Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

aktualizováno 
Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se objevily první skupiny savců, které byly aktivní za denního světla.

Pohled na primáta tamarína vousatého (Saguinus imperator), opice z čeledi kosmanovitých. Tento malý druh se vyskytuje v pralesích na území Jižní Ameriky. Jeho primátí předkové patřili mezi první savce, kteří po vyhynutí dinosaurů začali „experimentovat“ s přechodem k plné denní aktivitě. | foto: Brocken Inaglory, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)Creative Commons

Již několik desetiletí paleontologové předpokládají, že savci v době dinosaurů takříkajíc tahali za kratší konec. Jinými slovy, že šlo vesměs o malá ustrašená zvířátka, která se přes den schovávala v norách a aktivní se stávala až s nocí, kdy se dominující dinosauři ukládali k odpočinku.

Lebka jednoho z největších známých druhohorních savců, druhu Repenomamus...

Lebka jednoho z největších známých druhohorních savců, druhu Repenomamus giganticus z řádu Gobiconodonta. Tito asi jako jezevec velcí tvorové žijící před 125 miliony let na území dnešní Číny dokonce pojídali mláďata menších druhů dinosaurů (např. rodu Psittacosaurus), pokud k tomu měli příležitost. To ale nemění nic na faktu, že doba savců přišla až po vyhynutí neptačích dinosaurů na konci křídy.

Na této představě je ovšem několik nepřesností – například víme, že ne všichni druhohorní savci byli trpaslíci a že někteří dokonce pojídali i mláďata menších druhů dinosaurů. Také zřejmě nebude pravdou, že všichni dinosauři byli aktivní pouze přes den a v noci nikdy nelovili.

Nedávno publikovaná odborná studie vědeckého týmu z University College v Londýně a z Muzea přírodní historie při Univerzitě v Tel Avivu nicméně dokládá, že v zásadě je zmíněná představa správná – naši druhohorní savčí předkové byli skutečně nočními tvory, a to platilo až do velkého vymírání na konci křídy před 66 miliony let. Teprve po následném vyhynutí dinosauřích vládců pevnin na počátku paleocénu se objevily první plně „denní“ skupiny savců.

Zdá se tedy, že dinosauři v průběhu jury a křídy opravdu zatlačili savce do evoluční defenzívy, a ti nebyli schopni jim za denního světla plně ekologicky konkurovat. Opět tedy získává podporu představa, že nebýt vyhynutí dinosaurů, dnes bychom tu (přinejmenším zatím) nebyli, stejně jako mnohé jiné savčí vývojové linie. Nabízí se však také vysvětlení skutečnosti, proč člověk a mnozí další primáti vidí v denním světle lépe než mnohé jiné druhy savců.

Vzácná shoda ve vývojovém stromu

Vědecká studie publikovaná v periodiku Nature Ecology & Evolution analyzovala data 2415 žijících savčích druhů za pomoci počítačových algoritmů. Účelem bylo rekonstruování pravděpodobných znaků aktivity u jejich dávných předků.

Dva rozdílné vývojové stromy savců s alternativními časovými osami přitom v překvapivé shodě ukázaly, že denní aktivita se objevuje přibližně až v době před 66 miliony let, kdy velké vymírání na konci křídy uvolnilo savcům cestu k překotné evoluční radiaci.

Ukazuje se také, že tento přechod od nokturnální k diurnální aktivitě, se neobešel bez přechodného stadia kombinované noční i denní aktivity, trvajícího až několik milionů let. Zajímavé je, že k jasnému výsledku v podobě rychlého přechodu savců k denní aktivitě po vyhynutí dinosaurů vedly závěry z několika různých analýz, jde tedy o velmi dobře podepřenou představu.

Studie dále ukazuje, že mezi prvními savčími skupinami zřejmě přešli k plně dennímu způsobu života vývojově vyspělí primáti, jako jsou hominoidi gorily a giboni nebo kosmanovití tamaríni. To se stalo někdy před 52 až 33 miliony let, což je rozptyl závisející na použité analýze.

Každopádně může jít o jeden z důvodů, proč právě primáti (včetně člověka) dnes vidí barevně a mají dobré vizuální schopnosti v denním světle, zatímco mnozí jiní savci nikoliv. Autoři zmíněné odborné práce jsou si dobře vědomi úskalí, které jejich poměrně odvážné vývody skýtají. Usuzovat na ekologii vyhynulých tvorů z pouhých fosilií, je velmi ošidné a rekonstruovat celou evoluční historii velké skupiny rovněž. Nápadná časová spojitost mezi ústupem dinosaurů a přechodem savců k dennímu způsobu života je ale nejspíš příliš velká na to, aby mohlo jít o pouhou náhodnou shodu.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.

Autor:
 

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Jeden „drát“ by stačil pro celou ČR. Nové elektrické vedení láme rekordy

Transformátor pro 1 110 kV vedení v Číně, který postavila firma Siemens. Na...

Provozovatel čínské přenosové sítě spustil nejvýkonnější a nejdelší vedení světa. Putuje jím elektřina o napětí více...

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

SpaceX začíná zkoušky „superrakety“. Bude se lesknout jako zrcadlo

Stavba pokusné rakety konceptu Starship na raketodromu SpaceX v jižním Texasu.

Fanouškům kosmonautiky přichystal šéf společnosti SpaceX Elon Musk na přelomu roku nečekaný dárek: nové plány na stavbu...

Další z rubriky

Žijeme v době kuřecí. Podle vědců bude drůbež znakem současnosti

Ilustrační snímek

Průmyslové chovy brojlerů jsou podle skupiny vědců možná tím nejlepším biologickým dokladem vlivu člověka na Zemi....

Českým vědcům se podařilo popsat nový typ sférické černé díry

Ilustrační snímek

Díky novému matematickému přístupu se podařilo vědcům z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a...

Nechtěl umírat, byl bojovník, říká o Palachovi psychiatrička od jeho lůžka

Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach (ve...

Psychiatrička Zdenka Kmuníčková pečovala o Jana Palacha na klinice popálenin v pražské Legerově ulici od pátku 17....

Najdete na iDNES.cz