Kroužek virtuální reality funguje na teplickém gymnáziu každou středu po vyučování. Zhruba desítku účastníků vede Věra Minaříková (v pozadí). Studenti mají k dispozici speciální brýle, které jim umožňují pronikat do světa 3D technologií. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Pomocí virtuální reality tvoří na teplickém gymnáziu výukové hodiny

  • 0
Unikátní zájmový kroužek virtuální reality nabízí svým žákům Gymnázium Teplice. Škola spolupracuje se společností Microsoft a v Ústeckém kraji je i jejím vzdělávacím centrem. Proto se zde převážně zaměřují na uplatnění nejnovějších produktů této softwarové firmy ve školním prostředí.

Hlouček studentů postává v rohu místnosti a sleduje svého spolužáka, který s tmavými brýlemi na očích a dvěma joysticky „poskakuje“ v prostoru. Mává rukama, jako by se chtěl pro něco natáhnout. Na velkoplošné projekci za ním běží počítačová hra Minecraft, kterou ovládá pomocí speciálních 3D brýlí.

Účastníci kroužku se seznamují s moderní 3D technologií a vytvářejí nejrůznější herní světy. Jejich úkolem je připravit a otestovat prostředí pro efektivní využití virtuální reality ve výuce.

„Scházíme se každou středu po vyučování. Studenty to baví, jsou to počítačoví nadšenci. Když se jim něco nedaří, vůbec nejsou otrávení,“ pochvaluje si IT koordinátorka Věra Minaříková, která kroužek, jenž navštěvuje zhruba 10 zájemců, vede. 

„Moc se mi to líbí. Je to něco nového, co si doma jen tak nevyzkoušíte,“ říká nadšeně jeden z žáků Marek Martinák.

Využití v mnoha předmětech

Speciální brýle, které jsou k 3D technologii potřeba, škola pořídila za 25 tisíc korun. „Máme je necelý rok a stále patří mezi herní špičku. Dnes se na trhu objevují další modely a ceny začínají příznivě klesat. Hlavně k tomu ale potřebujete kvalitní počítač s dobrou grafikou, celá investice byla asi 50 tisíc,“ vypočítala profesorka pořizovací náklady.

Studenti zde spoluvytvářejí své budoucí výukové hodiny, což je pro ně velmi motivující.

„Počítáme s využitím v přírodovědných předmětech, biologii, fyzice či chemii. Žáci mohou zblízka zkoumat části lidského těla či vidět, jak fungují různé přístroje, motory a turbíny. V chemii si umím představit pokusy v laboratoři, jež by v reálném světě nemusely být úplně bezpečné,“ líčí Minaříková s tím, že takto koncipované výukové hodiny by chtěli stihnout do příštího školního roku.

Podle studenta Martina Vondráka mají účastníci kroužku v jednom z vytvořených herních světů rozestavěnou i jejich školu. „Zkoušíme i program, ve kterém jsou výukové nástroje, jako je kostra lidského těla a plno dalších věcí. Má to velkou budoucnost,“ vysvětluje Vondrák.

Hravější jsou chlapci

Přestože jsou pořizovací náklady brýlí vysoké, chtěla by jich škola do budoucna koupit více. 

„Už nyní se ale dá pracovat skupinově, jeden žák má brýle a další se z počítačů pomocí sítě pohybují ve stejném světě. Učitel je může vést a hodnotit, jak v prostoru pracují a jak plní stanovené úkoly či znalostní kvízy,“ dodává pedagožka.

Velký zájem o technologii byl podle ní také při dni otevřených dveří gymnázia. 

„Stály se tu fronty, každý si to chtěl vyzkoušet. Do budoucna chceme vytvořit i opravdu reálnou podobu naší školy, aby mohli žáci chodit po chodbách, otevírat dveře, prozkoumávat místnosti či laboratoře a plnit úkoly. Na jedné brněnské škole už to zvládli, dokonce zadali přesné rozměry z katastru nemovitostí. Je to ale časově hodně náročné,“ ví profesorka.

Zájem o virtuální svět je podle ní zatím hlavně u chlapců. „Máme tu i dvě dívky, ale je pravda, že kluci jsou s touto technologií hravější,“ poznamenává Minaříková.