Loni touto dobou lidé žasli nad proměnou městských parků. Celé populace smrků pichlavých během několika týdnů zhnědly a opadaly. Živiny z jejich jehličí vysávala mšice smrková, jež se přemnožila kvůli dvěma mírným zimám (psali jsme o tom zde).
Nyní je ale situace jiná. „K opakovanému přemnožení mšice letos na jaře i přes další teplou zimu nedošlo. Její výskyt na kontrolovaných stanovištích byl téměř nulový,“ hlásí Josef Mertelík z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, jenž se napadenými smrky zabývá.
Města se tak mohou zaměřit na obnovu zeleně. Přestože má smrk pichlavý velmi dobré regenerační schopnosti, velká část napadených stromů musela jít k zemi.
„Ve správním obvodu Ústí nad Labem jsme zkontrolovali poškození u 908 smrků pichlavých, pokáceno jich bylo 490. Šlo o stromy na pozemcích města, ale i soukromých osob a firem,“ shrnula loňskou bilanci mluvčí ústecké radnice Romana Macová.
Masivně se kácelo i jinde
I v dalších městech se muselo kácet. Například v Teplicích padlo za oběť mšici 260 stromů na pozemcích města. Dalších 107 občanů pokácelo nadlimitní dřeviny s obvodem nad 80 cm ve 130 cm nad zemí.
„Kolik podlimitních dřevin si soukromí vlastníci na svých pozemcích pokáceli, nevíme, neboť tato kácení nemusejí hlásit,“ uvedla vedoucí oddělení životního prostředí teplického magistrátu Dagmar Teuschelová.
Jak dodala, většinu stromů město nahradí na podzim tohoto roku. „Zhruba 20 procent náhradní výsadby proběhne na jaře 2017. Nejčastěji budeme sázet listnaté stromy, druhy určíme tak, aby se do té které lokality koncepčně hodily,“ dodala Teuschelová.
Škodu způsobenou kalamitou města nevyčíslí
Na regeneraci parků listnatými stromy vsadili také v Chomutově, kde mšice napadla stovky smrků a 50 jich muselo být pokáceno. Nahrazovat je budou osvědčenými druhy dřevin jako je javor, lípa, hloh, akát nebo borovice černá.
„Vzhledem k tomu, že smrky pichlavé a stříbrné jsou nevhodné do městského prostředí, postupně je nahrazujeme v rámci regenerací veřejných ploch,“ poznamenal mluvčí chomutovského magistrátu Tomáš Branda.
Škodu způsobenou loňskou kalamitou ale města vyčíslovat nebudou. Nikdo by ji totiž neuhradil. „Vyčíslení by navíc muselo vzejít z odborného posudku, jehož vypracování by znamenalo další výdaje,“ zdůraznil Branda.
Těžkou hlavu z řádění mšice naopak nemusejí mít lesníci. Hmyz se totiž v minulém roce přemnožil především v městských okrasných výsadbách, lesy zůstaly řádění mšice ušetřené.
Napadení lesních porostů hrozilo ve vyšších polohách Krušných a Jizerských hor, kde byl v minulosti smrk pichlavý intenzivně využívaný jako náhradní dřevina.
„Průzkumy tyto obavy nepotvrdily a výskyt mšice smrkové v lesích je dosud na hranici zaznamenatelnosti,“ potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
