Teplice vnímám jako domov, říká poslední kníže Clary narozený na zámku

Poslední představitel rodu Clary-Aldringenů, který se narodil na teplickém zámku, je smířený, že rodový majetek může potomkům už jen ukazovat. Jen ho mrzí, v jakém stavu některé domy jsou. Jednasedmdesátiletý kníže Hieronymus Clary to řekl na jednom z mála veřejných vystoupení v teplickém gymnáziu.

„Přestože jsem zde strávil nejkratší část svého života, tak vnímám Teplice jako svůj domov,“ říká kníže, jenž se na teplickém panství narodil v roce 1944. O rok později musela jeho rodina Teplice opustit.

„Jsem vlastně prvním Němcem ve svém rodě. Všichni mí předkové se hlásili k tomu, že jsou ‚Böhmen‘,“ řekl Hieronymus Clary, který dnes žije v Mnichově a celý profesní život pracoval jako právník v bankovních domech.

Šlechtický rod Clary-Aldringenů získal Teplice za třicetileté války a zpustošené město proměnil ve středoevropskou metropoli lázeňství.

„Claryové poznali, že musí lázeňským hostům nabídnout nejen léčebné kúry, ale i povyražení. A to se jim dařilo. Byli skvělí hostitelé,“ připomněl kníže dobu, kdy se na teplický zámek sjížděly korunované hlavy z celé Evropy.

Často k tomu byla podle Hieronyma Claryho zapotřebí notná dávka diplomacie. „Mnohdy zde v jeden čas byli lidé ze znepřátelených táborů. Přesto mí předkové dbali na to, aby byly Teplice klidným místem,“ doplnil.

I dvanáctá generace o Teplicích velmi dobře ví, říká kníže

Pátrání v rodinné historii je jeho velkým koníčkem. Jeho mnichovský byt je plný předmětů s vazbou na Teplice a o svém rodném městě často vypráví i svým dětem, které do Teplic často jezdí.

Clary-Aldringenové

Spojený rod toskánských Claryů a lotrinských Aldringenů.

V Teplicích se usadil v roce 1637 a zasloužil se o rozvoj lázeňství. Kníže Jan Nepomuk  pomohl obnovit město po požáru v roce 1793.

Nejvíce péče věnoval Teplicím Edmund Clary (1813-1894), vybudoval ale i Tichou soutěsku v Hřensku či stezku k Pravčické bráně.

„V Teplicích žilo jedenáct generací rodu Clary, ale i ta dvanáctá o nich velmi dobře ví,“ řekl kníže.

Do svého rodiště se kníže Clary poprvé podíval v roce 1967 a od té doby se často přijíždí kochat krásou Zámeckého náměstí, jehož dominanta, teplický zámek, připadla po válce spolu s dalším majetkem rodu na základě Benešových dekretů státu.

„Samozřejmě že to trochu vnímám jako pomstu vítězů, ale jsem s tím smířený. Válka přináší mnoho zla, stejně tak i doba poválečná,“ poznamenal kníže, kterého trápí i osud některých památek, které v lázeňském městě jeho rod vybudoval.

„Některé budovy padly, jiné k tomu mají nakročeno. Velmi mě mrzí například stav Claryho úředního domu nedaleko zámku,“ řekl.

Podotkl, že budoucnost Teplic je v lidech, kteří budou mít své město rádi. „Teprve pak o něj budou umět pečovat,“ dodal kníže Clary.