Mars měl kdysi podle vědců mnohem hustší atmosféru a díky ní se na jeho povrchu nacházela i voda v kapalném skupenství. Později ale nastala dramatická klimatická změna, v jejímž důsledku ovzduší z velké části vymizelo. Nalézt odpověď na otázku, proč se tak stalo, má přinést právě dorazivší sonda MAVEN.
Jak se MAVEN chystalO přípravách sondy na start i o potížích, které v Kennedyho kosmickém středisku způsobila rozpočtová krize v USA, více čtěte ZDE. |
Sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) odstartoval k Marsu loni na konci listopadu (více čtěte zde).
Na palubě sondy je osm vědeckých přístrojů pro zkoumání horní atmosférické vrstvy a ionosféry. MAVEN má hmotnost 2,550 tuny a k základnímu tělesu sondy o rozměrech 2,3 × 2 × 2 m je připojená parabolická anténa o průměru 2 metry, rozpětí panelů slunečních baterií je 11,43 m. Je však skutečně otázkou, co nastane v příštích dnech.
Aparát byl vyroben v denverských laboratořích firmy Lockheed Martin. Za projekt NASA zaplatila 671 milionů dolarů (14,4 miliardy korun).
Družice MAVEN by se měla stát i "bezpečnostní rezervou" pro přenos vysílání z průzkumných vozidel Curiosity a Opportunity, které pracují na povrchu Marsu. Tyto služby zatím zajišťují družice Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter.
Příprava MAVENu na start |
Mars mohl mít podmínky pro život
Vědci pátrají po tom, proč byl Mars během první miliardy let svého planetárního života vlhký a horký a proč je nyní naopak suchý a chladný.
Předpokládá se jednoroční základní výzkumný program z oběžné dráhy kolem Marsu (samozřejmě s možností jeho prodloužení). Družice bude své výzkumy provádět z eliptické dráhy, z níž uskuteční pět "hlubokých vnoření" do atmosféry až do výšky pouhých 125 - 78 km nad povrchem, čímž se má stát nejníže se pohybující umělou družicí Marsu. Dosavadní družice se pohybovaly nejblíže k povrchu v přibližně trojnásobné výšce.
Palubní aparatura družice MAVEN by měla získat vzorky atmosférických plynů, přičemž s největší pozorností se očekává zjištění vodní páry a rychlosti jejího mizení. Cílem nového kosmického letu NASA je totiž získání dalších poznatků specifických procesů na Marsu, které vedly ke ztrátě velké části jeho atmosféry. Vědci soudí, že sluneční energie postupně zbavila atmosféru Marsu nejen vody, ale také oxidu uhličitého a dusíku, takže z planety slibné pro možný vznik a rozvoj života se stal neradostný pustý svět mrazivého sucha, ohrožovaný smrtícím kosmickým zářením a sužovaný prašnými bouřemi.
Planetologové proto věří, že výsledky nové mise jim pomohou poznat další podrobnosti historie změn klimatu na Marsu, což je v přeneseném slova smyslu významné i pro poznání změn klimatu na Zemi.
Záběry družice při startu (18. listopadu 2013):
18. listopadu 2013 |
Aktualizováno: Článek jsme doplnili o technické údaje a podrobnosti o misi
