Ještě před časem se zdálo, že vyhlídky cenného paláce nejsou valné. Zázemí v něm měl Výzkumný ústav anorganické chemie, jenž se chtěl z objektu stáhnout.
Unipetrol se snažil objekt prodat téměř dva roky, seriózního zájemce však nenašel (o záměru prodeje jsme psali zde). Teď už se krajská metropole o památku strachovat nemusí.
„Ústav se 1. ledna 2016 přejmenoval na Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum. V budově společnost sídlí, nemovitost se v tuto chvíli neprodává,“ uvedl Mikuláš Duda, mluvčí petrochemické společnosti, jež výzkumně vzdělávací centrum vlastní.
Jistota pro budovu: firma rozšiřuje výzkum
Firma chtěla z objektu odejít, protože dům přestal naplňovat její technické požadavky. Společnost se však, dost možná především kvůli neúspěšnému prodeji, rozhodla v budově zůstat a pečovat o ni.
Čerstvé záběry na vilu z jedoucího vlaku, podívejte se:
„Je to pozitivní informace. Důležité je, aby Unipetrol přistupoval ke stavbě s tím, že jde o významnou památku, architektonickou i dokumentující slavnou průmyslovou minulost Ústecka,“ míní ústecký historik Martin Krsek.
Že budova nezůstane bez majitele, těší také starostu centrálního městského obvodu Kamila Hýbnera. „Je to dům, který sem patří. Pokud někdo chce udržovat takovou stavbu, tak je to jedině dobře,“ poznamenal Hýbner.
Unipetrol navíc nezůstane u pouhé údržby, do budovy hodlá také investovat. „Máme připravený program rekonstrukce. Měla by začít už letos, a to novou střechou. V dalších letech budou následovat okna a fasáda. Náklady na tyto opravy se budou pohybovat řádově v milionech korun,“ sdělil mluvčí Duda. Jistotu domu dává i další věc, Unipetrol totiž rozšiřuje výzkum.
Ve své době jeden z nejhonosnějších domů
„Rozvíjíme další spolupráci jak s průmyslovými partnery, tak s partnery z výzkumu a vysokého školství,“ poznamenal Duda. Partnery ve výzkumu jsou tak pro firmu třeba VŠCHT v Praze, ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, ale také finská UnAbo Akademi University v Türku, německá Universität Leipzig nebo britská The University of Bradford.
Správní sídlo SpolchemieStavba vznikla podle návrhu renomovaného německého architekta Roberta Langse, novogotický palác v letech 1895 až 1930 sloužil jako správní sídlo Spolchemie. Budova věrně odráží vizuální kvalitu reprezentačního stylu, na němž si Spolchemie zakládala a který byl součástí její podnikové kultury. Palác proslul i freskou malíře Josefa Reinera, která zaujme už u vstupu. Dílo v alegorickém výjevu zobrazuje zakladatele firmy. |
„Podle mě je to šťastné rozhodnutí i pro Unipetrol, protože v Ústí má šanci udělat si velmi dobrou vizitku jako firma, která pečuje o průmyslové dědictví a tradici,“ uvažuje o plánech Unipetrolu s palácem historik Krsek.
„Dům je to nádherný, má zachovaných spoustu původních prvků. Byla to ve své době jedna z nejhonosnějších budov ve městě. Velmi výrazně se zapsala do tváře Ústí,“ dodal.
Dům také do svého cyklu Šumná města zařadil David Vávra. „Neogotická budova svědčí o aristokratickém tradičním vkusu jednoho z nejvýznamnějších ředitelů Spolchemie doktora Maxe Schaffnera,“ glosoval Vávra.
