Diskuse k článku

Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se objevily první skupiny savců, které byly aktivní za denního světla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P41a42v97e93l 72J48e27ř55á52b22e87k 7411652844907

Ti savci byli chytří.

Přes den spinkali a v noci si šli ukousnout kus nějakého - saura.

Protože ten - suarus v noci spal díky nižší teplotě, tak ani nepoznal, že mu chybí kousek kýty.

Savci byli takoví malincí šikulové - snědli jen co mohli a zas jim večeře na další den dorostla. :-)

0/0
23.12.2017 19:52

T60o47m14á47š 24T28a24t81í48č54e51k 5980782650158

Byli chytří - a byli k tomu donucení. Teplokrevnost dává větší možnosti, ale je taky energeticky mnohem náročnější, proto musíš gómat, jak svůj talíř alespoň jednou denně zaplnit.

0/0
24.12.2017 0:19

M24i31l64a47n 68V77o67l44e92k 5369473886109

Byli donuceni? Já myslel, že se také z něčeho vyvinuli. Tzn. byla to ta hloupá větev plazů, která se pak poučila ze svých chyb?

0/0
24.12.2017 8:47

T33o32m87á25š 40T74a50t97í50č54e16k 5890232270268

Jo, donuceni prostými okolnostmi. Máš vyvinutou vlastnost, která ti dává přednosti - jako např. možnost lovit a sbírat v zimě. Pokud ale o tu vlastnost nechceš přijít, musíš víc baštit. To vidíš nejen na evoluci, ale i na svým aktuálním stavu přece. Když se budeš týden válet v posteli a na gauči, bude ti na ten týden stačit půl kila ovesnejch vloček, ze tři jabka a litr mlíka. Když vyběhneš mezi svátkama ve sněhovejch závějích na Radhošť, dáš si tutéž dávku jako sváču.

Máš obě možnosti - být málo aktivní a málo potřebovat, být hodně aktivní a potřebovat hodně. Co z obého bude už v rámci jednoho života úspěšnější, to je snad jasné, i když kulturní pesimisté a nihilisté tvrdí něco jiného.

0/0
25.12.2017 0:32

M54i27l95a28n 75V85o17l72e19k 5119473326819

Řešíte jedince, já myslel vývojovou větev. Ale můžete popsat vaše uvažování, kdybyste se rozhodoval, že se teprve stanete (za dlouho) teplokrevným.

0/0
25.12.2017 10:17

T79o69m54á86š 79T35a80t24í32č62e82k 5470892640268

Ne, lamarckismus tady nešířím. Jen jsem se pokoušel vysvětlit na příkladu, co nutilo savce být chytřejší. Nějakej had nebo krokouš dostanou hlad třeba jednou za měsíc, zato takovej pes nebo člověk ho mají skoro furt. Tak MUSÍ (= jsou donuceni) taky furt vymýšlet, jak si zaplní pajšl. Kapišto?

0/0
25.12.2017 10:33

M79i20l41a78n 64V49o27l47e19k 5509703336469

Takže je 'donutilo' být chytřejší to, že (z krátkodobého hlediska) byli hloupější (vydali se méně úspěšnou cestou)?

0/0
25.12.2017 11:19

T24o24m15á39š 37T27a25t70í84č60e13k 5430912440408

Neřekl bych, že teplokrevnost byla "hloupá" (tedy neefektivní) vlastnost ani z krátkodobého hlediska. Je sice spojena s mnohem vyšším rizikem smrti hladem a tím pádem nutností si pořád obstarávat jídlo, ale současně k tomu poskytuje vyšší výkonnost všeobecně a nové prostory k tomu obstarávání - třebas ty noci, kdy jsou studenokrevní bez sluníčka už úplně tuzí. Čímž bychom byli zase u článku. :-)

0/0
25.12.2017 12:50

M93i43l44a37n 94V52o55l39e90k 5159523276399

A v článku je uvedeno: "Zdá se tedy, že dinosauři v průběhu jury a křídy opravdu zatlačili savce do evoluční defenzívy"

0/0
25.12.2017 15:19

J51a17n 76Š38v63a57d77l17e47n76k18a 9614469110

Však také ano. Skupina Synapsida, v rámci níž ve druhohorách vznikli savci, byla dominantní skupinou permských suchozemských čtvernožců (“plazů”). Situace se změnila po velkém vymírání na konci permu. Poté v triasu byly síly skupin Synapsida a Diapsida, v rámci níž v té době vznikli archosauři, víceméně vyrovnané. Postupně však získala navrch jedna skupina archosaurů - dinosauři. Velké synapsidní formy vyhynuly a přežily pouze menší, zemní formy, které se přizpůsobily životu ve stínu dominantních dinosaurů. A z těchto malých forem se postupně vyvinuli savci.

0/0
26.12.2017 20:11

J19a34n 79Š75v31a56d82l17e24n17k35a 9944509710

Teplokrevnost se také vyvíjela postupně jak u synapsidních plazů, z nichž se vyvinuli savci, tak u archosaurů. Jistý základní stupeň regulace teploty je možné najít i u krokodýlů. Vrchol pak u archosaurů představují ptáci. Pouze výkonný metabolismus, který souvisel s teplokrevností, umožnil později let. Peří zpočátku dinosaurům sloužilo k udržení teploty, jako srst savcům. Teprve později bylo využito k letu, nejprve klouzavému, poté aktivnímu. Teplokrevní dinosauři tak mohli být aktivní v noci či za soumraku, v lesním stínu či ve vyšších zeměpisných šířkách (dinosauři byli prokázáni i na druhohorním australsko-antarktickém kontinentě, který se nacházel severněji než dnešní Antarktida, ale jižněji než dnešní Austrálie - již tehdy byl tedy poměrně studený). Podobně savci nebyli teplokrevní hned od počátku. Takový ptakopysk, který patří k velmi staré skupině savců, jejichž naprostá většina vyhynula společně s neptačími dinosaury na konci křídy, ještě nemá tak účinnou termoregulaci, jako má skupina Eutheria (vyšší savci, tj. placentálové plus vačnatci).

+1/0
25.12.2017 15:23

M67i75c48h31a74l 97C40h42a53l35u14p37a 6868610869943

dneska se spis veri, ze dinosauri byli teplokrevni

+2/0
24.12.2017 9:16

M66a29r43e16k 54Š29i65m35o75n 2954827678108

Dinosauři byly pravděpodobně teplokrevní již tehdy.

+1/0
27.12.2017 13:49

P62a30v37e61l 36B45a78c11h69m40a70n12n 4770917368504

Tak moji předci nikoli. Nevím proč autor nepíše jen za sebe..

+1/−5
23.12.2017 18:03

J26i28ř95í 54C37a22j67t75h17a65m23l 9553817950972

Ale vaši předci také, všichni na této zeměkouli pocházíme z toho, co tu bylo před námi.... Víte?

+2/0
23.12.2017 23:25
Foto

J12a57n 74Č52e71r82m10á34k 4359508255657

nevíte... Jen věříte!... ;-D

0/−4
23.12.2017 23:44

J59a12n 44Š51v50a73d97l35e78n63k71a 9554359180

Evoluce je už celkem solidně potvrzený jev. Nyní už je zapotřebí opravdu velkých mentálních piruet, aby jeden uvěřil, že žádná evoluce není.

+3/0
23.12.2017 23:57
Foto

J68a85n 28Č78e65r54m86á43k 4729108305267

Abychom si rozuměli. Opravdu nemám nic proti evoluci byť nevěřím v evoluci nahodilou.

Ovšem jde jen o teorii, kterých je mnohem více, nejen ta evoluční. A všichni mají pro svou teorii více či méně neprostupné rádoby důkazy a hovoří o ní jako o solidně potvrzeném jevu...

Proto mě celkem vadí hovořit o jedné z teorií za více či méně potvrzeném jevu, obzvlášť mění-li se poměrně značně co čtvrtstoletí...

Proto jde pouze o různé víry v nějaké teorie, nikoliv o dokázaném faktu...

Buďme tedy přesní :-)

0/−1
24.12.2017 1:26

J82a77n 42Š28v70a28d85l95e12n26k14a 9304709140

Teorie je ve vědě jakýkoli myšlenkový konstrukt, který je vnitřně konzistentní, založený na důkazech, je možné na základě něj dávat předpovědi a je možné ho vyvrátit, pokud se objeví rozpor. Ve vědě máte i gravitační teorii a jistě mi tu nebudete tvrdit, že gravitace není prokázána, protože gravitační teorie je jenom teorie. Příště prosím rozlišujte evoluci jako jev a evoluční teorii, která ho popisuje. Evoluce je již dobře potvrzena. To, o čem píšete, jsou různé evoluční teorie. Zatím ovšem nejlépe na pozorované jevy sedí teorie odvozená od původní teorie Charlese Darwina (byť rozšířená o modernější poznatky). Ostatní se pokoušejí o něco jiného, ale moc jim to nevychází.

0/0
24.12.2017 3:21

M18i96l72a32n 92V12o96l46e74k 5409483166709

No právě, zkuste předpovědět evoluci.

0/0
24.12.2017 8:29

J59a20n 71Š68v71a51d30l56e24n57k45a 9454109360

Takhle to nejde. Predikce ale lze dělat třeba tímto způsobem: pokud mají dvě skupiny stejného předka, měly by sdílet ten a ten znak. A pak ho hledat. Nebo se třeba dovodí, jak mohl vypadat hypotetický předek.

0/0
24.12.2017 10:16

M48i22l66a69n 23V57o93l49e78k 5459103766379

To na to jdete přesně opačně, takto byste 'dokázal' cokoliv.

0/0
24.12.2017 11:07

J23a85n 40Š67v87a31d22l24e46n90k53a 9454589290

Ale kdepak. Zkuste si něco přečíst o fylogenetice a jejích metodách. Další predikce je pak možné dávat při sledování frekcence jednotlivých alel v populaci. Samozřejmě nelze predikovat vznik mutací, protože ty jsou náhodné. Různé vědecké obory používají různé nástroje zkoumání. Důležité je, aby poskytovaly logicky konzistentní a vyvratitelné teorie. Evoluční teorie je snadno vyvratitelná, stačilo by nalézt něco, co je s ní v rozporu.

0/0
24.12.2017 11:40

M83i60l82a25n 86V57o12l70e96k 5629723786919

Já vás požádal abyste udělal předpověď, o které jste předtím mluvil. Na to vy napíšete o poznávání minulosti (samotnou genetiku lze sotva brát za důkaz evoluce). Když vás na to upozorním, tak si mám já něco přečíst. Mohl jste rovnou napsat, že pravdu máte vy a nijak ji dokazovat nebudete a ušetřili jsme si čas. Přeji pěkný Štědrý večer.

0/0
24.12.2017 15:45

J22a64n 69Š92v32a71d73l91e42n38k26a 9774569770

Váš problém je, že tomu nerozumíte. Predikce může vypadat různě, není to předpověď vývoje, jak jste si odvodil vy, nýbrž to může být i predikce toho, co je třeba nalézt, aby hypotéza platila (a když je to pak nalezeno, je hypotéza potvrzena). Protože tomu zjevně nerozumíte, doporučil jsem vám, abyste si problematiku dostudoval, jinak nemá cenu diskutovat. Nejde o to, že bych měl pravdu, ale že máte tak chabé znalosti, že je pak diskuze marná.

Důkazem evoluce jsou jinak pozorování evoluce přímo ve zkumavce. Molekulárněgenetické výzkumy mimo to ukazují průběh toho, jak se vyvíjel náš genom. Samy o sobě neposkytují dostatečné důkazy, a právě proto je třeba, tak jako kdekoli v biologii, získávat další důkazy i nezávislými metodami. Celé to musí dávat konzistentní soubor důkazů. Pokud nejsou konzistentní, je hypotéza chybná a je třeba hledat jinou hypotézu, která lépe vysvětlí pozorované jevy.

0/0
24.12.2017 16:53

M23i34l75a74n 25V77o98l74e65k 5279623836899

1) Považujete genetiku za DŮKAZ evoluce? (Jestli ne, nemusíte o ni mluvit)

2) Když už odmítáte předpovídat budoucí vývoj, zkuste zpětně vysvětlit vizuální přizpůsobivost jiným druhům (např. https://zpravy.idnes.cz/malajsie-mura-maskovani-vcela-polska-vedkyne-fno-/zahranicni.aspx?c=A171218_122944_zahranicni_ert). Přes úspěch jednotlivých náhodných mutací to nezkoušejte, bylo by to směšné.

0/−1
24.12.2017 21:18

J78a21n 24Š42v15a24d52l29e11n80k30a 9604229860

Možná bychom si měli vyjasnit pojmy.

1) Moderní molekulární genetika a sekvencování je jedním z dosti přesvědčivých důkazů evoluce. Na molekulární úrovni vidíte minulé události, různé přestavby genomu, poškozené geny, apod.

2) Budoucí vývoj se nikdy zcela předpovědět nedá, protože mutace jsou náhodné. Můžete si tipovat, protože existují určité konvergentní trendy. Predikcí uvnitř konstrukce vědecké teorie jsem myslel něco jiného. Takových příkladů mimikry existuje plno, včetně naší přírody. Budete se divit, ale je to vysvětlitelné přírodním výběrem.

0/0
24.12.2017 21:52

M54i90l28a53n 97V18o10l33e56k 5729853966639

Prosím, tak to vysvětlete.

0/0
25.12.2017 1:33

J24a23n 88Š14v74a68d86l82e23n30k24a 9824719410

Co přesně chcete vysvětlit? Nevím, kam až sahá vaše neznalost, tj. zda je vůbec možné v tomto formátu vám cokoli vysvětlit. Zatím se neptáte správně. Základem kritického myšlení i dobré odborné debaty je kladení správných, poučených otázek. Takovouto otázkou určitě není "tak mi to vysvětlete". Mám začít u základů evoluční teorie? Nebo ty už znáte a chcete vysvětlit něco konkrétního? Co přesně vám není jasné?

0/0
25.12.2017 11:57

M35i93l32a93n 54V63o64l21e29k 5739983196859

Napsal jste: "Budete se divit, ale je to vysvětlitelné přírodním výběrem."

0/0
25.12.2017 15:20

J80a77n 87Š66v69a28d27l88e15n86k91a 9264859530

Je. Proto se ptám, čemu přesně nerozumíte. Zda se mám rozepisovat již o základech, nebo zda vám stačí vysvětlení, jak to mohlo proběhnout. Z některých vašich příspěvků soudím, že příliš nerozumíte ani základům, ale možná se mýlím.

0/0
25.12.2017 16:52

M10i71l77a96n 39V24o45l68e97k 5629493916529

Kolik úhybných manévru ještě uděláte?

0/0
25.12.2017 17:46

J98a58n 11Š68v40a74d59l10e11n44k42a 9564239530

Pořád nevím, či chcete vysvětlit. Zeptejte se pořádně. Učebnici evoluční biologie pro vás suplovat nehodlám, tu si můžete půjčit v knihovně a přečíst sám. Položte konkrétní otázku. Pokud otázka zní “jak to mohlo vzniknout”, patrně tedy znamená, že se ptáte, jak v evoluci vznikají adaptivní vlastnosti. To znamená, že vaše neznalost je opravdu hluboká. Můžu vám to zhutnit do diskusního příspěvku, ale pokud chcete problematice poctivě porozumět, spíše byste si měl přečíst nějakou knížku. Zní ta otázka tak, jak jsem uvedl?

0/0
25.12.2017 18:22

M24i46l88a44n 11V38o77l21e21k 5579943126799

Já si nemyslím, že se ptám na adaptivní vlastnosti, ale je na vás, abyste vysvětlil "vysvětlitelné přírodním výběrem". To jsou vaše slova, tak snad víte, co jste tím myslel.

0/0
25.12.2017 21:58

J70a45n 19Š88v14a29d35l73e88n55k84a 9324849200

A co tedy podle vás je napodobování včely než adaptivní vlastnost? Vidím, že bych to měl vzít vskutku od základů. Dosti to zhutním a pro lepší pochopení doporučuji nějakou učebnici evoluční biologie. Předně tedy, co skutečně říká aktuální evoluční teorie. Pominu nyní další procesy, které ovlivňují poměry alel v populaci (genetický drift, aj.) a zaměřím se na přírodní výběr. Ten je založen na 4 předpokladech: 1) Dědičnost vlastností. 2) Nadprodukce potomstva (ne každý potomek má další potomky, popřípadě jich někteří mají málo). 3) Variabilita (náhodné mutace jsou zdroj variability). 4) Výběr (selekce), který prověří výhodnost mutace. V celém procesu jde víceméně o to, jak úspěšný bude nositel nějaké kombinace alel v jejich předávání do další populace. Tato úspěšnost je relativní - záleží na tom, jaké kombinace mají ostatní příslušníci populace. Stačí, aby nějaká alela tu úspěšnost zvyšovala o nějaký zlomek procenta, a postupně bude v populaci přibývat na úkor méně výhodných alel. Mezitím se může vyskytnout alela poskytující další výhodu, atd. Evoluce je nekončící proces.

0/0
26.12.2017 9:42

J92a98n 69Š43v63a81d11l91e54n60k73a 9144899240

Tolik k základům evoluční teorie. Teď k té můře. Nejprve je vhodné si uvědomit, k čemu je výhodné podobat se včele: je to ochrana před predátory, nejčastěji ptáky. Můry jsou vcelku dobrými letci a ptáci se musejí snažit, aby je ulovil. Je plýtváním energie útočit na něco, co vypadá jako včela či vosa, protože v tom případě pták riskuje žihadlo. Vosám i včelám se tedy vyhýbá. Také ptáci ovšem podléhají evoluci. Lze si tedy představit nějakého pravěkého ptáka, který lovil můry. Pokud se v té době u některé vyskytla mutace způsobující pruhování zadečku (zrovna tento druh zbarvení je kódován docela jednoduše), mohlo ji to ochranit. Během lovu postačilo, aby pták na chviličku zaváhal, zda to není včela, a můra unikla. Pták pak sežral nějakou její příbuznou, kterou si nespletl, a alela pro pruhování se v populaci postupně fixovala. Jenže i ptáci se vyvíjejí. Učí se lépe rozpoznávat kořist, takže se postupně naučí rozpoznávat můry od včel. Zvýhodněny budou tedy můry, které budou včely připomínat aspoň o trochu více než jejich soukmenovkyně. Ten proces poběží dál a dál, takže můry budou včely připomínat stále více. Jedinci, kteří by včely připomínali méně, budou sežráni. Nakonec máte až dnešní stav. Stačí to takto?

0/0
26.12.2017 9:52

M30i47l89a21n 44V72o79l39e65k 5359523516939

Doporučoval bych vám modelařit, při tvorbě byste si lépe uvědomoval, jak dlouhá a složitá je taková cesta změny. Těch mutací by bylo zapotřebí strašně mnoho a mezistavy by byl spíš komplikací než výhodou. Navíc jsou odlišní jedinci často vlastním druhem odmítáni a ještě nemají záruku, že se prosadí zrovna ty jejich 'správné' geny. Čekal jsem, že přijdete s nějakou myšlenkou sdílení již existujícího, že by pro takovou změnu vzhledu bylo zapotřebí jen pár mutací klíčových genů, pak by takový vývoj snad mohl proběhnout jen kombinací náhod. Druhá možnost pro mě je cílený vývoj, ale třeba někdo zná ještě jiné cesty.

0/0
26.12.2017 10:11

J27a49n 56Š42v58a78d52l66e28n21k87a 9614479960

Také máte k dispozici miliony let. Proč si myslíte, že by něco takového mohlo vzniknout najednou? Nechápu také váš výrok, že mezistavy by byly překážkou. Mezistavy jsou prostě jenom menší podobnost včele. Čemu překážejí?

0/0
26.12.2017 10:30

M69i52l64a37n 40V24o44l59e67k 5179943216509

Možná jsou na vzhled opravdu použity fígle pro zjednodušené kódování (a ty by mne velmi zajímaly, protože zároveň zase musí jiné možnosti potlačovat), ale jistě chápete, že když vám jen tak narostou chlupaté boule na nohou, že to nebudete považovat za přínos pro chůzi a nejspíš to ani neocení partnerky. Aby ten výběr predátorem fungoval, bylo by třeba udržet po celou dobu velmi vyvážené podmínky. Tzn. jeden druh predátora, který provádí výběr, všichni z jeho druhu vybírají přibližně stejně, ale hlavně zasahují velikostně vhodnou populaci můr. Prakticky to znamená, že každá taková mutace zakládá novou populaci od jedince (což by mohlo vysvětlovat i proč je ta můra na vyhynutí). Budiž, mně se to zdá nepravděpodobné, ale vyloučit to nemohu.

Zkuste ale podobně popsat vývoj té primární výhody - žihadla, tam si ten náhodný postupný výběr nedovedu představit.

0/0
26.12.2017 11:03

J47a22n 69Š13v18a20d39l17e73n14k14a 9404549210

Moc jsem vaši reakci nepochopil. Pohybujete se mimo rámec současné evoluční biologie. I proto jsem doporučil další studium, pokud se o problematiku zaujímáte.

1) Co myslíte tím jednoduchým kódováním, které vylučuje něco jiného?

2) Pokud koule na nohou rostou postupně a představují výhodu, že vás něco nesežere, může to překonat i tu nevýhodu s chůzí. Samičky u hmyzu posuzují atraktivitu jinak než lidské.

3) Predátorů může být více druhů. Pokud se podobáte včele, nebudou si vás všímat.

4) Proč by každá mutace zakládala novou populaci? To by platilo u nepohlavně se rozmnožujících druhů. Ta můra se rozmnožuje nepohlavně?

5) Co myslíte tím žihadlem? Ta můra má žihadlo? U včel a vos je to přeměněné kladélko.

0/0
26.12.2017 12:51

M71i62l29a78n 33V81o34l81e69k 5239693246219

1) Zkuste si sám naprogramovat vzhled čehokoliv, můžete použít 'knihovny' a pak použít jen 'jednoduché' kódování, ale musí ty knihovny existovat a můžete využít jen to, co nabízí.

3) Predátoři zaměření na jiná vývojová stadia nebudou ovlivněni, predátoři musí přicházet do styku se včelami (např. režim den / noc)

4) Všechny vhodné mutace se musí stát součástí populace (všichni musí mít jednoho 'pra...pradědečka)

5) Aby podobnost s jiným druhem byla výhodou, musel si ten vzorový druh nějakou výhodnou vlastnost také vyvinout. V tomto případě i jed. Nahodilý vývoj jedu u včel se mi jeví jako dost problematický.

0/0
26.12.2017 16:25

J78a81n 88Š87v35a63d67l11e29n15k51a 9834539370

1) Pořád netuším, jaký to má vztah k evoluci. Víte, jakým způsobem je kódován fenotyp a jak se mění působením mutací?

3) Jistě. Máte za to, že toto omezení splňuje jenom jeden druh hmyzožravého ptáka?

4) Ano. Slyšel jste už o meiotické rekombinaci během zrání pohlavních buněk? Tam se vždy pomíchají alely, které máte od otce, s těmi, které máte od matky. Takže váš výrok, že každá mutace zakládá novou populaci, platí jenom pro nepohlavně se množící druhy. Ale nejedná se o tuto můru.

5) Nerozumím otázce. Až doposud jsem si myslel, že se bavíme o té můře. Proč se najednou ptáte po původu žihadla či jedu u včel? Nebo se o můře bavíme? Pokud ano, tak postačí, když budou mít jed včely. Jejich výstražné zbarvení odradí každého hmyzožravého predádora. Pokud navíc dostane od včely žihadlo, příště si rozmyslí útočit na cokoli, co byť vzdáleně připomíná včelu. To maskovaní nemusí být dokonalé, stačí když odradí predátora.

0/0
26.12.2017 17:06

M66i61l77a59n 33V98o68l33e87k 5149873266879

1) Nemá-li evoluce nějaké fígle, je vytvoření vzhledu živočicha velmi náročné (zeptejte se tvůrců počítačových her), tak se ptám na ty fígle

3) Nevím, jak tato můra, ale motýl stráví jako motýl třeba i méně než padesátinu života, tzn. pták požírající housenku nebude řešit, že budoucí motýl by vypadal jako včela

4) Tušil jsem, že se 'nové populace' chytnete, zůstaňme tedy u toho jednoho společného prapředka, to není u plošně rozšířeného druhu jednoduché, musely by všechny konkurenční větve náhodných mezistavů vyhynout.

5) Žihadlo také muselo projít evolučním vývojem (s problematickými mezistavy - to je), nahodilý výběr nepotřebuje zpětnou vazbu, ale přece jenom, vyvíjet tímto způsobem jedy?

0/0
26.12.2017 18:20

J67a23n 40Š98v89a47d94l27e37n91k24a 9254159900

1) Vidím, že jste silně limitován představou nějakého programátora či konstruktéra. Příroda na to jde jinak: základní plán je společný, od toho se odvíjejí modifikace. Vše dorůstá v průběhu ontogeneze.

3) Housenky, které žijí v listí, jsou chráněny jinak. Dospělec létá, hledá jiného dospělce k rozmnožování, saje nektar. Pokud by housenky byly chráněny a dospělec ne, tak už nemá ochrana housenek smysl - rozmnožuje se dospělec.

4) Váš výrok nedává smysl. Vysvětlete svou představu, která se liší od standardního rámce evoluční biologie. To, co z populace vymizí, jsou relativně méně úspěšné alely. Alely se míchají v každé generaci. Pořád mám za to, že nejste schopen rozlišit pohlavní a nepohlavní rozmnožování a jeho vliv na genofond populace.

5) Toto beru jako vaši odbočku. U jedových orgánů (zuby, trny, kusadla, žihadla) vězte, že první bylo bolestivé bodnutí. Jed se vyvinul až postupně.

0/0
26.12.2017 18:44

M53i69l43a24n 36V48o38l96e25k 5179443196909

Dík za snahu a čas, ale nic nového jsem se od vás nedozvěděl. Bohužel nejste schopen podívat se na problém jinýma očima. Mohu jenom zopakovat doporučení, abyste se více pokoušel něco sám tvořit, donutí vás to nepřeskakovat časové úseky, které se vám nehodí, prostě je vyřešit budete muset.

0/0
26.12.2017 19:23

J21a19n 58Š11v82a47d47l79e42n16k73a 9514929150

Já vám zase doporučil opravdu si o tom něco přečíst. Střílíte od boku, myslíte si, že si vystačíte se svými znalostmi techniky, ale biologie je odlišný obor. Bavíme se každý o něčem jiném, vy o jakési své karikované představě, která neodpovídá současné úrovni biologického poznání. Musím konstatovat, že jste příliš limitován svým oborem a odmítáte připustit jiný pohled. Je mi líto, je to k vaší vlastní škodě.

0/0
26.12.2017 19:41

M41i48l33a85n 45V18o93l77e79k 5279703726889

Když někomu radíte, aby se vzdělával jako vy, tak mu musíte poodkrýt nějaké svoje nadprůměrné znalosti. Kvůli obecně používaným frázím nikdo nebude ztrácet čas dalším studiem.

0/0
27.12.2017 8:21

J48a39n 25Š25v91a54d37l14e16n28k42a 9224419670

Pokud tomu říkáte "obecně používané fráze", tak je mi líto, vaše neznalost je opravdu hluboká. Vzhledem k tomu, že jste ani pořádně nenapsal, co chcete vědět, a ani jste se příliš nepokoušel věcně diskutovat, aby bylo zřejmé, co už víte, soudím z toho, že je váš zájem o problematiku ve skutečnosti minimální a jenom prudíte.

0/0
27.12.2017 10:19

M52i72l37a37n 49V84o55l32e65k 5759823586739

Jak jsem psal, zajímalo by mě to 'jednoduché kódování pruhování zadečku'. Ale třeba by mě zajímalo i použití kladélka pro bodnutí. To je totiž chování a nikoliv stavba těla. Pokud to další generace hmyzu nepoužijí stejně, těžko může fungovat náhodný výběr. Místo neustálého posuzování mých znalostí, to prosím buď vysvětlete, nebo uveďte odkaz na odpověď (nikoliv na obecnou učebnici).

0/0
27.12.2017 11:04

J82a27n 40Š77v83a22d73l57e41n13k89a 9584599470

Pruhování zadečku není tak složité. Stačí určit během vývinu identitu každého článku. To hmyz umí. Nejprve vznikne segmentace “nahrubo”, pak se každý článek vyvine ke svému účelu. Potom každý článek může mít svou barvu. V zárodečném vývinu má velký vliv gradient různých morfogenů, chemikálií, které difundují embryem. Poměry koncentrací morfogenů určí, jaká část se v co má vyvinout (poziční informace). Co se týče žihadla, tak blanokřídlý hmyz má obecně dost sklerotizované (zpevněné) kladélko. Využívá ho k různým účelům (třeba lumci jsou schopni propíchnout housenku a naklást do ní vajíčko). Mohl se jím tedy i bránit. Pak bude přírodní výběr podporovat další zpevňování kladélka a popřípadě i produkci nějakých látek, které účinek bodnutí ještě znásobí. Důkazem toho je, že se u blanokřídlého hmyzu žihadlo vyvinulo vícekrát - u včel, vos i mravenců.

0/0
27.12.2017 12:01

Najdete na iDNES.cz