"Protože se ukazuje, že s každou novou vládou a s každou aktualizací státní energetické politiky jsou ekologické limity těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi znovu a znovu zpochybňovány, považujeme za nezbytné se k tématu znovu vyjádřit a původní stanovisko potvrdit," řekl předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd Radim Šrám.
Těžební limityLimity jsou hranice mezi dobývacím prostorem a okolím, ve kterém jsou zásoby uhlí odepsané. V roce 1991 je vytyčilo usnesení vlády na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala pro uhelné lomy Bílina, ČSA a Nástup - Tušimice. Vláda se tím chtěla zaručit obcím v okolí, že se mohou nerušeně rozvíjet, a zamezit drancování krajiny z dob komunismu. Těžaři a někteří politici se dlouhodobě snaží limity zrušit, aby těžba mohla pokračovat i za tyto hranice. Pokud by se to stalo, těžba by na Mostecku pohltila obce Jiřetín, Černice a přiblížila by se na několik stovek metrů k Litvínovu. |
Proti prolomení limitů staví komise několika argumentů, které vyplývají z hygienických a epidemiologických výzkumů probíhajících od 90. let.
"Prokázaly, že znečištění ovzduší, vody a půdy spolu s narušenou sociální skladbou, vnuceným způsobem života a životosprávy, stresem a nedostatky v příležitostech k regeneraci sil vedly u obyvatel Severočeské hnědouhelné pánve k výrazně zvýšené nemocnosti, vyšší úmrtnosti, sníženému věku dožití, zpomalenému vývoji dětí," uvádí aktualizovaná zpráva Akademie věd s tím, že dopady se týkají i dalších generací.
Podporovat by se mělo šetrné podnikání, nabádá akademie
Podle akademie měla dlouholetá masivní těžba na Mostecku vliv na hroší obnovování lesů, odtok vody z hor a geologickou stabilitu území Krušných hor. Navíc by se uhlí podle zpráv mohlo využít efektivněji, než ho jen spálit.
"V dalších desetiletích přijde nutně další útlum uhelné energetiky a uhlí bude mít ve stále větší míře charakter cenné chemické suroviny pro inteligentnější využití, než je masivní pálení s nízkou účinností," uvádí zpráva.
Odborníci z Akademie věd proto vyzývají úřady, aby se přístup k pánevním oblastem změnil. Řešením podle nich může být zvýhodňování jiných způsobů podnikání, jež budou šetrnější ke kraji a přinesou pracovní místa i v jiných oborech.
Kvůli těžbě už zmizely Ervěnice, Komořany, Jezeří či Albrechtice
Prolomení limitů těžby se týká zejména lomu ČSA nedaleko Litvínova. Těžba by se přiblížila těsně k městu, zanikly by obce Horní Jiřetín a Černice. Už v minulosti kvůli těžbě uhlí v této lokalitě zmizely obce Ervěnice, Komořany, Jezeří nebo Albrechtice.
Na straně druhé ale těžaři zaměstnávají v kraji tisíce lidí buď přímo, nebo v navazujících provozech. Právě proto mají podporu řady politiků. Těžaři také sami přes granty podporují nejrůznější organizace a školy. Nutno také podotknout, že už vytěžené a opuštěné území prochází rekultivacemi.
