Družice Maven letí k Marsu hledat, kam zmizela voda

  19:28aktualizováno  19:28
V pondělí večer se na cestu vydala družice Maven, která má mimo jiné zjistit, kam na Marsu zmizela voda. Až v září 2014 sonda velká jako autobus k planetě dorazí, přiblíží se k jejímu povrchu až na zhruba 78 kilometrů, aby mohla odebrat vzorky horní vrstvy atmosféry.

Americká meziplanetární sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) by se po desetiměsíčním putování meziplanetárním prostorem měla kolem 22. září příštího roku stát umělou družicí Marsu a zkoumat atmosféru této planety. V současné době působí na oběžné dráze kolem Marsu dvě americké družice a jedna družice Evropské kosmické agentury ESA.

Start rakety Atlas V se sondou Maven v pondělí 18. listopadu 2013 v 19:28...

Družice MAVEN opustila Zemi na špičce rakety Atlas 5 v 19:28 z rampy č. 41 kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě. Start jste mohli v přímém přenosu sledovat ve vysílání NASA zde

Jak se MAVEN chystá

O přípravách sondy na start i o potížích, které v Kennedyho kosmickém středisku způsobila rozpočtová krize v USA, více čtěte ZDE.

Počasí naštěstí start neohrozilo, protože posunutí startu by mohlo následujících dnech vyvolat problémy. Má se bohužel zhoršit a meteorologové na úterý a středu dávali už jen 40procentní šanci startu. V této roční době jsou totiž projevy nepříznivého počasí nejen v oblasti Floridy poměrně časté, ale období pro energeticky výhodný let k Marsu, tedy "startovací okno", je letos naštěstí otevřeno až do 10. prosince.

Fotogalerie

Výpočty dokazují, že výhodné období by mohlo zasahovat sice až do konce prosince, ale v tomto případě již s jinými příletovými daty k Marsu, takže v této době vypuštěná meziplanetární sonda by k cíli přiletěla poměrně vyšší rychlostí již v červenci 2014. Pro přistání na povrchu planety by to nevýhodné nebylo, protože rychlost sondy se zbrzdí aerodynamicky během sestupu atmosférou, ale pro umělou družici Marsu by takové schéma letu bylo velmi nevýhodné. Vyšší příletová rychlost by si totiž vyžádala intenzivnější brzdící manévr pro navedení na oběžnou dráhu kolem planety, a tudíž značnou spotřebu pohonných hmot.

Česká stopa

NASA umisťuje na meziplanetární sondy mikročipy se jmény významných osobností, anebo dokonce lidí, kteří projevili zájem, někdy také s jejich fotografiemi nebo vzkazy. Také družice MAVEN nese mikročip. Vzpomněl jsem si na neradostný osud Petra Ginze, jehož obrázek plný touhy a romantiky vezl raketoplán Columbia, a dovolil jsem si poslat jeden z jeho citátů tentokrát k Marsu (viz PDF příloha) – takže na družici MAVEN je nyní i české zastoupení, navíc spojené s tragickým osudem talentovaného chlapce.

Palubní aparatura družice MAVEN by měla získat vzorky atmosférických plynů, přičemž s největší pozorností se očekává zjištění vodní páry a rychlosti jejího mizení. Cílem nového kosmického letu NASA je totiž získání dalších poznatků specifických procesů na Marsu, které vedly ke ztrátě velké části jeho atmosféry. Vědci soudí, že sluneční energie postupně zbavila atmosféru Marsu nejen vody, ale také oxidu uhličitého a dusíku, takže z planety slibné pro možný vznik a rozvoj života se stal neradostný pustý svět mrazivého sucha, ohrožovaný smrtícím kosmickým zářením a sužovaný prašnými bouřemi.

Planetologové proto věří, že výsledky nové mise jim pomohou poznat další podrobnosti historie změn klimatu na Marsu, což je v přeneseném slova smyslu významné i pro poznání změn klimatu na Zemi.

Předpokládá se jednoroční základní výzkumný program z oběžné dráhy kolem Marsu (samozřejmě s možností jeho prodloužení). Družice bude své výzkumy provádět z eliptické dráhy, z níž uskuteční pět "hlubokých vnoření" do atmosféry až do výšky pouhých 125 - 78 km nad povrchem, čímž se má stát nejníže se pohybující umělou družicí Marsu. Dosavadní družice se pohybovaly nejblíže k povrchu v přibližně trojnásobné výšce.

Družice MAVEN by se měla stát i "bezpečnostní rezervou" pro přenos vysílání z průzkumných vozidel Curiosity a Opportunity, které pracují na povrchu Marsu. Tuto služby zatím zajišťují družice Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter.

Prázdná hmotnost družice je 903 kg, startovní 2 550 kg, s rozloženými panely slunečních baterií je její rozpětí 11,43 m.

Autoři: ,

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Odstartovala nejsilnější raketa světa. Nese desítky satelitů a plachetnici

SpaceX poslala do vesmíru Falcon Heavy 25.6.2019 v 8:30 našeho času. Na palubě...

V úterý 25. června ráno v 8:30 našeho času znovu odstartovala nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy. Vynesla...

Hayabusa 2 úspěšně přistála na asteroidu a získala podzemní vzorky

Ilustrace bezpilotní kosmické sondy Hajabusa2 u  asteroidu Rjugu

Blízkozemní planetka Ryugu je od loňského června prozkoumávána sondou Hayabusa 2. Podle japonské vesmírné agentury se...

Víte o přistání na Měsíci všechno? Jedenáct otázek k výročí Apolla 11

Tato fotka patří mezi nejznámější. Řada lidí si proto myslí, že je na ní Neil...

O přistání na Měsíci jste nejspíše v posledních dnech slyšeli hodně. Ale znáte ho do detailu? Vybrali jsme pro vás k...

Najdete na iDNES.cz