Americká meziplanetární sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) by se po desetiměsíčním putování meziplanetárním prostorem měla kolem 22. září příštího roku stát umělou družicí Marsu a zkoumat atmosféru této planety. V současné době působí na oběžné dráze kolem Marsu dvě americké družice a jedna družice Evropské kosmické agentury ESA.
Družice MAVEN opustila Zemi na špičce rakety Atlas 5 v 19:28 z rampy č. 41 kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě. Start jste mohli v přímém přenosu sledovat ve vysílání NASA zde.
Jak se MAVEN chystáO přípravách sondy na start i o potížích, které v Kennedyho kosmickém středisku způsobila rozpočtová krize v USA, více čtěte ZDE. |
Počasí naštěstí start neohrozilo, protože posunutí startu by mohlo následujících dnech vyvolat problémy. Má se bohužel zhoršit a meteorologové na úterý a středu dávali už jen 40procentní šanci startu. V této roční době jsou totiž projevy nepříznivého počasí nejen v oblasti Floridy poměrně časté, ale období pro energeticky výhodný let k Marsu, tedy "startovací okno", je letos naštěstí otevřeno až do 10. prosince.
Výpočty dokazují, že výhodné období by mohlo zasahovat sice až do konce prosince, ale v tomto případě již s jinými příletovými daty k Marsu, takže v této době vypuštěná meziplanetární sonda by k cíli přiletěla poměrně vyšší rychlostí již v červenci 2014. Pro přistání na povrchu planety by to nevýhodné nebylo, protože rychlost sondy se zbrzdí aerodynamicky během sestupu atmosférou, ale pro umělou družici Marsu by takové schéma letu bylo velmi nevýhodné. Vyšší příletová rychlost by si totiž vyžádala intenzivnější brzdící manévr pro navedení na oběžnou dráhu kolem planety, a tudíž značnou spotřebu pohonných hmot.
Česká stopaNASA umisťuje na meziplanetární sondy mikročipy se jmény významných osobností, anebo dokonce lidí, kteří projevili zájem, někdy také s jejich fotografiemi nebo vzkazy. Také družice MAVEN nese mikročip. Vzpomněl jsem si na neradostný osud Petra Ginze, jehož obrázek plný touhy a romantiky vezl raketoplán Columbia, a dovolil jsem si poslat jeden z jeho citátů tentokrát k Marsu (viz PDF příloha) – takže na družici MAVEN je nyní i české zastoupení, navíc spojené s tragickým osudem talentovaného chlapce. |
Palubní aparatura družice MAVEN by měla získat vzorky atmosférických plynů, přičemž s největší pozorností se očekává zjištění vodní páry a rychlosti jejího mizení. Cílem nového kosmického letu NASA je totiž získání dalších poznatků specifických procesů na Marsu, které vedly ke ztrátě velké části jeho atmosféry. Vědci soudí, že sluneční energie postupně zbavila atmosféru Marsu nejen vody, ale také oxidu uhličitého a dusíku, takže z planety slibné pro možný vznik a rozvoj života se stal neradostný pustý svět mrazivého sucha, ohrožovaný smrtícím kosmickým zářením a sužovaný prašnými bouřemi.
Planetologové proto věří, že výsledky nové mise jim pomohou poznat další podrobnosti historie změn klimatu na Marsu, což je v přeneseném slova smyslu významné i pro poznání změn klimatu na Zemi.
Předpokládá se jednoroční základní výzkumný program z oběžné dráhy kolem Marsu (samozřejmě s možností jeho prodloužení). Družice bude své výzkumy provádět z eliptické dráhy, z níž uskuteční pět "hlubokých vnoření" do atmosféry až do výšky pouhých 125 - 78 km nad povrchem, čímž se má stát nejníže se pohybující umělou družicí Marsu. Dosavadní družice se pohybovaly nejblíže k povrchu v přibližně trojnásobné výšce.
Družice MAVEN by se měla stát i "bezpečnostní rezervou" pro přenos vysílání z průzkumných vozidel Curiosity a Opportunity, které pracují na povrchu Marsu. Tuto služby zatím zajišťují družice Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter.
Prázdná hmotnost družice je 903 kg, startovní 2 550 kg, s rozloženými panely slunečních baterií je její rozpětí 11,43 m.
