Podle krajské zastupitelky Terezy Hyťhové, zvolené za koalici Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana Práv Občanů (SPD+SPO), o tomto středisku kraj vůbec nevěděl a bude se jím zabývat v lednu. Podle Hyťhové se středisko navíc má rozšiřovat.
„Osobně se mi to nelíbí a jsem proti. Na jedné straně vláda tvrdí, že Česko nebude přijímat uprchlíky, na druhé oficiálně přizná, že v zemi jsou čtyři integrační azylová centra,“ sdělila zastupitelka.
„Doufám, že kraj bude situaci řešit, měl by se vyslovit proti. Ostatně máme to v koaliční smluvě, kterou všichni partneři podepsali,“ upozornila Hyťhová. Kraji vládne koalice KSČM, ČSSD a SPD+SPO.
Že kraj chce o středisku vědět co nejvíce, potvrdil hejtman Oldřich Bubeníček. „Chceme o něm znát nějaké informace a budeme se o situaci zajímat,“ řekl.
Čtyři střediska v Česku
Ministerstvo vnitra s žádným rozšířením nepočítá. „Ubytovací kapacity Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra v Předlicích jsou dostačující a nyní se neuvažuje o jejich rozšiřování,“ uvádí mluvčí správy Kiril Christov.
Stejné ujištění dostala i ústecká primátorka Věra Nechybová. „První zvěsti o rozšíření jsme se dozvěděli v září. Okamžitě jsme kontaktovali ministerstvo vnitra a pan ředitel nás ubezpečil, že o větším azylovém zařízení v Předlicích či jeho rozšiřování ministerstvo neuvažuje,“ potvrdila primátorka.
V Česku fungují v současné době čtyři azylová střediska. Kromě Předlic v Havířově, Jaroměři a Brně a je zde nyní ubytováno 78 osob, kterým již byl udělen azyl nebo doplňková ochrana.
Zatímco azyl lidé při splnění podmínek dostávají na neurčitou dobu, doplňková ochrana je udělována jen na rok a je možné ji prodloužit na dva roky.
Za celý letošní rok českými integračními středisky prošlo dvě stě lidí z Ukrajiny, Vietnamu, Kuby, Sýrie, Iráku či Afghánistánu. Loni v nich bylo 115, v Předlicích v roce 2015 žilo 29 lidí.
Ubytování pro rodiny s dětmi
„Střediskem v Předlicích letos prošlo 34 osob, po odchodu většina klientů zůstává v Ústí nad Labem, někteří odcházejí do Prahy,“ přiblížil Christov situaci v ústeckém centru, které funguje už od roku 1994.
Kolik za tu dobu přijalo azylantů, není možné zjistit. „Veškeré údaje o klientech musíme podle zákona smazat pět let po jejich odchodu ze zařízení,“ vysvětlila Kateřina Tomanová ze správy uprchlických zařízení.
V předlickém středisku, což je nevelký dům v ulici Husitská cesta, žijí azylanti nebo žadatelé průměrně osm a půl měsíce a jsou zde ubytované hlavně rodiny s dětmi.
„Během této doby jsou povinni navštěvovat kurzy českého jazyka, nalézt si zaměstnání, bydlení a postupně se integrovat do české společnosti,“ přiblížila Tomanová.
Do střediska se redakci přes několikerou žádost nepodařilo podívat ani hovořit se sociálním pracovníkem, který se zde o rodiny stará.
Konec tábora v Drahonicích
„Je to dům s jednotlivými byty a celé středisko má na starosti jeden sociální pracovník, který je nyní velmi vytížený,“ zdůvodňovala Kateřina Tomanová.
Už jen posledních pár dnů v kraji oficiálně funguje zařízení pro zajištění cizinců v Drahonicích, kterým od otevření prošlo 465 osob. Zadržení běženci odtud už ale byli odvezeni (psali jsme o tom zde).
„Nyní se připravuje předání drahonického zařízení ministerstvu spravedlnosti, od kterého jsme měli areál vypůjčený do 31. prosince. Lidé, kteří zde pobývali, byli převezeni do nově zprovozněného zařízení v Balkové,“ dodal Christov.
Přestože loňské přívaly běženců do Evropy letos pozastavilo zavření takzvané Balkánské cesty, jejich nápor směřuje na Itálii a další země.
„S ohledem na vývoj migrační situace v Evropě stále evidujeme vysoké počty nově příchozích migrantů do Evropy. Ovšem s ohledem na naši zkušenost z loňského roku nehodláme upravovat kapacity našich zařízení,“ dodala Tomanová.
