Problém s Kozí dráhou není jednoduchý a hlavně řešení není černobílé.
Trať byla stavěna před 150 lety a jejím hlavním smyslem (jako skoro většiny tratí pod Krušnými horami) bylo vozit uhlí do Saska; v tomto případě s překladem v Děčíně na lodě. S tím se svezla i řada vleček jak do už zavřených dolů (především okolo Teplic) tak do řady průmyslových areálů. Osobní doprava na této trati nebývala nikdy významná, do vzniku Československé republiky tu jezdily obvykle jen dva osobní vlaky denně.
Z hlediska osobní dopravy je trať dnes překonaná především proto, že vede jiným směrem, než je většinová dojížďka. Obyvatelstvo Krupky, Novosedlic, Teplnice apod. má potřebu jezdit hlavně do Teplic a do Ústí, což dráha nenabízí. Použitelná je jen pro cestu do Děčína a s přestupem v Oldřichově (dnes Jeníkov-Oldřichov) směrem do Mostu/Litvínova/Chomutova, to už jsou ale vzdálené cíle a nejezdí tu žádné davy. Z Jílového a okolí je významná dojížďka do Děčína, což Kozí dráha splňuje, bohužel nádraží jsou často "na kraji obce na kopci", autobus staví v obcích několikrát "u domu". Nevýhoda je také úvraťové zaústění v Děčíně do hlavního nádraží, které zdržuje.
Z pohledu současnosti je tu turistický potenciál především po zapsání Krušnohoří na seznam památek Unesco. V Krupce by vlak stavěl doslova kousek od historického centra. Z řady dalších krušnohorských atrkcí dalších turistických atrakcí lze zmínit Telnici jako výchozí nádraží pro Tiské stěny nebo Děčínský sněžník nebo konečnou v Jeníkově kousek od Barbory.
Pokud by se obnovil provoz, je tu jistý potenciál i pro nákladní dopravu. Např. Novosedlická teplárna má vlečku, ale vozí uhlí po silnici.
Problematické je, že Správa železnic vyhlásila trať jako vyloučenou z provozu kvůli nestabilním skalám a následně dlabala celé roky na údržbu a veškeré snahy objednávat turistickou dopravu s ohledem na výluku bojkotovala. Dalo by se říci, že SŽ tady porušovala zákon (a konstatoval to tuším i soud nebo NKÚ) udržovat trať v provozu.
...
