Družice Maven letí k Marsu hledat, kam zmizela voda

  19:28aktualizováno  19:28
V pondělí večer se na cestu vydala družice Maven, která má mimo jiné zjistit, kam na Marsu zmizela voda. Až v září 2014 sonda velká jako autobus k planetě dorazí, přiblíží se k jejímu povrchu až na zhruba 78 kilometrů, aby mohla odebrat vzorky horní vrstvy atmosféry.

Americká meziplanetární sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) by se po desetiměsíčním putování meziplanetárním prostorem měla kolem 22. září příštího roku stát umělou družicí Marsu a zkoumat atmosféru této planety. V současné době působí na oběžné dráze kolem Marsu dvě americké družice a jedna družice Evropské kosmické agentury ESA.

Start rakety Atlas V se sondou Maven v pondělí 18. listopadu 2013 v 19:28...

Družice MAVEN opustila Zemi na špičce rakety Atlas 5 v 19:28 z rampy č. 41 kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě. Start jste mohli v přímém přenosu sledovat ve vysílání NASA zde

Jak se MAVEN chystá

O přípravách sondy na start i o potížích, které v Kennedyho kosmickém středisku způsobila rozpočtová krize v USA, více čtěte ZDE.

Počasí naštěstí start neohrozilo, protože posunutí startu by mohlo následujících dnech vyvolat problémy. Má se bohužel zhoršit a meteorologové na úterý a středu dávali už jen 40procentní šanci startu. V této roční době jsou totiž projevy nepříznivého počasí nejen v oblasti Floridy poměrně časté, ale období pro energeticky výhodný let k Marsu, tedy "startovací okno", je letos naštěstí otevřeno až do 10. prosince.

Fotogalerie

Výpočty dokazují, že výhodné období by mohlo zasahovat sice až do konce prosince, ale v tomto případě již s jinými příletovými daty k Marsu, takže v této době vypuštěná meziplanetární sonda by k cíli přiletěla poměrně vyšší rychlostí již v červenci 2014. Pro přistání na povrchu planety by to nevýhodné nebylo, protože rychlost sondy se zbrzdí aerodynamicky během sestupu atmosférou, ale pro umělou družici Marsu by takové schéma letu bylo velmi nevýhodné. Vyšší příletová rychlost by si totiž vyžádala intenzivnější brzdící manévr pro navedení na oběžnou dráhu kolem planety, a tudíž značnou spotřebu pohonných hmot.

Česká stopa

NASA umisťuje na meziplanetární sondy mikročipy se jmény významných osobností, anebo dokonce lidí, kteří projevili zájem, někdy také s jejich fotografiemi nebo vzkazy. Také družice MAVEN nese mikročip. Vzpomněl jsem si na neradostný osud Petra Ginze, jehož obrázek plný touhy a romantiky vezl raketoplán Columbia, a dovolil jsem si poslat jeden z jeho citátů tentokrát k Marsu (viz PDF příloha) – takže na družici MAVEN je nyní i české zastoupení, navíc spojené s tragickým osudem talentovaného chlapce.

Palubní aparatura družice MAVEN by měla získat vzorky atmosférických plynů, přičemž s největší pozorností se očekává zjištění vodní páry a rychlosti jejího mizení. Cílem nového kosmického letu NASA je totiž získání dalších poznatků specifických procesů na Marsu, které vedly ke ztrátě velké části jeho atmosféry. Vědci soudí, že sluneční energie postupně zbavila atmosféru Marsu nejen vody, ale také oxidu uhličitého a dusíku, takže z planety slibné pro možný vznik a rozvoj života se stal neradostný pustý svět mrazivého sucha, ohrožovaný smrtícím kosmickým zářením a sužovaný prašnými bouřemi.

Planetologové proto věří, že výsledky nové mise jim pomohou poznat další podrobnosti historie změn klimatu na Marsu, což je v přeneseném slova smyslu významné i pro poznání změn klimatu na Zemi.

Předpokládá se jednoroční základní výzkumný program z oběžné dráhy kolem Marsu (samozřejmě s možností jeho prodloužení). Družice bude své výzkumy provádět z eliptické dráhy, z níž uskuteční pět "hlubokých vnoření" do atmosféry až do výšky pouhých 125 - 78 km nad povrchem, čímž se má stát nejníže se pohybující umělou družicí Marsu. Dosavadní družice se pohybovaly nejblíže k povrchu v přibližně trojnásobné výšce.

Družice MAVEN by se měla stát i "bezpečnostní rezervou" pro přenos vysílání z průzkumných vozidel Curiosity a Opportunity, které pracují na povrchu Marsu. Tuto služby zatím zajišťují družice Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter.

Prázdná hmotnost družice je 903 kg, startovní 2 550 kg, s rozloženými panely slunečních baterií je její rozpětí 11,43 m.

Autoři: ,

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Digitálně kolorovaná dobová fotografie lehkého tanku M5 Stuart s improvizovanou...

Během detailního plánovaní vylodění v Normandii a prvních fází následného postupu do nitra Francie se zapomnělo na...

Některé nejlevnější notebooky nedoporučí ani výrobce. Vyzkoušeli jsme je

Test nejlevnějších notebooků

Na rčení „nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci“ zákazníci často zapomínají. Otestovali jsme proto šest levných...

USA zesilují kyberútoky na Rusko. Je zrada to psát, říká překvapivě Trump

Amerika zvyšuje intenzitu kyberoperací vůči Rusku, chce tak údajně Rusko...

Spojené státy zvýšily intenzitu přípravy kyberútoku na sítě ruských elektráren. Reagují tak údajně na pokusy Ruska...

Další z rubriky

Ruští kosmonauti ve vesmíru po deseti letech vyzvedli svůj použitý ručník

Kosmonauti Oleg Kononěnko a Alexej Ovčinin

„Odstranění látky ze zábradlí 2312 CM.“ Takto na harmonogramu úkolů figurovalo vyzvednutí ručníku, který deset let...

Na Mars letí jedenáct zvuků. Vyberte, který se vrátí zpět

Rover Rosalind, který by se na povrch Marsu měl dostat spolu s misí ExoMars v...

Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, které na palubě sondy ExoMars odletí na...

Astronomové po půl století objevili ztracený lunární modul z Apolla 10

Lunární modul Apolla 10 nad Měsícem (foceno z velitelského modulu)

První mise, která přivezla lidi na jiné kosmické těleso, byla ta s označením Apollo 11. Cestu jí však vyšlapaly...

Najdete na iDNES.cz