Takto na radarogramu viděli dutinu hrobky s rakví velmože odborníci.

Takto na radarogramu viděli dutinu hrobky s rakví velmože odborníci. | foto: Archiv

Byl to nejbohatší šlechtic své doby, teď archeologové objevili jeho hrobku

  • 113
V následujících dnech se dozvíme, zda tušení týmu českých archeologů, že objevili dosud neznámou hrobku nejbohatšího šlechtice a předního velmože počátku 17. století, bylo správné. Pokud se potvrdí rozsah nálezu, bude podle historiků stejně unikátní jako například cínový sarkofág Rudolfa II.

Z pochopitelných bezpečnostních důvodů si vědecký tým zatím přeje zůstat v anonymitě a nezveřejnit místo nálezu a ani další podrobnosti. Během několika málo následujících dní však odborníci provedou další průzkum, ke kterému byla exkluzivně přizvána i redakce Technet.cz. Pokud se vše podaří, budete moci rozklíčování záhady staré 400 let sledovat na vlastní oči v přímém přenosu.

Měla to být jen rutinní prohlídka kostela, která by vyloučila nebezpečné dutiny pod podlahou, kde se pohybují věřící. Už v autě se tým archeologů jako obvykle sázel, zda to bude jen další prázdná či zasypaná hrobka nebo konečně nějaký „poklad“. Bylo léto 2017 a nikdo ze čtveřice přítomných netušil, že s největší pravděpodobností právě míří k zatím největšímu objevu kariéry. K objevu, jehož hodnota je historicky i finančně nevyčíslitelná.

Hrobka není prázdná!

Díváte se na takzvaný radarogram. To je výstup z měření georadarem na profilu nad objevenou dutinou. Zkušené oko odborníka na obrázku odhalí nejen samotnou dutinu, ale i násobené vlny značící přítomnost velkého kovového předmětu.

Hrobka, kterou archeologové při průzkumu kostela georadarem objevili, nejen že nebyla prázdná, ale rakev v ní objevená se podle odraženého signálu elektromagnetických vln jevila jako velmi velká a kovová. Takovou si v 17. století mohli dovolit jen ti nejbohatší a zároveň nejvýznamnější šlechtici. 

Z následného studia dobových pramenů začínalo být stále jasnější, o čí hrobku by mohlo jít. Žádná z dosud použitých nedestruktivních metod však nemohla tušení proměnit v jistotu. Teprve otevření hrobky a pohled na štítek se jménem na víku rakve prozradí, zda se historici nemýlí.

Už samotný fakt, že se v hrobce zachovala zavřená kovová rakev, je neobvyklý a výjimečný. Velmi často byly hrobky bohatých lidí vykradeny a značně poničeny, což urychlilo další a už fatální zkázu v průběhu věků. Ani „naše“ hrobka se dnešních dnů nedočkala zcela neporušená. Z dobových záznamů víme, že byla během třicetileté války vykradena. Samotná rakev se však zdá být neporušená, i když je pravděpodobné, že i tu lupiči kvůli šperkům otevřeli.

Klíčový muž českého království

Kdo v rakvi odpočívá, už vědci s velkou pravděpodobností vědí. Prozradit můžeme, že je to velmož, který měl naprosto zásadní vliv na české království v období před bitvou na Bílé hoře. Jeho jméno také hraje velmi významnou roli v samotné defenestraci místodržících Martinice a Slavaty. Tedy v aktu, který bychom z dnešního pohledu mohli považovat za „startovní výstřel“ třicetileté války (1618 - 1648). Od jejího začátku, stejně jako od třetí pražské defenestrace, letos uběhlo 400 let.

Schválně, jestli mu ta jeho Marie pomůže

První byl defenestrován Martinic. Podle tradičního podání při pádu stihl vykřiknout: „Jesu, Maria, miserere mei!“ Jeden ze stavů reagoval slovy: „Schválně, jestli mu ta jeho Marie pomůže.“ 

Když se poté podíval z okna do příkopu a viděl Martinice živého, zvolal: „U všech svatých! Ona mu pomohla!“ Poté byl defenestrován Slavata, který si při pádu těžce zranil hlavu o římsu, a písař Fabricius. 

Všichni tři pád přežili. Pavel Skála ze Zhoře a Václav Budovec z Budova tvrdili, že to bylo tím, že pod okny paláce bylo „nastláno“ listinami a jiným odpadem; Slavata to však popíral. 

Podle moderních výzkumů místodržitelům spíše pomohlo, že pod okny byl prudký svah.

Zdroj: Wikipedia.cz

Připomeňme si události, které vedly k porážce na Bílé hoře, následné popravě 27 českých pánů a třicetileté válce, která zpustošila české země.

Z oken Pražského hradu vzbouřenci 23. května 1618 vyhodili královské místodržící Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricie. Vyvrcholily tak spory o kompetence českých stavů a vlády.

Náš muž hraje v tomto příběhu s truchlivým koncem jednu z hlavních rolí. Pokud jsou předpoklady odborníků správné, byl tak významný, že jeho rakev nese podobně skvostné zdobení jako původní cínový sarkofág krále Rudolfa II. v hrobce českých králů v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. I jeho rakev je vyrobena z nějakého kovu. To mimořádnost nálezu ještě zvyšuje, protože z historie známe případy, kdy nastupující panovník nebo velmož záměrně nechal hrobku svého předchůdce otevřít, tělo přesunout do levné dubové rakve a drahý kov (například cín) prodal. 

Cínová rakev českého krále a římského císaře Rudolfa II. je jedna ze dvou původních sarkofágů, které se dochovaly. Karel IV., Jiří z Poděbrad i například Ladislav Pohrobek odpočívají v novodobých rakvích ze 30. let minulého století, které byly do hrobky instalovány při její obnově v letech 1934 až 1935 podle návrhu architekta Kamila Roškota. 

Podle Rudolfova sarkofágu si lze udělat obrázek o tom, co nás v nově objevené kryptě může čekat. Rakev jednoho z nejslavnějších Habsburků je velmi složitě zdobena. Na víku jsou cínové plastiky andělů. Sklopná madla jsou opět kombinována s reliéfy andělů. Na bocích sarkofágu jsou barevně vyvedeny erby symbolizující Rudolfova panství, jeho hodnosti a tituly (Zájemci najdou podrobnosti v knize Hroby a hrobky našich králů a prezidentů od Michala Lutovského a Mileny Bravermanové, pozn. red.). 

Vizualizace cínového sarkofágu Rudolfa II.
Vizualizace cínového sarkofágu Rudolfa II.
Vizualizace cínového sarkofágu Rudolfa II.

Vizualizace cínového sarkofágu Rudolfa II.

Podle odborníků patří Rudolfův sarkofág mezi nejzajímavější a nejhodnotnější památky i z oblasti historického cínařství na našem území. Zda i nově objevená rakev bude mít podobnou hodnotu, zatím nevíme s jistotou. Až ji však po 400 letech opět spatří lidské oko, budete moci býti u toho.