„Je to zásah do integrity zvířete. Musel by do něj někdo říznout či způsobit elektromagnetický šok, a to může poškodit zdraví psa,“ říká Vladimír Kössl, provozovatel útulku Animal Rescue, který zajišťuje odchyt psů pro České Budějovice.
Množírny psů a koček se zákonu smějí, mají prosté fígle, jak ho obejít |
Důvodů, proč o tom někdo vůbec uvažuje, je více. Prvním motivem je snaha vyhnout se odpovědnosti za psa. Třeba proto, že majitel nedokáže zajistit, aby neutíkal, a pes pak způsobí třeba dopravní nehodu nebo někoho napadne. V takovém případě nese odpovědnost majitel, který hradí i náklady za způsobenou škodu. Jenže majitel psa bez čipu dnes klidně může tvrdit, že zvíře vůbec není jeho. Zatímco s čipem bude okamžitě jasné, komu pes patří.
Druhý motiv mají množírny, aby zatajily vlastnictví fen. Chov pěti a více fen se totiž musí hlásit Státní veterinární správě, množírny ale mívají fen třeba deset. Podnikavci tak vymysleli, že načipují jen čtyři a u nečipovaných zvířat při případné kontrole řeknou, že je hlídají kamarádovi. Odpovědnost tak vlastně přenesou na imaginárního majitele, přitom feny chovají dál.
Útulky za účelem množení
Milion psů nemá povinné čipování, na návštěvu veterináře zbývá jen 100 dní |
Vyřezávání čipů by ale do budoucna mohla postihnout legislativa. Sněmovna bude za měsíc řešit pozměňovací návrh poslance Jana Zahradníka (ODS) k zákonu na ochranu zvířat proti týrání. Chce prosadit, aby jakékoli technické nebo chirurgické zákroky k znemožnění identifikace zvířete byly považovány za týrání. „Vzhledem k tomu, že samotné úvahy o takovém postupu jsou znepokojující, označuje můj návrh takové zákroky výslovně za týrání,“ říká Zahradník.
Majitelé množíren, ovšem momentálně vymýšlejí i další fígle. Pokud novela projde, všichni, kdo budou chtít štěně ve věku do šesti měsíců prodat či darovat, budou muset vést jeho evidenční list a uchovávat ho tři roky.
Novým majitelům v něm předají informace o krmení či péči. Za neplnění bude pokuta až 50 tisíc.
Jenže povinnost evidenčního listu se nebude vztahovat na útulky. I to chce Zahradník zrušit, protože množitelé by mohli útulky účelově zakládat, díky čemuž se povinnosti vést evidenční list vyhnou. „Některé množírny pak zřejmě mají útulky, kam zvířata dodávají, a lidé odsud zvířata odebírají za adopční poplatek,“ popisuje další kličku Zahradník.
Zvířata z Bazoše
Už nyní se totiž nedostávají do útulku jen zatoulaná zvířata, jak to stanovuje zákon. „Jsou to i zvířata vykoupená z Bazoše, inzerátů, nabízená zadarmo. Většinou se to řeší přes sociální sítě, ale hned se to maže,“ popisuje Vladimír Kössl.
Dokonce někteří lidé, kteří se vydávají za ochranáře, od množitelů odkupují často nemocná zvířata nebo si je i bezplatně převezmou. Na sociálních sítích pak na jejich léčbu od důvěřivců vybírají peníze. Ale nekalé praktiky množírny úřadům neohlásí.
„Dochází tak k pravidelnému odběru zvířat od množitelů, kdy je prezentováno, že jsou uvedeným způsobem zvířata zachraňována, ale souběžně není iniciován právní postih množitele,“ konstatuje právnička a předsedkyně organizace Animal Eye Zuzana Rennerová.
