Důvodem geodetického měření je hledání ideální trasy. Jako výhodnější se nyní ukazuje ta podél pravého břehu Labe.
„Definitivní trasu rychlodráhy zatím nemáme. Ze zadání studie proveditelnosti rychlodráhy vyplývaly dvě základní varianty vedení koridoru,“ uvádí mluvčí Správy železnic Marek Illiaš.
„První po levém břehu Labe, která se vyhýbá Ústí nad Labem. Druhá varianta vede z Německa Ústím, dále probíhá po pravém břehu Labe pod Českým středohořím k Litoměřicím a od Roudnice pokračuje na Prahu. V minulém roce došlo na základě doporučení ministerstva dopravy k opuštění varianty, která neprochází Ústím. Nyní se soustřeďujeme na nalezení co nejvýhodnější trasy pro druhou variantu,“ dodává Illiaš.
Illiaš také upozorňuje, že studii proveditelnosti chce Správa železnic předložit ministerstvu dopravy v polovině tohoto roku. „A to doporučí výslednou variantu trasy pro naši další přípravu,“ podotýká Illiaš.
Jsme v šoku, říkají starostové
Měření vyvolává obavy v přilehlých obcích. Kvůli suchu se starostové bojí například o vodu. Zvažovaná trasa má totiž vést lesem mezi Libotenicemi, Oleškem a Travčicemi, který je v oblasti jediný. Také by měla například rozdělit obce Hrobce a Rohatce.
„Když je nyní dlouhé období sucha, snažíme se sázet stromy, a nyní má být velká část lesa vytěžena. Je zde chráněné území Přírodní památka Písčiny u Oleška a lidé zde nemohli stavět domy. A najedou zde má vést rychlotrať,“ přiblížila libotenická starostka Ladislava Rejšková.
„Byli bychom rádi, i když jsme malé obce, aby s námi někdo jednal. Ani náš územní plán s takovou stavbou století nepočítal. Například obec Oleško připravila v územním plánu nové stavební parcely a nyní přes ně má jezdit rychlovlak. Parcely jsou tak znehodnoceny,“ dodala Rejšková.
V obcích a městech tak nyní panují různé dohady. Správa železnic by však podle starostů měla všechny informovat v červnu.
„Územní dokumentace trati byla původně připravena zcela jinak a vedla podél dálnice, nyní má vést přes náš katastr. Jsme v šoku. Nechceme bránit pokroku, jsme pro rychlodráhu, ale nechápeme, proč informace nedostáváme předem. Kdybychom je měli, mohly by s tím naše územní plány počítat,“ sdělila Rejšková.
Kdyby starostové studii znali, v trase by nic nestavěli
U Hrobců by mohla rychlodráha, na které vlaky prosviští až 350 kilometrů za hodinu, oddělit místní části Rohatce, kde je školka. Hrobečtí se tam budou těžko dostávat. Naopak Rohatečtí to budou mít složité s cestou na sportoviště.
„Zatím máme papír o průzkumu zeměměřičů a víme, že vyznačený pás trasy je široký zhruba 200 metrů,“ přiblížila hrobecká starostka Kateřina Hlaváčová, která spolu s okolními starosty připravuje dopis na ministerstvo dopravy a Správu železnic.
Nejvíce ji při hledání informací překvapilo, že územní studie na tuto část trasy je hotová od roku 2015, ale nikdo o tom neví.
„Je to obrovská betonová stavba. Pokud platí, přes celé údolí by měly vést tři mosty, měly by zde být dvě přípojky na stávající koridor trati a pod Rohatci by měl vést tunel. Na povrch vyjede za posledními domy obce. Kdyby starostové tuto územní studii znali, tak by v její trase nic nestavěli,“ dodala Hlaváčová.
Stavební práce by měly být zahájeny v roce 2025
Zatímco zdejší lidé toho o stavbě mnoho nevědí, stavba koridoru se blíží. Společnost DB Netz a Správa železnic vyhlásily zadávací řízení na veřejnou zakázku na projektové řízení stavby.
Vítěz bude v následujících dvou letech ladit postup přípravy celého projektu v Česku a Německu, hlídat vypisování zakázek a návaznost prací. Zatím ovšem stále není známa definitivní trasa rychlodráhy.
Celá stavba trati dlouhé 123 kilometrů je rozdělena do tří etap. Přestože starostové nic přesně netuší, jako první by v roce 2025 měly být zahájeny stavební práce na úseku z Prahy do Litoměřic.
Pak se začne stavět přeshraniční úsek, jehož těžištěm je asi 26 km dlouhý Krušnohorský tunel.
Podle předběžných odhadů by měly být některé úseky rychlotrati hotové do roku 2035, celá trať pak zhruba v roce 2050.
Nejedná se o vytyčování stavby, říká odborník na přípravu vysokorychlostních tratíPřestože práce na studii proveditelnosti rychlotrati z Prahy do Drážďan doposud nejsou dokončeny, probíhá nyní na Správě železnic dopracování klíčových částí trasy. „Bez ohledu na formální dokončení Studie však máme harmonogram, podle kterého v průběhu června předložíme výstupy nezbytné ke schválení záměru Centrální komisi Ministerstva dopravy. Na základě tohoto schválení bude Správa železnic uplatňovat vymezení navrhovaného koridoru v Zásadách územního rozvoje i přes oblast Českého středohoří,“ řekl Petr Provazník z generálního ředitelství Správy železnic, který je odborníkem na přípravu vysokorychlostních tratí. Jak se ukazuje, nyní je ve hře trasa přes Ústí dál tunelem k Litoměřicím a přes obce na Litoměřicku dál k D8, kde je souběžně koridor železnice na Prahu. Je to tak? Starostové na Litoměřicku jsou znepokojeni, že nemají žádné informace, kudy má trasa vést, jen mají zajistit prostor zeměměřičům. Potvrdil jste, že trasa půjde od Litoměřic přes České středohoří směrem k Roudnici nad Labem. Jak to tedy je? Celá trasa rychlovlaku je rozdělena do několika etap, která podle vás bude nejsložitější? Když jsme u ústecké stanice na nádraží Západ. Už je jasnější, jak bude vypadat zdejší zastávka, ze které by měl vést nový most přes Labe směrem ke Střekovu a do Litoměřického tunelu. Bude nádraží v podzemí, a jak stavbu komplikuje nedaleký provoz Spolchemie? Už je nyní jasné, s kolika mosty a tunely se nyní počítá na koridoru přes Ústecký kraj, což jsou vždy nejnáročnější stavby? Zatím se hovořilo o tom, že celá stavba rychlotrati bude hotová v roce 2050. Jaký je odhad nyní a už víte alespoň odhad, kolik by vše mělo stát? Jak Německo, tak Česko usiluje o to, aby minimálně tunel pod Krušnými horami byl spolufinancován ze zdrojů EU. Už je jisté, že se to podaří? Řekl jste, že se budete snažit trasu rychlovlaku co nejvíce zakomponovat do krajiny. Budou oblasti, kde se zásahům do krajiny nebo lesům a chráněným oblastem nevyhnete? |