Plošně zavedená povinnost na celém území České republiky má usnadnit identifikaci zvířete i chovatele. Přesto ji zdaleka ne všichni splnili. Jedním z takových pejskařů je třeba paní Věra, i přes hrozbu vysoké sankce svého třináctiletého jezevčíka očipovaného nemá.
„Je už hodně starý a nemocný. Na procházkách ho nepouštím vůbec z vodítka, nemám obavu, že by se mi zatoulal. Kdyby byl mladší, tak bych ho očipovat asi nechala,“ říká seniorka ze Žatce.
Zdejší strážníci speciální kontrolní akci zatím nechystají. „Nemáme v plánu mimořádnou kontrolní akci cílenou na majitele psů s úmyslem je pokutovat,“ uvedl ředitel městské police Miroslav Solar.
Připustil ale, že strážníci budou pejskaře na povinnost v prvních týdnech nového roku upozorňovat. Teprve před koncem loňského roku ostatně do své výbavy nakoupili čtečky čipů. Až dosud je nepotřebovali. Žatec totiž patří k městům, kde je čipování psů úplnou novinkou.
Vedle toho jsou sídla, kde k tomu přikročili už v minulých letech v rámci městské vyhlášky. Například v Děčíně.
„Vzhledem k tomu, že nařízení u nás platí již několik let, budeme v kontrolách pokračovat jako dosud, tedy namátkově v rámci běžného výkonu služby. Speciální kontrolní akci nechystáme,“ uvedl zástupce ředitele děčínské městské policie Tomáš Pavlík.
Novinkou není čipování ani v Ústí nad Labem. Tady prý strážníci prvních čtrnáct dní nového roku přimhouří nad porušením zákona oči, pak už ale budou přísnější.
Povinné čipování psů
|
„Nejdříve je nutné aktualizovat městskou databázi nahlášených psů a doplnit ji o čísla čipů od veterinářů. Asi po dvou týdnech se na kontroly více zaměříme. Sankci můžeme udělit až do jednoho tisíce korun, její výše se odvíjí od konkrétní situace a chování pejskaře,“ uvedl zástupce ředitele strážníků Jan Novotný.
Ve správním řízení hrozí pokuta až 20 tisíc korun. Navíc na nečipovaného psa se pohlíží jako na neočkovaného proti vzteklině, za což hrozí také pokuta.
Novelu veterinárního zákona schválili poslanci už v roce 2017. Implantaci mikročipu, který se vpravuje injekčně do podkoží zvířete v oblasti krku, provádějí veterináři. Cena se pohybuje v řádu stokorun, záleží na typu mikročipu.
Část pejskařů povinnost nechala na poslední chvíli. „V posledních týdnech před koncem roku byl zájem o čipování enormní. Poslední ordinační den jsme očipovali pět desítek pejsků,“ uvedl chomutovský zvěrolékař Jan Hošek.
Velkým nedostatkem je chybějící centrální registr
Čipování má zlepšit identifikaci psa, rychlejší dohledání jeho majitele, zefektivnit monitoring chovů a také omezit aktivity množíren, kde jsou psi za účelem zisku z prodeje štěňat chováni často v nevyhovujících podmínkách a dochází tak i k jejich týrání. Chovy kontroluje Státní veterinární správa.
Velkým nedostatkem zákona, který kritizují veterináři, provozovatelé zvířecích útulků i řada samotných majitelů zvířat, ovšem je, že současně se zavedením nové povinnosti nevznikl i centrální registr psů a majitelů.
Čipy obsahují jen kód, který umí čtečka přečíst, ale už ne informace o majiteli. Ty se zapisují až dodatečně do evidence. Těch je ale několik a nejsou propojené, navíc zápis do nich není povinný. Vedle soukromých evidencí své registry provozují i některá města a obce. Jednotný centrální registr se teprve chystá.
„V rámci projednávání aktuální novely veterinárního zákona byl ve sněmovně v září 2019 předložen poslanecký návrh, podle kterého by k zavedení centrální evidence označených psů vedené státem mělo dojít k 1. 1. 2022. Tento registr by měla vést Státní veterinární správa,“ uvedl mluvčí správy Petr Vorlíček.
