"Jsem rád, že jsme se tak narychlo svolali. Aby si politici podle té hrstky šílenců nemysleli, že všichni v kraji jsou pro zachování limitů," prohlásil řečník horníků.
Zatímco zastánci limitů stáli před krajským úřadem, horníci byli na schodech nedalekého kulturního domu. Střety tak byly jen ve slovní rovině a to i na úrovni přítomných politiků.
"Proč neobhajujete zájmy občanů tohoto kraje? Mezi ty zájmy patří také zdraví a zdravé životné prostředí. A nezaměstnanost je přeci důsledkem těžby a toho, že kraj je právě takto nastavený," vyčetl například komunistickému hejtmanovi Oldřichu Bubeníčkovi někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík.
Zdůraznil, že problém je struktura kraje, kterému jeho vedení nedokáže nabídnout jinou budoucnost a práci s větší přidanou hodnotou.
"Proč ty vlády, ve kterých jste byl i vy, za tu dobu tady něco neudělaly, aby se našla nějaká alternativa a přestalo se těžit. Mně to nevadí, když se nebude těžit, ale za tu dobu se nic nenašlo," opáčil mu Bubeníček.
Demonstraci vyprovokoval premiér v demisi Rusnok
Organizátoři demonstraci svolali poté, co premiér v demisi Jiří Rusnok označil limity za "vyhaslé" a připustil, že by se jeho kabinet mohl zabývat jejich zrušením. Navázal tím na slova prezidenta Miloše Zemana, který zrušení limitů podpořil na konci října při své návštěvě severních Čech.
"Samotné limity, usnesení vlády, jsou dneska překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem. My se celou situací budeme zabývat včetně limitů," řekl Rusnok (více se dočtete zde).
Místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt na demonstraci připomněl, že limity chrání 24 obcí a měst.
"Chceme vyzvat premiéra Rusnoka, aby svůj záměr předhodnotil a měl zájem vyslechnout si také protiargumenty. Existují četné studie na využití těch zničených území, třeba k energetickému zemědělství," řekl Buřt.
Z Horního Jiřetína přijelo asi čtyřicet lidí. "V Jiřetíně žiju 30 let, moje rodina tam žije od války. Horníci jsou proti nám, ale my za nic nemůžeme. Na vině je těžební společnost a politici, kteří léta spoléhají jen na uhlí. Krajští politici a vláda by se měli snažit najít jiné investory, aby se tu mohl pracovní trh rozběhnout jiným způsobem," řekl jeden z Jiřetínských, Jiří Beneš.
Z Litvínova by se stalo město duchů, říká starosta
Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo v roce 1991 usnesení Pithartovy vlády. Stanovují hranice dobývacích prostorů a chrání před zbouráním zejména město Horní Jiřetín, vesnici Černice a blízké okolí Litvínova.
"Pokud by se prolomily limity těžby, je Litvínov bezprostředně ohrožený. Ve chvíli, kdy bude jáma 500 metrů od města a zhorší se výrazně životní prostředí pro občany Litvínova, tak všichni rozumní se začnou stěhovat pryč a z města se stane město duchů," řekl na demonstraci starosta Litvínova Milan Šťovíček.
Uhlí ve vytyčeném prostoru bude vytěžené kolem roku 2045. Za hranicemi limitů je dalších 900 milionů tun uhlí, které by horníci dnešními postupy těžili ještě na začátku příštího století.
"Vyměnit pracovní místa za zdraví lidí v celém kraji je hloupá výměna," poznamenal jeden ze svolavatelů demonstrace Vladimír Charvát z České pirátské strany.
Hornické odbory pouhé dvě hodiny před demonstrací vyzvaly Rusnokovu vládu v demisi, aby usnesení z roku 1991 co nejdříve zrušila a limity prolomila (o výzvě horníků zde).
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na to reagoval, že takto vážné a strategické rozhodnutí by neměla dělat vláda, kterou nikdo nevolil a nemá důvěru Sněmovny. Řekl, že by těžební limity měla posoudit až nová vláda v souvislosti se surovinovou politikou a energetickou koncepcí.
