„V horní části je vidět malba čtrnácti svatých pomocníků z roku 1614, pod tím jsme v ještě starší vrstvě odhalili drobnější postavy modlících se klečících šlechticů. Vespod jsou dva nápisy, z nichž jeden nese celá jména rodiny Fictumů, kteří kapli založili,“ popisuje malbu na stěně kostela profesor Akademie výtvarných umění v Praze Karel Stretti.
Restaurátoři musí při odstraňování spodních vrstev postupovat obzvlášť obezřetně, aby zachránili co nejvíc z obou maleb. Už tak se totiž ta novější dochovala jen částečně.
„Spodní omítka byla v některých částech mastnější a malba z ní opadala,“ přibližuje Stretti. Dodává, že i když obrazy po výtvarné stránce nejsou natolik kvalitní jako v presbytáři, jsou přesto velmi cenné pro doplňování historických souvislostí.
Stretti v klášteře pracuje se svými studenty již několik let. Loni dokončili restaurování nástěnných maleb právě v presbytáři a následně se přemístili do kostela. Zajímavých objevů čekají ještě více.
„Čeká nás ještě několik let dobrodružné práce v celém trojlodí kostela. Sledujeme návrat interiéru do původní výtvarné koncepce. Můžeme se jen domnívat, co ještě objevíme. Restaurování je dobrodružství, jako detektivka. Neustále jste v napětí, co tam bude. Zároveň musíte být dostatečně zdrženlivý a zodpovědný. Nález nejdříve dokonale prozkoumat a až poté přistoupit k samotnému restaurování pomocí vhodné techniky,“ přibližuje Stretti.
Klášter se seznam UNESCO dostane, věří restaurátor
Záchranné práce v areálu kláštera s kostelem trvají od roku 1995, restaurátorské od roku 2004. Klášter je v majetku římskokatolické církve.
Klášter v KadaniPo roce 1468 založilo několik kadaňských měšťanů za podpory rodiny Fictumů při obchodní stezce do Saska malou kapli Čtrnácti sv. Pomocníků, která se brzy stala poutním místem. V roku 1473 kapli převzal řád františkánů a na jejím místě postavil trojlodní kostel Panny Marie, který patří mezi nejvýznamnější památky pozdní gotiky a renesance. Klášterní areál prošel érami rozmachu, ale i devastace. Během 2. světové války část zabrala Hitlerjugend, v roce 1950 komunistický režim klášter uzavřel, využíván byl jako archiv a postupně chátral. V roce 1991 areál dostali zpět františkáni, kteří ho i pro nedostatek peněz předali o tři roky později litoměřickému biskupství. |
„Se školou Karla Strettiho spolupracujeme delší dobu - na restaurování nástěnných maleb v klášterním kostele, ale i uměleckých památek v rámci ročníkových prací studentů ateliéru. Díky tomu bylo již zrestaurováno celkem 26 soch a obrazů, k nejvýznamnějším z nich patří gotická socha Panny Marie z farního kostela v Krupce,“ uvedla diecézní konzervátorka Lada Hlaváčková.
Kadaňský klášter je unikátním dokladem takzvaných sklípkových či diamantových kleneb, což byl zvláštní architektonický postup na přelomu středověku a raného novověku, a Kadaň usiluje o zapsání této významné památky na seznam UNESCO.
„Myslím si, že časem tam dospěje. Jsem přesvědčen, že tam patří. Až budou odkryté malby v celém trojlodí kostela, bude to nejen duchovně, ale i velmi emociálně a výtvarně působící prostor. Má v sobě velký náboj, který vnímaly stovky generací. Mísí se zde různé historické i religiózní proměny,“ poznamenal Stretti.
Město a církev, která je vlastníkem, se pokusí na další opravy kláštera získat dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. V následujících letech by to mohlo být až šest milionů korun. Na opravu čeká například mobiliář kostela, tedy varhany, oltáře či lavice.
