Petici proti výstavbě chat v turisticky oblíbené oblasti Dlouhé Louky podepsaly přes tři tisíce lidí.
 |
„Jde nám o to, aby se nezabíraly pro zástavbu horské louky, po kterých nese Dlouhá Louka své jméno. Hromadná zástavba zde není vhodná nejen kvůli ochraně přírody horských luk. Naprosto akutně zde jde i o to, že na svých studnách a vrtech sledujeme ubývání spodních vod, které jsou jediným zdrojem pitné vody,“ řekl před zastupiteli zástupce petentů Ilja Potěšil.
„Počet lidí tady se pořád násobí. Každý si sem navíc přijede autem, do autobusu nesedne nikdo. Ta výstavba by sem přivedla zase víc lidí,“ stěžovala si další obyvatelka.
Podle místostarosty Lomu Pavla Baráka je ale za protestem možná spíše prostá snaha místních docílit toho, aby měl každý další zájemce o pobyt v lokalitě smůlu. „Nic proti vám, ale postavili jste si tu od chat po haciendy a mně to přijde, že teď už sem nikoho nechcete pustit,“ řekl.
Dodal, že on sám není proti výstavbě, která zapadne do krajiny. „A vám přijde, že kontejnery zapadnou?“ kontroval další z odpůrců. „Nepřijde mi to tak hrozný, ale je to můj názor,“ podotkl Barák.
Další konfrontace nastala poté, co se proti plánu ozvala jiná chatařka z Dlouhé Louky. Starostka Lomu Kateřina Schwarzová ve svých dokumentech nalistovala, že žena před několika měsíci sama žádala, aby mohla stavět. „Já sem chci na stáří. Mám tu už desítky let chatu a chci si přistavět jeden pokoj,“ bránila se žena.
Nejdřív chaty pro město
Zastupitelé se před jednáním mohli podívat, co chce podnikatel Zdeněk Žejdlík na místě postavit. Sám už totiž na Dlouhé Louce jednu chatu z námořního kontejneru má.
Žejdlík chce podle svých slov na horách na zhruba třiceti tisících metrech čtverečních postavit třináct takových objektů. Příslušný pozemek nyní patří Lomu.
Žejdlík oslovil radnici s plánem, že nejprve na sousedním pozemku, který také vlastní město, postaví dvě chaty pro potřeby úřadu. V jedné by byla dětská třída a u ní hrací prvky a druhá by měla být rekreační a určená primárně zaměstnancům města, případně i dalším obyvatelům.
Pak by, jak už dříve uvedl, došlo k odhadu ceny vybudovaného projektu a podle vzešlé hodnoty by poté případně za pozemek pro oněch třináct chat doplatil.
Záměr si vyžádá změnu územního plánu. Nutné náklady s tím spojené slibuje uhradit Žejdlík. Stejně jako vybudování potřebné infrastruktury.
Srubové chatky možná, kontejnery ne
Proti Žejdlíkovu plánu se staví lomská opozice.
„Tři tisíce podpisů pro mě znamená tři tisíce hlasů nespokojených občanů. Nevím, kolik těch lidí je z Lomu, ale je to pro mě nějaký signál, že se vám to nelíbí. Jsem na vaší straně, na druhou stranu říkám, že bych si tu uměl do budoucna představit výstavbu nějakých srubových chatek. Ale určitě ne kontejnerů,“ uvedl opoziční zastupitel Marian Dancso.
Podle dalšího opozičníka Tomáše Francírka by měl vzniknout regulační plán, který by jasně určoval pravidla výstavby v lokalitě.
Sto tisíc metrů pro soláry
Právě regulační plán v souvislosti s Dlouhou Loukou řešilo na svém zářijovém zasedání zastupitelstvo Oseka na Teplicku, který s Lomem sousedí a na jehož katastru se část Dlouhé Louky také nachází. Při hlasování však jeho pořízení neodsouhlasili.
„Je těžké něco takového odsouhlasit, když pořádně nevíme, co bychom přesně chtěli. Musí to být konkrétní,“ sdělil starosta Oseka Jiří Macháček s tím, že o možných pravidlech budoucí výstavby v lokalitě se nicméně město chce bavit dál.
V Oseku v září debatovali i o petici. Sousednímu Lomu v reakci na to město zaslalo otevřený dopis, ve kterém dokumentu vyjádřilo formální podporu.
Oseckou radnici pak před několika dny kontaktoval jiný investor s tím, že by na Dlouhé Louce na pozemku o rozloze sto tisíc metrů čtverečních rád postavil fotovoltaickou elektrárnu.
„Samozřejmě to sem nepatří. Uvidíme, jestli připravíme další petici,“ komentoval Ilja Potěšil.
