Někde neviděli dětskou oběť léta. My často, říká krajská soudní lékařka

  15:37aktualizováno  15:37
Pracovníci z některých oddělení soudního lékařství po republice nezkoumali dětské tělíčko třeba i několik desetiletí. Podle primářky Andrey Vlčkové, která působí na oddělení soudního lékařství a toxikologie v ústecké Masarykově nemocnici fungující pro celý kraj, je to v ústeckém regionu jiné.

Od roku 2012 vede Andrea Vlčková oddělení soudního lékařství a toxikologie ústecké Masarykovy nemocnice. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

V jakých případech se k vám těla dostanou?
Na soudním lékařství řešíme úmrtí takzvaně z terénu, což jsou úmrtí mimo nemocniční zařízení, tedy doma, venku nebo v dopravním prostředku. Zároveň k nám patří i úmrtí, které nastalo v nemocnici, ale mělo spojitost s nějakým úrazem, nejčastěji autonehody, napadení nebo sebevražedné pokusy. Obecně jde tedy o úrazy a násilná úmrtí a náhlá úmrtí z terénu.

Fungujete pro celý Ústecký kraj. Co to znamená?
Znamená to, že jsme jediné soudnělékařské pracoviště v tomto regionu, a tudíž to také znamená, že máme o práci postaráno. Personálně nejsme v optimální početní kondici, ale to je dnes obecný problém. Máme trochu nedostatek. Jsem tu já, můj kolega, oba fungujeme i jako znalci, a dále mladá lékařka v přípravě na atestaci.

Jakou nejčastější příčinu smrti vídáte? Dostávají se k vámi i děti?
Všeobecně nejčastěji náhlé úmrtí nastává v důsledku onemocnění srdce či jiných oběhových problémů. K vaší otázce dětských úmrtí – jsou pracoviště soudního lékařství v republice, kde takové případy vůbec neznají, a není to tím, že by k úmrtí dětí v daném regionu nedocházelo. U nás jsou relativně častá. U nejmenších dětí je nejčastější náhlé úmrtí kojence. Bohužel poměrně často vídáme i násilnou smrt, ať už je to v důsledku ne zcela ideální péče v rodině, nebo v důsledku dopravní nehody.

Fotogalerie

Ostatní úmrtí patří do ranku patologie? Jaký je vůbec rozdíl mezi soudním lékařem a patologem?
Úplně nejobecněji lze říci, že do ranku patologa spadají pitvy úmrtí v nemocnici, zpravidla tehdy, kdy není zcela jasná příčina smrti či je potřeba ověřit diagnózu, pro kterou pacienta léčili. Patologové dnes už spíše ale nepitvají, většinu jejich práce tvoří odečítání biopsií, tedy tkáňových vzorků odebraných živým pacientům, kdy určují diagnózu, například to, zda se jedná o nádor. Soudní lékař víceméně jenom pitvá a určuje příčinu smrti. Na oddělení či ústavu soudního lékařství se provádějí pitvy zdravotní a pitvy soudní, které nařizuje policie podle trestního řádu. Může to být násilné úmrtí, vraždy, dopravní nehody, prostě činy, ze kterých policie potřebuje pro své další úkony velmi podrobné výstupy. Soudní pitvy nemůže provádět kdekdo, ty provádějí znalci v oboru soudního lékařství. Být znalcem obnáší mít jednak potřebně dlouhou praxi a jednak znalosti, znalce jmenuje krajský soud. Znalec musí být schopen odpovědět na otázky položené vyšetřovatelem eventuálně poté u soudu a svá tvrzení obhájit. Za špatně odváděnou práci může být ovšem znalec též potrestán.

Andrea Vlčková (*1972)

  • vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy
  • studium na vysoké škole ukončila promocí v roce 1996
  • po promoci nastoupila na Ústav soudního lékařství v Praze
  • v roce 2003 ji pražský soud jmenoval znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství
  • do ústecké nemocnice nastoupila v roce 2004 a od roku 2012 je primářkou
  • ve volném čase se věnuje četbě a chodí za kulturou

Musíte každý případ uzavřít tím, že znáte příčinu smrti?
Mělo by to tak být, ale jsou samozřejmě případy, kdy to nejde. Například se najde tělo dlouho po smrti a jsou rozvinuté pokročilé posmrtné změny, jako je hniloba. Nebo jde jen o kosterní pozůstatky, kde je těžké příčinu smrti určit, pokud kosti nenesou jasné známky násilného činu jako zlomeniny nebo průstřely. Jsou tedy případy, u nichž příčinu smrti prostě neurčíme.

Nad pitevními stoly vidím váhy, k čemu je potřebujete?
Ty slouží na vážení orgánů. Při pitvě musíme všechny orgány z těla vyndat, popsat, jak vypadají, a také zvážit, protože existuje váhové rozmezí, které napoví, zda byl orgán zdravý, nebo nějak nemocný. Po pitvě se všechny orgány do těla vrátí a tělo se zašije, čímž moje práce zdánlivě končí, tedy přímo s tělem. Při pitvě samotné totiž odeberu ještě vzorky z orgánů, z nichž se zhotoví mikroskopické preparáty. Ne všechny chorobné změny jsou patrné okem, někdy je nález tak diskrétní, že ho odhalíme až v mikroskopu. Musíme určit povahu změn a spojitost se smrtí. Účelem pitvy je určit příčinu smrti.

Vypadá vaše práce tak, jak ji lidem představují scenáristé různých seriálů a filmů? Také za vámi chodí kriminalisté a vy jim přímo na pitevně ukazujete zranění na těle?
V televizi policista přijde na pitevnu, tělo je zakryté čistým vyžehleným prostěradlem, je tam všude absolutní sterilní čistota a okolo chodí pitvající odborník, který má hned vedle těla mikroskop, a když potřebuje něco ukázat, jen trochu tělo odkryje a všichni důležitě koukají pod prostěradlo. Tak to opravdu není, na pitevně je vždy přiměřený nepořádek, při pitvě není možné udržet až sterilní prostředí prosté jakýchkoli nečistot, tělních tekutin a podobně. Tělo nikdy není přikryto žádným prostěradlem a nesetrvává na pitevně, poté, co je omyto a pitevní řezy zašity, žádnou delší dobu. Je odvezeno zpět do chladicího boxu a tam je uloženo. Pokud se jedná o soudní pitvu, pak policista bývá přítomen celé pitvě, nikdy se nezastaví, aby se podíval jen odpoledne na zakryté tělo. Kdyby nešel kolem, tak je tělo na pitevně dodnes? To je přece nesmysl. U závažných kriminálních případů, jako jsou vraždy, je pak celé pitvě přítomen vyšetřovatel a kriminalističtí technici, kteří zajišťují stopy a okamžitě reagují na pitevní nálezy. Podle toho, co my při pitvě zjistíme, mají třeba návodné informace k předmětu, kterým bylo zranění způsobeno. V případě vraždy jsem i volána na místo nálezu těla, abych provedla prvotní ohledání těla, další úkony již probíhají při pitvě. Ale ani tehdy to není jako v kriminálních seriálech, že by policie druhý den dostala veškeré pitevní nálezy a závěrečnou zprávu. Trvá to trochu déle, na pitvu navazující laboratorní analýzy a mikroskopické hodnocení úrazových a chorobných změn nějaký čas zaberou, technicky to do druhého dne zvládnout nelze. Mikroskopické vyšetření poranění je důležité mimo jiné pro stanovení toho, jak dlouho oběť žila nebo v jakém pořadí zranění vznikala.

Povolávají vás i jako znalce k soudu?
V případech, kdy byla provedena soudní pitva, nezřídka chodíme posléze i k soudu, abychom výsledky své práce prezentovali a odpovídali na otázky státních zástupců, soudců, obhájců, abychom své závěry obhájili, případně reagovali na nově zjištěné skutečnosti, které třeba vyplynou až při jednání před soudem. U vražd je účast u soudu nezbytnost.

Proč jste se vůbec pro takový obor rozhodla?
Během studia mě tento obor zaujal, když jsme na škole měli soudní lékařství, uvědomila jsem si, že jsem konečně našla něco, co mě opravdu zajímá, a vydrželo mi to dodnes. Dělám svou práci přes 20 let a pořád mě baví. Když jsme na škole měli studijní blok na toto téma, tak jsem si řekla, že jsem konečně našla něco, co se mi opravdu líbí. Z pohledu mnoha klinických lékařů je to podřadná profese, neděláme se živým pacientem, vyskytnou se i tací, kteří našim závěrům nevěří či je neakceptují, protože nejsou podle jejich představ. Někteří k nám proto přistupují se znatelným despektem. Nezapomenu na zubařku, která mě kdysi ošetřovala a která, když zjistila, co dělám za práci, se začala chovat dost nepříjemně, despekt je slabé slovo, vůbec se divím, že se mi věnovala. Abych se vrátila zpět, já i mí kolegové víme, že jsme důležití, že naše práce je důležitá.

Řešila jste někdy záludnost, která vám nešla do hlavy?
Samozřejmě se sem tam nějaký takový případ vyskytne. Vybavuji si ten poslední, kdy byl v přírodě nalezen mladý muž, pitevní nález nebyl nijak specifický, co nám však do něho rozhodně nezapadalo, byl pruh podivně zkroucených chlupů od hrudní kosti až na dolní končetiny. I takový zdánlivě zbytečný detail, jako byly ony zkroucené chlupy, nás rychle navedl na správnou stopu a naši pracovní teorii o úrazu bleskem potvrdily data meteorologů, že v daném místě skutečně bouřky s blesky zrovna v době, kdy se tam prokazatelně vyskytoval ten mladík, opravdu byly. Mnoho úrazů je o lidské blbosti, kdy lidé nedomyslí důsledky svého chování nebo si dobře neprohlédnou okolí a pak riskují, že to hlava nebere. Zábava kluků spočívající ve zvedání se na lžíci bagru, bohužel pod dráty elektrického vedení, byla onehdy také dost nepochopitelná a těžko mohla skončit jinak než katastrofou pro jednoho z nich.

Mají pozůstalí možnost přijít k vám a například připravit tělo na pohřeb?
Podle dikce zákona o pohřebnictví máme místnost pro pozůstalé, pokud si chtějí mrtvého připravit do rakve sami. Některé náboženské skupiny mohou takové požadavky vznášet a už jsme se s tím setkali, ale aby sem kdokoliv přišel, to nejde. Občas se stává, že pokud není známá totožnost zemřelé osoby, může policie dohledat a požádat příbuzné o identifikaci a pak jim tělo ukážeme.

Nejčtenější

Dycky Most!, Litvinoff a další hlášky, které se mezi lidmi chytly

Martin Hofmann a Zdeněk Godla při setkání herců ze seriálu Most! ve zdejším...

Hláška Dycky Most! z populárního seriálu si získala velkou popularitu mezi lidmi. Je na propagačních předmětech, létá...

Uhelné Podkrušnohoří se promění v krajinu jezer a zásobárnu vody

Jezero Milada je hluboké až 24,7 metru, dlouhé 3,2 kilometru a široké 0,7...

V krajinu obřích jezer, z nichž tři budou mít rozlohu přes tisíc hektarů a budou sloužit jako strategická zásobárna...

Na kostele se nahnula hvězdice, při jejím sundávání se našla tajná schrána

Z kostela nejsvětější Trojice v obci Jiřetín pod Jedlovou museli hasiči sundat...

Nejdelší žebřík, který mají krajští hasiči k dispozici, museli využít tento týden v Jiřetíně pod Jedlovou. Hrozilo...

Jirkovští strážníci dostali kvůli chybě na mzdách milion navíc

peníze, ilustrace

Policie řeší případ neoprávněného vyplácení mezd městským strážníkům v Jirkově. Ti v letech 2015 až 2017 dostali navíc...

V celém Ústí i Trmicích přestanou od března vyplácet doplatky na bydlení

Dnes budovy využívá ústecký magistrát.

Ústecký magistrát vyhlásil bezdoplatkovou zónu na celém svém území i v blízkých Trmicích. To znamená, že místní lidé,...

Další z rubriky

Na krajských silnicích jezdí stále více řidičů pod vlivem omamných látek

Ilustrační snímek

Severočeští šoféři, kteří se napili či si vzali drogy, jsou stále častějšími viníky nehod. Jen v loňském roce řídilo v...

Nejvyšší soud zpřísnil Němci trest za pokus o vraždu české expřítelkyně

Obžalovaný Němec před Krajským soudem v Ústí nad Labem.

Nejvyšší soud v Brně zpřísnil trest muži z Německa za pokus o vraždu Češky. Místo osmi let si má odsedět devět roků....

Volební slogany o havěti v Mostě začalo řešit státní zastupitelství

Obsah tohoto volebního letáku, který se objevil v Mostě, zkoumá policie.

Kauzou možného rasistického podtextu kampaně hnutí Otevřená radnice Most před říjnovými komunálními volbami se začalo...

Najdete na iDNES.cz