Začíná další školní rok, na co se nejvíce těšíte?
Těším se na žáky a na to, že spolu zase začneme něco tvořit. Učím informatiku a dramatickou výchovu, takže s některými žáky budeme pokračovat a s jinými budu nějaký příběh začínat, budeme se navzájem poznávat a tvořit nové věci.
Odpočinul jste si o prázdninách, nebo by neškodilo, kdyby byly o trochu delší?
Určitě by neškodilo, kdyby byly o trochu delší, ale určitě jsem si o prázdninách odpočinul. Prázdniny jsou důležité, jak pro žáky, tak i pro učitele. Povolání, kde se pracuje nejen s dětmi, ale také s rodiči, je náročné. Prázdniny jsou důležitou součástí psychologie, abychom si odpočinuli, zaměstnali se něčím jiným a prožili si zážitky, které nás na chvíli odpoutají od školy, abychom byli odpočatí a nastartovaní na nový školní rok.
Přes 1,5 milionu dětí je zpět v lavicích. Vítal je prezident, premiér i ministr |
Učíte a zároveň jste zástupcem ředitele školy. Jste raději v ředitelně, nebo ve třídě?
Raději jsem ve třídě. Protože mě přímá práce s žáky baví více, vždy se z ředitelny mezi žáky těším.
Jako učitel informatiky dětem zprostředkováváte život s moderními technologiemi. Co je v tomto oboru nejdůležitější preference?
Tím, že učím na prvním i druhém stupni, jsou preference různé. Na prvním stupni se snažím menší děti učit moderní technologie používat tím způsobem, aby si uvědomily, že počítač, internet nebo telefon není jen na hraní zajímavých her, ale že se dá použít k řešení různých problémů. U starších dětí se soustředíme na to, jak technologie použít na konkrétní řešení problémů a na to, aby nám ulehčily nějakou situaci. To znamená, naučit je technologie vhodně použít a vybrat z různých postupů ten nejlepší. Velkou výzvou pro nás učitele je také umělá inteligence a její smysluplné využití.
Mají dnes všechny děti víceméně podobné možnosti přístupu k moderním technologiím, nebo se stále vyskytují velké výjimky?
U nás na škole většina rodin žáků přístup k internetu má, děti mají chytré telefony a doma další zařízení. Pouze v období covidu jsme dětem půjčovali chromebooky, aby mohly pracovat online. Jednalo se zejména o početnější rodiny, kde bylo více dětí, které se zároveň potřebovaly připojit. Také od řady rodičů vím, že si během covidu vylepšili připojení k internetu, aby ho měli rychlejší.
Vedle digitálních technologií se zabýváte také dramatickou výchovou, kde děti učíte interakcím a vystupování v různém prostředí. Jak jdou tyto dva obory dohromady?
Je pravdou, že se jedná o úplně jiné obory, ale oba mám rád a pro mě jako pro učitele je to právě tím zajímavější. V jednom oboru se zabýváme technickými a matematickými řešeními problémů a v druhém oboru se soustředíme na tvůrčí a dramatickou práci. Ale oba obory se také prolínají a propojují, například při práci se scénářem nebo s hudebním doprovodem vystoupení.
Jak děti reagují na možnosti přehrávání a hodnocení určených rolí a situací?
Děti se to učí. Dramatickou výchovu máme ve čtvrtém a pátém ročníku. Když s tímto předmětem začínáme, společně si stanovíme pravidla, jejichž základem je, že se neposmíváme, když se něco nepovede. Vysvětlíme si, jaký je rozdíl, když se zasmějeme něčemu vtipnému, a jaké to je, když se smějeme někomu, komu se něco nepovedlo. Na to, aby děti svůj potenciál k dramatické výchově co nejvíce rozvinuly, je důležité, aby se před ostatními nebály vystupovat. Děti potřebují mít jistotu, že když nějaký svůj nápad představí a otevřou, ostatní na něj zareagují pozitivně. Když si toto osvojí, nebojí se přijít s čímkoliv, ostatní to dotvoří a poskládá se to jako stavebnice z lega. Snažíme se, aby se děti nebály a aby reagovaly žádoucím způsobem. Hodnocení se snažíme dělat pozitivním směrem, aby to mělo přesah do další tvorby. Dramatickou výchovu také propojuji s osobnostně sociální výchovou. Z každého žáka herec nebude, ale dáváme jim možnost si hraní vyzkoušet a mít prožitek z tvůrčího procesu.
Učíte už řadu let. Jak se děti za tu dobu změnily?
Když jsem začínal učit, nebylo tolik technologií. Ale že bych pozoroval nějakou velkou změnu, že by se děti chovaly nějak jinak, to si nemyslím.
A ještě hlouběji do vzpomínek, jak se děti změnily od dob, kdy jste sám byl dítětem? Lze to vůbec nějak popsat?
Těžko se porovnává období, kdy to člověk viděl z pozice žáka a kdy to hodnotí z pozice učitele. Dovolím si osobní vzpomínku. Mým pedagogickým vzorem byla učitelka prvního stupně, která nás děti měla ráda. Přistupovala k nám spravedlivě, ale cítili jsme, že nás má ráda. A právě toto jsem si do své profese odnesl. Chci, aby děti věděly, že nepřišly do školy, abychom jim jen něco odvykládali, ale aby mezi námi byl vztah. Děti potřebují cítit, že když se něco nepovede, tak to není nic tragického. Ze svého dětství jsem si odnesl, že chci být ten, kdo bude děti chápat a kdo k nim bude empatický.
Bývalý námořník učí v romském ghettu. Vzdát se je chyba, říká. Sám hodně trpěl |
Často se v poslední době mluví o tom, že děti mají příliš mnoho nebo skoro výhradně virtuální kontakty. Je možné to nějak vrátit zpátky? A je vůbec potřeba to vracet, aby to bylo jako dříve?
Vrátit zpátky už to určitě nejde, a zda je potřeba to vracet, jak to bylo dříve, to nevím. Myslím si, že základem každého fungování člověka je, aby měl vztahy nejenom ve virtuální oblasti, ale hlavně v té skutečné. Navíc dnešní sociální sítě přináší i určité problémy. Alespoň jeden příklad: když jsem já byl dítě, někde jsme o někom něco drzého napsali na lísteček, ukázali ho, a pak ten lístek někdo zmačkal a zahodil. V dnešní době někdo v afektu napíše něco nevhodného na sociální sítě a už se to šíří, kopíruje, zveřejňuje a nedá se to smazat a má to své důsledky. Proto vedeme děti k tomu, aby si promyslely, když něco zveřejňují, a zejména tehdy, když někam dávají své fotografie.
Co byste popřál do nového školního roku žákům a co jejich rodičům?
Žákům bych popřál, aby byli vytrvalí a aby si nic nedělali z toho, když jim na začátku školního roku něco nepůjde. Zapomínání je totiž běžný proces, který k životu patří. Rodičům bych popřál, aby byli se svými děti trpěliví, spolupracovali se školou a snažili se své děti podpořit, když se jim něco nepovede. A aby své děti měli rádi.
27. dubna 2023 |
