„Našli jsme kontinuální osídlení od pozdní doby kamenné do starší doby bronzové, tedy období od 2800 až 1750 let před letopočtem. Nejstarším dokladem osídlení je nález z pozdní doby kamenné, kultury se šňůrovou keramikou,“ říká archeolog Marek Půlpán z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, který průzkum provádí.
Archeologický průzkum zde přináší řadu úspěchů, protože odborníci předem věděli, do čeho jdou. „Už před samotným průzkumem jsme tady v roce 2015 s kolegou Romanem Křivánkem z archeologického ústavu v Praze prováděli geofyzikální měření, které nám nyní umožnilo vést cílený výzkum. Na základě geofyzikálního průzkumu se nám ukázalo několik výrazných anomálií, které jsme nyní podrobně prozkoumali,“ popisuje Půlpán.
Geofyzikální průzkum archeology upozornil třeba na hroby, které byly obložené kameny. „Hrob ze starší doby bronzové má dva a půl metru na délku a metr na šířku. Celý je obložen kameny, které tvoří nejen stěny, ale i dno hrobu. Nebožtík, který leží ve skrčené poloze, byl původně uložen v dřevěné rakvi. Kolem lebky měl jako náhrdelník rozložené vzácné korálky z baltského jantaru. Je to doklad rozvinutého dálkového obchodu, že populace starší doby bronzové byla schopna importovat zboží až z Pobaltí,“ podotýká Půlpán.
Vedle dovozových korálků archeologové objevili i korálky místní. „Nejzajímavější je kostrový hrob ženy, která měla v hrobové výbavě více než šedesát perleťových korálků. Ty byly vyrobeny ze schránek sladkovodních mlžů druhu velevrub. Věk pohřbené se nedá odhadnout, protože kostra nebyla skoro vůbec zachovaná. Máme pouze jednu kost. Že se jedná o ženu, usuzujeme jen proto, že měla korálky,“ vypráví archeolog.
V jednom hrobu leží i dítě. „Jeho věk odhadujeme na pět až šest let, větší přesnost určí až laboratorní zpracování. Stáří dětí určujeme hlavně podle zubů. Pomocí růstových schémat mineralizace zubů jsme totiž schopni určit jejich stáří poměrně přesně. U dospělých je to komplikovanější, protože se musí započítat abraze, tedy obroušení korunek, které vzniklo vlivem špatně umleté mouky. Stáří dále určujeme podle srůstání lebečních švů,“ vysvětluje antropoložka Jana Kuljavceva Hlavová.
Vědci našli u Řípu unikátní mohylu, v jejím nitru objevili další stavbu |
Velmi unikátním nálezem, který se zde archeologům podařilo vykopat, je malá hliněná figurka ze starší doby bronzové. „Na figurce vidíme čtyři nožičky, čumáček, zvýrazněný hřbet a ocásek. Pravděpodobně jde o prasátko. Podle standardní interpretace jde buď o dětskou hračku, nebo rituální předmět, ale pravda je taková, že o tom nevíme vůbec nic. Takových prasátek se u nás našlo zatím méně než je prstů na ruce, je to opravdu vzácný nález,“ usmívá se archeolog.
Vykopávky probíhají na ploše dvou hektarů, kde společnost JTH developera Jaroslava Třešňáka staví obchodní středisko. Archeologický průzkum se na místě provádí od loňského září.
Všechny nálezy musí archeologové nejen odkrýt, ale i nafotit, zakreslit a poté vyzvednout. „Pak poputují do Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Nějaké vzorky také odesíláme na radiokarbonové datování, abychom měli přírodovědně exaktně stanovené jejich stáří. Výhledově, pokud v Lovosicích vznikne muzeum, se nálezy přesunou do něj, aby se s nimi mohla seznámit veřejnost,“ uzavírá Půlpán.
