Velká a propagandisticky zužitkovaná sláva se konala 14. února 1939 v hamburské loděnici Blohm & Voss. Na vodu tam byl spuštěn polotovar bitevní lodě Bismarck. Ostatně lepší jméno si německá „superloď“ ani přát nemohla. Kancléř Otto von Bismarck byl nejvýznamnějším německým politikem století páry. Loď pokřtila Bismarckova vnučka Dorothea von Loewenfeld. Akci zhlédlo na 60 tisíc lidí a z tribuny promluvil vůdce Adolf Hitler, který si ani nepřipouštěl, že by mu loď mohl někdo potopit.
Následně se trup lodě musel vybavit potřebným technickým zařízením, stavěly se nástavby (na vodu se spouští hrubá stavba trupu dokončená na úroveň horní paluby), instalovala výzbroj atd. V loděnici a u subdodavatelů usilovně pracovali a probíhající válkou v širším okolí, která mezitím v Evropě vypukla, se snad ani neměli čas zabývat.
Rozestavěná loď byla za velké slávy spuštění na vodu 14. února 1939.
Bitevní loď Bismarck
V srpnu 1940, kdy už bylo dávno dobyto Polsko a relativně čerstvě Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a Francie a kdy Luftwaffe již útočila na Británii, vstoupil Bismarck do služby. Někdy se setkáme s hodnocením, že se stal nejsilnější či nejmocnější bitevní lodí světa. V takovém hodnocení bychom se však měli krotit a zařadit ho „pouze“ do množiny těch nejsilnějších.
Na druhou stranu ať už byl silný, jak byl, v tehdejších podmínkách mu to stejně bylo víceméně k ničemu. Malý počet těžkých hladinových plavidel německého námořnictva a zároveň absence letadlových lodí stejně nedávaly moc šancí na jeho dlouhodobější smysluplné využití (jestli se dá takový přívlastek v případě vojenského materiálu, navíc spadajícího na špatnou stranu, vůbec použít).
 |
V každém případě v době uvedení do služby Bismarck disponoval nejlepším pancéřováním, po této stránce vedl určitě. Největší tloušťka bočního pancéřového pásu byla 320 mm, hlavní dělostřelecké věže dostaly pancíř silný až 380 mm a hlavní pancéřová paluba měla tloušťku až 110 mm nad strojovnami a 120 mm nad muničními sklady.
Hlavní výzbroj lodě tvořily kanony ráže 380 mm situované vždy po dvou kusech ve čtyřech hlavních dělostřeleckých věžích. Sekundární výzbroj v podobě dvanácti 150mm kanonů se nacházela v šesti menších dělostřeleckých věžích. Protiletadlová výzbroj měla podobu šestnácti (8x2) 105mm kanonů, šestnácti (8x2) 37mm kanonů a dvanácti 20mm kanonů.
Bitevní loď Bismarck
Posádka lodě se skládala z 2 092 mužů, z toho bylo 103 důstojníků.
Než mohl Bismarck vyplout do ostré akce, čekaly ho ještě zkoušky. Také posádka se musela s lodí sžít, samozřejmě ne až tak fest jako Bill Turner, ale i tak to chtělo čas.
