Z pochopitelných bezpečnostních důvodů si vědecký tým zatím přeje zůstat v anonymitě a nezveřejnit místo nálezu a ani další podrobnosti. Během několika málo následujících dní však odborníci provedou další průzkum, ke kterému byla exkluzivně přizvána i redakce Technet.cz. Pokud se vše podaří, budete moci rozklíčování záhady staré 400 let sledovat na vlastní oči v přímém přenosu.
Měla to být jen rutinní prohlídka kostela, která by vyloučila nebezpečné dutiny pod podlahou, kde se pohybují věřící. Už v autě se tým archeologů jako obvykle sázel, zda to bude jen další prázdná či zasypaná hrobka nebo konečně nějaký „poklad“. Bylo léto 2017 a nikdo ze čtveřice přítomných netušil, že s největší pravděpodobností právě míří k zatím největšímu objevu kariéry. K objevu, jehož hodnota je historicky i finančně nevyčíslitelná.
Hrobka není prázdná!
Díváte se na takzvaný radarogram. To je výstup z měření georadarem na profilu nad objevenou dutinou. Zkušené oko odborníka na obrázku odhalí nejen samotnou dutinu, ale i násobené vlny značící přítomnost velkého kovového předmětu.
Hrobka, kterou archeologové při průzkumu kostela georadarem objevili, nejen že nebyla prázdná, ale rakev v ní objevená se podle odraženého signálu elektromagnetických vln jevila jako velmi velká a kovová. Takovou si v 17. století mohli dovolit jen ti nejbohatší a zároveň nejvýznamnější šlechtici.
Z následného studia dobových pramenů začínalo být stále jasnější, o čí hrobku by mohlo jít. Žádná z dosud použitých nedestruktivních metod však nemohla tušení proměnit v jistotu. Teprve otevření hrobky a pohled na štítek se jménem na víku rakve prozradí, zda se historici nemýlí.
Už samotný fakt, že se v hrobce zachovala zavřená kovová rakev, je neobvyklý a výjimečný. Velmi často byly hrobky bohatých lidí vykradeny a značně poničeny, což urychlilo další a už fatální zkázu v průběhu věků. Ani „naše“ hrobka se dnešních dnů nedočkala zcela neporušená. Z dobových záznamů víme, že byla během třicetileté války vykradena. Samotná rakev se však zdá být neporušená, i když je pravděpodobné, že i tu lupiči kvůli šperkům otevřeli.
Klíčový muž českého království
Kdo v rakvi odpočívá, už vědci s velkou pravděpodobností vědí. Prozradit můžeme, že je to velmož, který měl naprosto zásadní vliv na české království v období před bitvou na Bílé hoře. Jeho jméno také hraje velmi významnou roli v samotné defenestraci místodržících Martinice a Slavaty. Tedy v aktu, který bychom z dnešního pohledu mohli považovat za „startovní výstřel“ třicetileté války (1618 - 1648). Od jejího začátku, stejně jako od třetí pražské defenestrace, letos uběhlo 400 let.
Schválně, jestli mu ta jeho Marie pomůžePrvní byl defenestrován Martinic. Podle tradičního podání při pádu stihl vykřiknout: „Jesu, Maria, miserere mei!“ Jeden ze stavů reagoval slovy: „Schválně, jestli mu ta jeho Marie pomůže.“ Když se poté podíval z okna do příkopu a viděl Martinice živého, zvolal: „U všech svatých! Ona mu pomohla!“ Poté byl defenestrován Slavata, který si při pádu těžce zranil hlavu o římsu, a písař Fabricius. Všichni tři pád přežili. Pavel Skála ze Zhoře a Václav Budovec z Budova tvrdili, že to bylo tím, že pod okny paláce bylo „nastláno“ listinami a jiným odpadem; Slavata to však popíral. Podle moderních výzkumů místodržitelům spíše pomohlo, že pod okny byl prudký svah. Zdroj: Wikipedia.cz |
Připomeňme si události, které vedly k porážce na Bílé hoře, následné popravě 27 českých pánů a třicetileté válce, která zpustošila české země.
Z oken Pražského hradu vzbouřenci 23. května 1618 vyhodili královské místodržící Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricie. Vyvrcholily tak spory o kompetence českých stavů a vlády.
Náš muž hraje v tomto příběhu s truchlivým koncem jednu z hlavních rolí. Pokud jsou předpoklady odborníků správné, byl tak významný, že jeho rakev nese podobně skvostné zdobení jako původní cínový sarkofág krále Rudolfa II. v hrobce českých králů v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. I jeho rakev je vyrobena z nějakého kovu. To mimořádnost nálezu ještě zvyšuje, protože z historie známe případy, kdy nastupující panovník nebo velmož záměrně nechal hrobku svého předchůdce otevřít, tělo přesunout do levné dubové rakve a drahý kov (například cín) prodal.
Cínová rakev českého krále a římského císaře Rudolfa II. je jedna ze dvou původních sarkofágů, které se dochovaly. Karel IV., Jiří z Poděbrad i například Ladislav Pohrobek odpočívají v novodobých rakvích ze 30. let minulého století, které byly do hrobky instalovány při její obnově v letech 1934 až 1935 podle návrhu architekta Kamila Roškota.
Podle Rudolfova sarkofágu si lze udělat obrázek o tom, co nás v nově objevené kryptě může čekat. Rakev jednoho z nejslavnějších Habsburků je velmi složitě zdobena. Na víku jsou cínové plastiky andělů. Sklopná madla jsou opět kombinována s reliéfy andělů. Na bocích sarkofágu jsou barevně vyvedeny erby symbolizující Rudolfova panství, jeho hodnosti a tituly (Zájemci najdou podrobnosti v knize Hroby a hrobky našich králů a prezidentů od Michala Lutovského a Mileny Bravermanové, pozn. red.).
Vizualizace cínového sarkofágu Rudolfa II.
Podle odborníků patří Rudolfův sarkofág mezi nejzajímavější a nejhodnotnější památky i z oblasti historického cínařství na našem území. Zda i nově objevená rakev bude mít podobnou hodnotu, zatím nevíme s jistotou. Až ji však po 400 letech opět spatří lidské oko, budete moci býti u toho.
