Poprvé po 400 letech. Jak nahlédnout do hrobky, kterou nesmíte otevřít

  19:58aktualizováno  19:58
Archeologie už dávno není o krumpáči a lopatě. Aby nedošlo k poškození místa, využívají vědci nedestruktivní metody průzkumu. Georadary a speciální kamery v roce 2005 například pomohly odhalit původní královskou hrobku v chrámu svatého Víta. V úterý díky nim nahlédneme do hrobky nejbohatšího šlechtice své doby.

Nedestruktivní průzkum staré královské hrobky pod kněžištěm pražské katedrály svatého Víta v roce 2005 | foto: Martin Frouz

Vědci poprvé po 400 letech nahlížejí do hrobky bohatého šlechtice první čtvrtiny 17. století. Co všechno obvykle podobným objevům předchází?

Někomu snad může připadat zvláštní, že i ve 21. století stále objevujeme zapomenuté hrobky ve zdánlivě důkladně probádaných kostelích a chrámech uprostřed měst. Důvod je prostý, o místech odpočinku některých našich byť významných předků z období středověku nevíme mnoho. Někdy je z historických pramenů zřejmé, ve které stavbě se má hrobka nacházet, ale přesné místo uvedeno samozřejmě nebývá. 

Na vlastní oči do hrobky významného šlechtice

On-line reportáž s přímým přenosem

Začínáme v 9:00, 26.6.2018. 

Archeologové si přitom nemohou dovolit nějakým nešetrným postupem narušit pietu místa nebo snad poškodit ostatní artefakty. Doba lopat a krumpáčů je v našich zeměpisných šířkách nenávratně pryč. Destruktivní metody průzkumu nahradily neinvazivní metody, kterým navíc předchází důkladné zmapování místa.

Než se udělá malinká dírka ...

Než archeologové v roce 2005 mohli definitivně prohlásit, že objevili původní hrobku českých králů, kterou dal Karel IV. zbudovat pod hlavním oltářem v chrámu svatého Víta, trvalo to celých pět let. 

Tým vědců kolem Jany Maříkové Kubkové pět let sbíral indicie o tom, kde by se „tušená“ hrobka měla v chrámu nacházet. „Vůbec jsme nevěděli, zda tam skutečně je. Mohla být dávno zasypána. Prostor je gotický, ale první kusé zmínky o hrobce jsou až z doby barokní. Pak existovaly ještě nejasné vzpomínky na to, že v pozdějších dobách a ještě v 19. století se na toto místo pohřbívali arcibiskupové a kanovníci,“ popisuje situaci na začátku výzkumu Jana Maříková, která je v současnosti vedoucí Oddělení archeologie středověku a vedoucí výzkumu Pražského hradu v Archeologickéu ústavu Praha.

„Bylo nám každopádně jasné, že současná hrobka není totožná s původním místem odpočinku králů.  V místě, které ve dvacátých a třicátých letech minulého století upravil architekt Kamil Roškot, byl totiž ještě v době vlády Karla IV. románský ambit,“ popisuje první zjištění Maříková (ambit je krytá, obvykle klenutá chodba kolem kostela). Během sestavování půdorysu části katedrály, podle jednotlivých dochovaných podkladů ke stavebním fázím, pak vědci narazili na plány z 19. století, které umísťovaly hrobku pod hlavní oltář. Výzkum se tedy soustředil tam, do vyvýšeného prostoru chóru.

Model staré královské hrobky pod kněžištěm pražské katedrály svatého Víta.
Model staré královské hrobky pod kněžištěm pražské katedrály svatého Víta....

Model staré královské hrobky pod kněžištěm pražské katedrály svatého Víta. Vpravo pohled z jihovýchodu.

„Nemohli jsme si dovolit žádnou chybu. Než se provedl průzkumný vrt, kterým se na místo posléze podívala speciální kamera, museli jsme si být absolutně jistí polohou hrobky. K ověření jsme využili všechny tehdy dostupné geofyzikální a tedy neinvazivní metody,“ popisuje postup archeologů Maříková.

Z objevených nákresů slavného architekta Josefa Mockera (opravoval například Karlštejn) z roku 1873 bylo zřejmé, že on v hrobce osobně byl, aby zesílil základy pro tehdy vznikající hlavní oltář katedrály k 900. výročí biskupství. Jeho plánky bez vysvětlujících poznámek jsou však natolik neuspořádané a nejasné, že si vědci nemohli být jistí tím, co jsou pouze plány a návrhy architekta a co skutečnost.

Paradoxem, na který jsou historici zvyklí, je fakt, že samotná informace o relativně nedávných stavebních úpravách v hrobce dokonale zapadla v šumu dějin a vědci ji museli pracně znovuobjevit.

Nedestruktivní průzkum staré královské hrobky v pražské katedrále svatého Víta...

Nedestruktivní průzkum staré královské hrobky v pražské katedrále svatého Víta v roce 2005

Pátrání po hrobce trvalo několik let i z toho prostého důvodu, že některé použité metody průzkumu vyžadují různé meteorologické podmínky. Například použitá izometrie, která hledá místa s rozdílnou teplotou (dutina bude teplejší než okolní zem), se musí provádět v období přechodu zimy do jara nebo podzimu do zimy. 

Přítomnost podzemí prostory pak vědci potvrdili ještě kombinací dalších metod jako například mikrogravimetrie určující přítomnost dutin na základě hustoty zkoumaného prostředí. Teprve až když byla hrobka definitivně zaměřena i pomocí elektromagnetických vln, bylo možné vyvrtat malý otvor pro průzkumnou kameru.

„Při následném průzkumu je nutné ověřit klima v nalezené prostoře. Stav se musí zaznamenat a hlídat. Jakékoliv změny vlhkosti nebo teploty by vedly k destrukci organických materiálů uvnitř. Proto je možné udělat právě a jen ten malý otvor pro kameru,“ popisuje další úskalí průzkumu Maříková.

Co můžeme v hrobce najít?

V „naší“ hrobce, která pochází z první čtvrtiny 17. století, můžeme očekávat honosně zdobenou rakev s bohatou pohřební výbavou. Tady však visí velký otazník, protože byla na počátku třicetileté války vykradena.

„Každá doba má svůj přístup k pohřbívání. V období pozdní renesance a baroka se velmi dbalo na takzvanou pompu funebris, na honosnost pohřebních obřadů. Pořádaly se obrovské smuteční průvody a slavnosti trvaly i několik dní. S tím samozřejmě souvisí i okázalost samotné rakve nebo sarkofágu,“ popisuje archeoložka.

Vybalujeme techniku a ladíme připojení k internetu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích, kde je hrobka Jana Jiřího ze Švamberka

Jak skutečně rakev bude vypadat, závisí obecně na několika dalších aspektech. Prvním je společenský statut mrtvého, který byl, jak ovšem víme, velmi vysoký. Dalším limitujícím faktorem je dostupnost dílen, které by dokázaly vytvořit požadovanou výzdobu. Například cínová rakev Rudolfa II. je ukázkou vysoké úrovně cínařství na našem území. 

Zda se dochoval i pohřební rubáš, který v případě významného šlechtice mohl být sám o sobě skvostným uměleckým dílem například z drahého brokátu, se zítra nedozvíme. Do rakve, pokud je tedy skutečně zavřená, totiž nenahlédneme. Ale vzhledem k tomu, že hrobka byla vykradena, je pravděpodobné, že tělo již oblečeno do rubáše není.

„Dá se ovšem očekávat, že na kovové rakvi může být řada výjevů připomínajích pomíjivost lidského světa a věčnost života na nebesích, případně i věci, které mohou vést k identifikaci pohřbeného. Takové zdobení je charakteristické,“ dodává doktorka Maříková Kubková.

Autor:
  • Nejčtenější

Jak letci CIA sestřelili z vrtulníku kalašnikovem bombardovací „andulu“

Historie leteckých bojů nám nabízí řadu kuriózních příběhů. Patří mezi ně i sestřel severovietnamského improvizovaného...

Celý stát bude bez Photoshopu. Firma předplatitelům ani nevrátí peníze

Firma Adobe oznámila, že musí deaktivovat všechny účty uživatelů ve Venezuele. Přikazuje jim to nařízení prezidenta...

Evoluční schovávaná. Umělá inteligence objevila triky a nečekané chyby

Schovka nevypadá zrovna jako vědecké bádání. Výzkumníci ale simulací miliard her na schovávanou ukázali, že se umělá...

Neutrácejte za novou televizi. Stačí takto připojit DVB-T2 za pár korun

Možná i vy budete muset svůj televizor brzy doplnit DVB-T2 set-top boxem, pokud budete chtít nadále přijímat bezplatní...

Aby vám televize nepřestala fungovat. Vyberte si set-top box pro DVB-T2

Již za pár týdnů se v některých lokalitách odmlčí část televizního vysílání v současném standardu DVB-T. Ti, co nebudou...

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Audioknížka o životě Jeana-Paula Belmonda, vyprávěná Jiřím Krampolem. Zcela zdarma

Jiří Krampol daboval Belmonda ve 28 filmech a jeho hlas je tak s tímto hercem téměř neoddělitelně spojen. Stylově tedy...

Premium

Červenobílý život na hraně. Čína se zlobí, Tvrdík i celá Slavie trnou

Žádná legrace to není. Aspoň pro slávisty určitě ne. Sám prezident republiky naznačil, že do slavného fotbalového klubu...

  • Další z rubriky

Cizí planeta a temná hmota. Nobelova cena za fyziku je letos pestrá

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali kanadsko-americký fyzik James Peebles a dvojice švýcarských vědců Michel Mayor...

Tak se dočkali. Nobelovu cenu získali tvůrci lithiových baterií

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2019 si odnesli vědci, o jejichž vítězství se mluvilo již dlouho, autoři...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz