Kvůli stále probíhajícímu archeologickému průzkumu zatím nemůžeme zveřejnit přesné místo nálezu, ale pokud vše půjde podle plánu, již příští týden jej v přímém přenosu na Technet.cz spatříte sami.
Po prvním průzkumném vrtu, který potvrdil přítomnost malé dřevěné truhly a gotického lomeného oblouku, se odborníci chystají dovnitř spustit speciální minisondu, díky které bude možné přečíst i případné písemnosti, nápisy na stěnách a zjistit další detaily.
Naše redakce bude přímo na místě a přineseme vám jak přímý video přenos ze speciální kamery, tak i obrazovou a textovou online reportáž. Podobně jste mohli loni v červnu živě sledovat objev hrobky Jana Jiřího ze Švamberka.
Kromě hrobek ještě zazděná kaple
V gotickém kostele, který patří mezi nejcennější historicko-umělecké památky v Čechách, provedli odborníci z firmy Geo-cz nejprve geofyzikální průzkum. Ten potvrdil přítomnost zazděné dutiny (snímek vidíte v záhlaví článku).
„Při geofyzikálním průzkumu interiéru, jehož úkolem bylo posouzení objektu z hlediska statiky a případného výskytu dutin, jsme vedle funerálních prostor pod podlahou kostela objevili ještě jednu neznámou dutinu. Anomálie byla zjištěna georadarem a měřením magnetické susceptibility byla jednoznačně prokázána cihlová zazdívka v okolním gotickém kamenném zdivu,“ popisuje nález geofyzik Jiří Šindelář ze společnosti Geo-cz.
Po dohodě s památkáři technici místo navrtali a otvorem o průměru 0,5 centimetru vsunuli dovnitř první průzkumnou kameru. Více se o postupu můžete dočíst v článku Jak nahlédnout do hrobky, kterou nesmíte otevřít.
Podle typického lomeného gotického oblouku, kterému se přezdívá oslí hřbet, archeologové usuzují, že i objevená kaplička je celá gotická. V prostoru se nachází také menší dřevěná schrána a nějaké papíry. „Domníváme se, že je to schránka s druhotně uloženými ostatky. V tom případě by patřily někomu obzvláště významnému, protože takto se uchovávali pouze světci, vládci a jiné významné osobnosti své doby,“ vysvětluje geofyzik Jiří Šindelář. „Papíry, možná pergamen, mohou být popsány. Vzhledem k nízkému rozlišení průzkumné kamery to však zatím nevíme jistě,“ dodává geofyzik.
V tuto chvíli se připravuje rozšíření vrtu na zhruba dva centimetry a zavedení další průzkumné sondy, stejné jako v loňském roce při průzkumu hrobky Jana Jiřího ze Švamberka. Kamerou s rozlišením Full HD bude možné detailně prozkoumat celý prostor i předměty v něm uložené.
26. června 2018 |
Další podrobnosti o objevu přineseme příští týden.
Technologie nedestruktivních průzkumů
Nedestruktivní archeologický výzkum je soubor technik a metod, které slouží k vyhledávání a interpretaci archeologických pramenů bez nutnosti destruktivního zásahu do terénů. „Při měření využíváme georadaru švédské výroby a stále častěji také české přístroje vyráběné firmou GF Instruments z Brna,“ upřesňuje Šindelář.
Georadar (přesněji Ground Penetrating Radar, GPR) z vysílací antény vysílá a následně přijímací anténou přijímá odražené elektromagnetické pulsy od různých typů fyzikálních rozhraní. Díky tomu dokáže vytvořit fyzikální obraz sledovaného prostředí. „Tato metoda má proti ostatním velkou výhodu při použití v kostele, protože není tolik náchylná na recentní rušivé vlivy, které vytváří vnitřní vybavení chrámu,“ vysvětluje geofyzik.
Permitivita veličina vyjadřující vliv látky na elektrické pole |
Kvalita a čas odrazu závisí na hloubce odrazného rozhraní, permitivitě měřeného prostředí a vzdálenosti vysílací a přijímací antény. Hloubkový dosah metody závisí na použité frekvenci antén a na permitivitě prostředí. Úspěšné použití metody je založeno na existenci rozdílných permitivit a měrných odporů jednotlivých vrstev, respektive připovrchových nehomogenit.
Příklady využití různých metod nedestruktivního průzkumu
 Historické stříbrné doly u Českých Budějovic  Kostel sv. Jeronýma v Sedlci. Předchozí románská podoba kostela. |
Známe-li permitivity, můžeme z času příchodu odražené elektromagnetické vlny určit hloubku odrážejících rozhraní. Metoda zjišťuje subhorizontální odrazná rozhraní ve zdivu a podlaze, jejich reliéf, porušení a umožňuje indikaci přítomnosti eventuálních poruch - dutin, nehomogenních zón, inženýrských sítí apod. Výstupem jsou časové, resp. hloubkové řezy – radarogramy (jeden takový vidíte v záhlaví článku)
Na uvedené lokalitě použili průzkumníci systém antén o frekvenci 800 MHz a 250 MHz. Frekvence 800 MHz byla zvolena pro měření na stěnách. Stejnou metodou loni zkoumali i kostel v Poběžovicích.
Kromě georadaru využívá tým okolo Jiřího Šindeláře také metodu DEMP neboli dipólové elektromagnetické profilování. Vzhledem k tomu, že je náchylná na rušivé vlivy okolí (kovové části vnitřního vybavení kostela apod.), se tentokrát neuplatnila.
Lze však pomoci ní poměrně rychle získat představu o fyzikálním stavu geologického podloží a usuzovat na změny vrstev, změny vlhkosti, stupeň porušení podloží, přítomnost cizích těles v podzemí a podobně.
Při hledání rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě a původní hrobky Karla IV. v Katedrále svatého Víta využili geofyzici metodu termometrie. Ta je, jak už název napovídá, založená na měření teplot. Měření může probíhat jako kontaktní i bezkontaktní (IR teploměry, termokamery). „Při realizaci několika projektů v minulosti se ukázalo, že jde o rychlou a velmi levnou metodu, která může odhalit existenci větších neznámých dutin v podzemí. Vychází se z předpokladu, že větší dutiny si udržují stabilní teplotu a v období s extrémní změnou venkovních teplot ovlivňují (teplotně) své okolí,“ vysvětluje Šindelář.
Na podlaze, nad hrobkou v kostele, kdy je vrchol klenby například 80 centimetrů pod podlahou, pak lze opakovaným měřením potvrdit teplotní anomálie 1 až 1,5 stupně Celsia. V zimních mrazech je anomálie kladná, v horkém létě naopak záporná.
25. července 2018 |
