Jeden příběh z mnoha: teplická soudkyně Lucie Yakut uložila pět měsíců nepodmíněně muži, který byl za neplacení alimentů odsouzený opakovaně, za poslední půlrok však na výživném pro dceru opět dlužil několik tisíc. Složenku během té doby poslal jen jednou a při pohledu na ni jeho bývalá partnerka nemohla uvěřit vlastním očím. Byla na ní totiž jedna koruna.
„Tuto platbu nelze v žádném případě považovat za výraz snahy obžalovaného,“ podotkla soudkyně.
Neviděla tak jinou možnost, než muže poslat do vězení. „Jeho osobnost jeví známky trvalého narušení, a proto je již u něj nutno přistoupit k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Je zřejmé, že alternativní tresty neplní svůj účel,“ napsala do rozsudku.
Problém byl, že muž se soudu neúčastnil. Pobýval totiž bůhvíkde, a řízení tak proti němu bylo vedeno jako proti uprchlému. Když se ho po několika měsících podařilo vypátrat, zadržet a zavřít kvůli jiné trestní věci, požádal o zrušení verdiktu a nové projednání. Pak dlužnou částku dodatečně zaplatil, takže u nového líčení zazněl zprošťující rozsudek.
Dlouhodobý problém
Jak ukazují policejní statistiky, v Ústeckém kraji policisté loni sdělili obvinění ze zanedbání povinné výživy v 1 301 případu. Na druhém místě žebříčku byl Moravskoslezský kraj s 849 případy. Naproti tomu třeba v Pardubickém kraji policisté evidovali 212 takových skutků a v celé České republice necelých 6 800.
Počet případů neznamená počet obviněných, protože pokud rodič neplatí alimenty více dětem z více rodin, jde u každého z potomků o samostatný trestný čin. Číslo je přesto obrovské.
„Jde o dlouhodobý problém Ústeckého kraje v sociální oblasti. Rodina zde nemá tak silné postavení, jako v některých jiných regionech,“ říká Zbyněk Dvořák, náměstek z krajského policejního ředitelství Ústeckého kraje.
Na jeho slova navazuje Alexandra Petrů z Fakulty sociálně ekonomické ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
„Z dostupných statistik jasně vyplývá, že Ústecký kraj vykazuje nejnižší sňatečnost a výrazně vyšší rozvodovost než ostatní kraje. Partnerství se rozpadají častěji a snáze než manželství. Také se zde rodí největší podíl dětí mimo manželství. S tím souvisí i problematika výživného. Pokud zde máme oproti jiným krajům velký počet rodin, které se rozpadly, narůstá i počet případů, kdy soud stanoví jednomu z rodičů vyživovací povinnost,“ přibližuje.
Podle Dvořáka, ač se to možná nezdá, jsou případy zanedbání povinné výživy pro policisty hodně pracné.
„Zpracování spisů je administrativně velmi náročné, neobejde se bez zjišťování majetkových poměrů v rodině, prověřování majetkových poměrů a pracovní morálky povinného rodiče. Je zapotřebí součinnost s úřadem práce a správou sociálního zabezpečení. Zajišťují se opatrovnické spisy. Po podezřelých se také mnohdy vede pátrání. Spisy jsou velmi obsáhlé a za sebe říkám, že před kolegy, kteří se této problematice věnují, hluboce smekám,“ říká Dvořák.
Jak dokazuje i výše zmíněný příběh, řada rodičů v průběhu trestního řízení dlužnou sumu dodatečně zaplatí a trestnost činu tak „zanikne“.
Trestný čin by to být neměl, říká policista
Od loňského července je v Česku možné získat takzvané náhradní výživné. Je to sociální dávka, která má na přechodnou dobu pomoci dětem, kterým rodič neplatí alimenty.
Jen za první čtyři měsíce, tedy od července do října, přijal Úřad práce v České republice přes 5,5 tisíce žádostí, přičemž v 86 procentech případů šlo o děti žijící s matkou. Do konce října stát na náhradní výživné vyplatil přes 17 milionů korun. V Ústeckém kraji bylo za dané období přiznáno 543 žádostí, třetí nejvyšší počet v Česku.
Podle Alexandry Petrů je zavedení náhradního výživného jednoznačně pozitivní, zároveň však zmiňuje nutnost dále pracovat na nastavení co nejjednodušších procesů pro jeho získání a také zajištění dostatečného množství sociálních pracovníků, kteří budou k ruce všem účastníkům jednotlivých případů.
Kriminalista Zbyněk Dvořák se domnívá, že neplacení alimentů už dávno nemělo být součástí trestního zákoníku.
„Za více než 30 let praxe u policie jsem přesvědčen, že výživné by stát mohl velmi úspěšně vymáhat například prostřednictvím exekucí v civilním řízení. Policisté jsou dnes zapotřebí jinde a věřte, že práce máme víc než dost. Možná je na místě poučit se od evropských sousedů, kde zanedbání povinné výživy není řešeno v trestně právní rovině,“ dodává.
