„V přední části u východního průčelí, kde je patrný vstup do mohyly, se nám podařilo objevit další vnitřní konstrukci, která svědčí o tom, že tam pravděpodobně byl dutý prostor - pohřební komora, do které se dalo vstupovat. Na délku má zhruba 5 a na šířku 1,5 metru,“ řekl vedoucí výzkumu Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni s tím, že dosud se experti přeli, zda se uvnitř mohyl na českém území mohly nacházet i vnitřní komory jako u megalitických staveb v západní Evropě.
 |
Archeologové se domnívají, že ve vnitřku této komory se nachází pohřbený jedinec. O tom se přesvědčí v dalších dnech, kdy chtějí komoru odkrýt. Avšak pro něj nebyla obrovská mohyla z období pozdní doby kamenné před 3 800 až 3 400 lety př. n. l. postavena. Hlavní hrob se nachází o několik metrů dále. Hrobová jáma sahá do hloubky 1,6 metru a měří 3 × 2 metry.
„Zatím jsme v ní odkryli první část lidských ostatků - holenní kosti a zdá se, že to byl dospělý jedinec,“ popsal archeolog s tím, že v hrobové jámě narazili i na dvě křemencové šipky a několik keramických úlomků.
Mohyla v RačiněvsiKonec 122 metrů dlouhé mohyly byl objeven už v roce 1998 při záchranných archeologických výzkumech v prostoru pískovny v Račiněvsi. Následný magnetometrický průzkum ukázal, že zbytek mohylové stavby vede pod silnicí a na sousedním poli, a při pozdějším geofyzikálním průzkumu byla identifikována dvě místa pravděpodobných hrobů. Je podobná mohyle prozkoumané již v 70. letech 20. století v Březně u Loun. Konstrukčně jsou obě odlišné od mohyl zkoumaných loni v Dušníkách a Vražkově, ale jsou přibližně stejného stáří. V Čechách se podobných objektů zachovalo velmi málo. |
Mohyla je unikátní také svým tvarem: na délku měří 122 metrů a na šířku šest až sedm metrů. „Proti dvěma mohylám zkoumaným loni v této oblasti, které měly lichoběžníkový půdorys a zužovaly se směrem k západu, tato má obdélníkový tvar, což není obvyklé,“ podotkl Krištuf.
Současný terénní průzkum navazuje na průzkumné práce z loňska, kdy odborníci zkoumali dvě mohyly u obcí Dušníky a Vražkov. Dušníkovská mohyla ukrývala hrob desetiletého dítěte, což vědce překvapilo.
„Ve spolupráci s polskými kolegy se nám podařilo extrahovat DNA, která je nyní na analýze ve Švédsku. Pak budeme zřejmě schopni říci pohlaví dítěte a něco o jeho původu,“ upozornil archeolog.
Archeologové provádějí výzkum ve spolupráci s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
„V Ústí budou provedeny chemické analýzy stovek půdních vzorků, ze kterých chceme analyzovat, jestli mohly být v přední části mohyly prováděny i jiné aktivity rituálního charakteru, například pálení obětin,“ řekl Krištuf.
Cílem celého projektu Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem pak je objasnění vzniku, vývoje a účelu mohyl a jejich význam v rituální krajině. Vědci budou analyzovat nálezy v laboratořích a zpracovávat výsledky ještě několik měsíců.
