Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) navíc odmítá, aby se při opravě zasahovalo do protipovodňové stěny. Most se měl začít opravovat letos. Pokud se podaří najít řešení všech potíží, začne se v roce 2022. A oprava potrvá tři roky, nikoli rok a půl, jak se dosud počítalo.
„Hledají se optimální řešení, aby nebyl nutný zásah do fungující povodňové vany, jelikož není jistota, že po takovém zásahu bude protipovodňová účinnost porušené vany opět stoprocentní,“ vysvětlila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová s tím, že projektant kraje o tomto problému věděl dva roky.
Podle krajského náměstka Ladislava Drlého (KSČM) projektant při navrhování konstrukce s ŘSD jednal a možná to řešili.
„Ne o všech jednáních ale musíme vědět,“ sdělil Drlý na dotaz, proč tento problém vyplaval a řeší se až nyní. Kraj už teď ale podle něj po řadě jednání do protipovodňové stěny ani zasahovat nechce a řeší už spíše druhý problém s potrubím.
„Jde o to, abychom při stavbě pilíře mostu nepoškodili kanalizační potrubí, protože to by byla obrovská ekologická havárie. Musí se postavit nový pilíř na obou stranách mostu, protože chceme, aby most vydržel nejméně 50 let,“ přiblížil Drlý.
„Beton, který se při stavbě pilířů používal, nesplňuje současné požadavky. Na střekovské straně problém není, na ústecké ano,“ dodal Drlý.
Po posledním jednání kraje a ŘSD se možná podařilo najít řešení, které by vyhovovalo ŘSD i projektantovi. Ten ovšem ještě musí vymyslet a spočítat, zda je to technicky reálné.
„ŘSD vycházelo ze špatné informace, že metr široká kanalizace je přetlaková. Je ale gravitační. Nemůže se tak zvedat, musí zůstat ve stejné výšce. Možností ale je kanalizaci přirazit k vaně a vytvořit tam prostor pro stavbu pilíře. Otázka je, zda bude dostatečný,“ poznamenal náměstek.
„Druhou variantou je postavit část nosné konstrukce mostu do vany, její druhou část do vody a na ně by se most položil. Důležité je, aby projektant spočítal, jestli dno vany tuto zátěž vydrží,“ doplnil Drlý.
Potíže nastanou i na objízdných trasách
Protože oprava mostu bude rozsáhlejší, zřejmě bude i dražší než původně plánovaných 200 milionů korun. Když vše půjde hladce a jedna z variant bude realizovatelná, v příštím roce by se měla postavit provizorní lávka a přeložit všechny sítě.
„Ale je to jen odhad, stále jsme závislí na technickém řešení. Opravu mostu má projektant rozvrženou do tří let,“ upozornil Drlý.
Původně měla oprava začít letos v červnu. Prvním zdržením bylo, že se kraj musel vypořádat právě s inženýrskými sítěmi, které jsou na mostě a v jeho okolí, a vykoupit soukromé pozemky v blízkosti mostu.
Řešení se mezitím hledá i pro dopravu, aby v Ústí při uzavírce mostu nenastal kolaps. Kraj s ŘSD plánuje objízdné trasy.
„Mimo jiné i po silnicích ŘSD, kde na jedné objízdné trase je také most ve špatném stavu. Budeme se muset domluvit, zda nejprve ŘSD udělá rekonstrukci mostu pro objízdné trasy a pak začne oprava mostu v Ústí, nebo najdeme jiné řešení,“ popsal další potíž Drlý.
Od března 2018 je na mostě doprava omezena
Je ovšem otázka, zda další odklad opravy Benešův most, postavený v letech 1934 až 1938 s tehdy největším rozpětím mezi pilíři v Československu, do té doby vydrží.
Doba slávy mostu dávno pominula a je v havarijním stavu. Kvůli odpadávání betonu už se v polovině roku 2017 opravovaly dilatační spáry, aby most vydržel dva roky do letoška, kdy měla oprava začít. Od března 2018 už byla na mostě raději omezena doprava.
Vozy nad 3,5 tuny na něj nesmějí a autobusy a trolejbusy MHD po něm jezdí střídavě pouze středovým pruhem. Bez omezení zatím zůstal otevřený jen pro osobní automobily.
„Když se nedohodneme rychle, je riziko, že přijde statik a ani při omezeném provozu most nebude možné nechat otevřený a bude se na něm muset doprava ukončit. V první fázi by zákaz platil pro autobusy a trolejbusy,“ zmínil náměstek.
„Kdyby potom statik po mostě zakázal jezdit i osobním autům, nastal by největší problém. Pro Ústí je to klíčový most. Doufám, že se to nestane a že se nám s ŘSD podaří najít řešení,“ dodal Drlý.
