V okolí Nesvětic, které podle dostupných pramenů zanikly v první polovině 15. století, archeologové postupně odkrývají základy kostela, šlechtického sídla a dalších obytných a hospodářských staveb. Vedle mincí, podkov či olověných destiček s rytinami symbolů evangelistů nalezli i drobné keramické hračky koníků, z nichž jeden nese na hřbetě i jezdce.
„Zajímavý je pro nás mimo jiné fakt, že jezdec má na štítě symbol hrábí, což je rodové znamení významného rodu Hrabišiců. K jejich klientům patřili ve 13. století i držitelé Nesvětic, Hrabišici byli také zakladateli a donátory cisterciáckého kláštera v Oseku, v jehož držení byly Nesvětice minimálně od roku 1341. Hrábě na štítě má i jezdec nalezený v Praze v Pařížské ulici, což nemusí vzhledem k významu Hrabišiců a faktu, že se pohybovali v okolí panovníka a měli majetky na Zderaze, nijak překvapovat,“ sdělil archeolog Petr Vágner, jenž se věnuje výzkumu zaniklé obce
Koník s jezdcem byl nalezen v zásypu objektu, který je předběžně interpretován jako cisterna na vodu. Na jejím místě vznikla později mladší usedlost.
„Druhý koník je z prostoru usedlosti, jejíž výzkum ještě bude pokračovat,“ doplnil Vágner. Poznamenal, že podobné plastiky koníků nalézají odborníci především v městském prostředí, například v Mostě, Praze, Brně či Jihlavě.
Ze stejného důvodu překvapil archeology i nález měděné mísy v jednom ze starších objektů, který mohl sloužit jako cisterna na vodu. Zcela nečekaným objevem však bylo pro vědce již před časem odhalení základů kostela s přilehlým hřbitovem ze 14. až 15. století, o jehož existenci neměli tušení.
„V souvislosti s objevenými sakrálními stavbami představuje bezesporu zajímavý nález trojice olověných plaket – destiček čtvercového nebo kruhového tvaru s rytinami symbolů evangelistů Jana, Matouše a Lukáše v podobě orla, anděla a okřídleného býka, které byly ukládány do základů vysvěcených staveb,“ popisuje další nález Vágner a jeho kolega Jan Podhorský, který se detailně zabývá výzkumem nedalekého pohřebiště.
Pohřebiště s dvěma tisíci hroby
Obrovské středověké pohřebiště z 11. až 14. století, které patří mezi největší známé pohřebiště svého druhu v Česku i střední Evropě, leží přitom jen několik stovek metrů od kostela. Za osm let výzkumu tam archeologové nalezli, odkryli, zdokumentovali a vyzvedli 1 367 hrobů. A podle dosud nezkoumané plochy jich zbývá odkrýt ještě zhruba 700.
„Na to máme letošní sezonu a příští rok,“ řekl vedoucí celého projektu a výzkumu Petr Čech ze žateckého pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd. Později celé místo pohltí těžební jáma uhelného lomu.
I přes zajímavé a nečekané objevy však samotné Nesvětice patřily podle vedoucího výzkumu ke zcela běžným vsím z doby 13. až 15. století.
„Na počátku Nesvětic stál muž jménem Ludvík, kterého usadil na své doméně některý z mocných Hrabišiců na samém počátku 13. století, možná Slavek Hrabiše, zakladatel oseckého kláštera, nebo jeho syn Bohuslav. Nevíme, jestli byl urozeného původu, nebo ovládal dobře meč a boj, a proto si ves vysloužil. Nicméně se začal psát z Nesvětic,“ přiblížil dávnou historii Čech.
Vědci zjistili, že roku 1341 byla ves součástí vlastnictví oseckého kláštera. Ten na místě tvrze nechal postavit kostel pro laiky ze vsi a pro mnichy z jen 200 metrů vzdáleného probošství, tedy jakési „pobočky“ kláštera v Oseku. Přesný rok a důvod zániku Nesvětic je zatím neznámý.
„Můžeme se jen domnívat, že na ves měla vliv výprava pražských kališníků roku 1421. Ti v červenci onoho roku dobyli Bílinu a Duchcov, poplenili krajinu, poté oblehli Most a hrad Landeswarte (Hněvín), načež byli Míšňany poraženi v bitvě u Mostu dne 5. srpna 1421. Po polovině 15. století byla jedna usedlost obnovena, ale kostel již zanikal a byl rozebírán na stavební materiál. To postihlo celou vesnici, takže v 16. století je uváděna jako pustá,“ doplnil Čech.
Nálezy budou uloženy v mosteckém muzeu
Průzkum usedlostí vesnice plánují archeologové ukončit v letošním roce. V loňském roce byly vyzvednuty ostatky 219 obyvatel vsi pohřbených u kostela. K prozkoumání zbývá ještě jedna studna a zbytky nadzemních staveb, z nich ale zůstaly jen základy.
„Díky tomu, že jsme výzkum začali v předstihu, tak věřím, že vše stihneme. Už tak nám v loňském roce Severočeské doly vyšly vstříc a upravily postup prvního skrývkového řezu, což nám umožní výzkum vsi letos dokončit,“ uzavřel archeolog.
Všechny nálezy budou po odborném zpracování uloženy v Oblastní galerii a muzeu v Mostě a vědci plánují, že se stanou součástí nově budované expozice. Ještě letos by navíc chtěli společně připravit výstavu k výročí šesti set let výpravy pražanů k Mostu, která byla zřejmě příčinou zániku nejen Nesvětic, ale i dalších vesnic v okolí.
