Podle předpisů Evropské unie přitom platí zákaz chovu tohoto druhu i v zajetí a populaci vysazenou uměle v přírodě je nutné potlačit.
„Rak mramorovaný, stejně jako další druhy amerických raků, znamená ohrožení pro naše domácí raky, tedy raka kamenáče a raka říčního,“ vysvětluje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
„Američtí raci totiž přenášejí takzvaný račí mor. Klíčové proto je, aby se do volné přírody vůbec nedostali,“ dodává Görner.
Letos v září při svém průzkumu vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) narazili na invazivního raka na Radovesické výsypce. Během října chytili další jedince i pracovníci AOPK.
Rakům zdejší prostředí svědčí, největší nalezený jedinec měřil 12 cm a v příbřežním bahně žili už i malí ráčci. Lokalita nálezu je nedaleko od prvního ohlášeného výskytu raka mramorovaného u nás v roce 2016.
Proto se od té doby monitorují i okolní vodní plochy. V původním místě už následně rak mramorovaný nalezený nebyl.
„Doly poskytují veškerou součinnost orgánům ochrany přírody, Krajskému úřadu Ústeckého kraje a Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky,“ říká Lukáš Kopecký, mluvčí společnosti Severočeské doly, která území s výskytem raků spravuje.
„Ve spolupráci se zoology ČZU a AOPK ČR přijaly příslušná opatření, která mají postup šíření nežádoucího raka omezit a zabránit ohrožení domácí fauny,“ doplňuje Kopecký.
Proti nakažlivému račímu moru nejsou původní tuzemské druhy imunní. V současné době neexistuje ani žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit.
Rak mramorovaný se přitom snadno rozmnožuje. Stačí jen jeden jedinec, z jehož neoplozených vajíček se vyvinou malí ráčci. Ti jsou již po pěti měsících života schopni produkovat vajíčka. Dokážou přitom přežít i naši zimu.
