V kostele objevili utajenou gotickou kapli a v ní schránu s ostatky

  14:26aktualizováno  14:26
V nejbližších dnech očekávají historici potvrzení dalšího objevu. V kostele, jehož polohu zatím nesmíme prozradit, našli odborníci zazděný a dosud neznámý prostor, pravděpodobně z období gotiky. Kromě nápisů na zdi se tam nachází i schrána. Vědci předpokládají, že jsou v ní uloženy ostatky významné osobnosti českých dějin.

Díváte se na výstup z georadaru. Zakroužkované místo ukazuje na dosud utajenou dutinu s cihlovou zazdívkou v okolním gotickém kamenném zdivu. | foto: Geo-cz

Kvůli stále probíhajícímu archeologickému průzkumu zatím nemůžeme zveřejnit přesné místo nálezu, ale pokud vše půjde podle plánu, již příští týden jej v přímém přenosu na Technet.cz spatříte sami.

Po prvním průzkumném vrtu, který potvrdil přítomnost malé dřevěné truhly a gotického lomeného oblouku, se odborníci chystají dovnitř spustit speciální minisondu, díky které bude možné přečíst i případné písemnosti, nápisy na stěnách a zjistit další detaily. 

Naše redakce bude přímo na místě a přineseme vám jak přímý video přenos ze speciální kamery, tak i obrazovou a textovou online reportáž. Podobně jste mohli loni v červnu živě sledovat objev hrobky Jana Jiřího ze Švamberka.

Kromě hrobek ještě zazděná kaple

V gotickém kostele, který patří mezi nejcennější historicko-umělecké památky v Čechách, provedli odborníci z firmy Geo-cz nejprve geofyzikální průzkum. Ten potvrdil přítomnost zazděné dutiny (snímek vidíte v záhlaví článku). 

Fotogalerie

„Při geofyzikálním průzkumu interiéru, jehož úkolem bylo posouzení objektu z hlediska statiky a případného výskytu dutin, jsme vedle funerálních prostor pod podlahou kostela objevili ještě jednu neznámou dutinu. Anomálie byla zjištěna georadarem a měřením magnetické susceptibility byla jednoznačně prokázána cihlová zazdívka v okolním gotickém kamenném zdivu,“ popisuje nález geofyzik Jiří Šindelář ze společnosti Geo-cz.

Po dohodě s památkáři technici místo navrtali a otvorem o průměru 0,5 centimetru vsunuli dovnitř první průzkumnou kameru. Více se o postupu můžete dočíst v článku Jak nahlédnout do hrobky, kterou nesmíte otevřít

Podle typického lomeného gotického oblouku, kterému se přezdívá oslí hřbet, archeologové usuzují, že i objevená kaplička je celá gotická. V prostoru se nachází také menší dřevěná schrána a nějaké papíry. „Domníváme se, že je to schránka s druhotně uloženými ostatky. V tom případě by patřily někomu obzvláště významnému, protože takto se uchovávali pouze světci, vládci a jiné významné osobnosti své doby,“ vysvětluje geofyzik Jiří Šindelář. „Papíry, možná pergamen, mohou být popsány. Vzhledem k nízkému rozlišení průzkumné kamery to však zatím nevíme jistě,“ dodává geofyzik. 

V tuto chvíli se připravuje rozšíření vrtu na zhruba dva centimetry a zavedení další průzkumné sondy, stejné jako v loňském roce při průzkumu hrobky Jana Jiřího ze Švamberka. Kamerou s rozlišením Full HD bude možné detailně prozkoumat celý prostor i předměty v něm uložené.

Další podrobnosti o objevu přineseme příští týden.

Technologie nedestruktivních průzkumů

Nedestruktivní archeologický výzkum je soubor technik a metod, které slouží k vyhledávání a interpretaci archeologických pramenů bez nutnosti destruktivního zásahu do terénů. „Při měření využíváme georadaru švédské výroby a stále častěji také české přístroje vyráběné firmou GF Instruments z Brna,“ upřesňuje Šindelář.

Georadar (přesněji Ground Penetrating Radar, GPR) z vysílací antény vysílá  a následně přijímací anténou přijímá odražené elektromagnetické pulsy od různých typů fyzikálních rozhraní. Díky tomu dokáže vytvořit fyzikální obraz sledovaného prostředí. „Tato metoda má proti ostatním velkou výhodu při použití v kostele, protože není tolik náchylná na recentní rušivé vlivy, které vytváří vnitřní vybavení chrámu,“ vysvětluje geofyzik.

Permitivita

veličina vyjadřující vliv látky na elektrické pole

Kvalita a čas odrazu závisí na hloubce odrazného rozhraní, permitivitě měřeného prostředí a vzdálenosti vysílací a přijímací antény. Hloubkový dosah metody závisí na použité frekvenci antén a na permitivitě prostředí. Úspěšné použití metody je založeno na existenci rozdílných permitivit a měrných odporů jednotlivých vrstev, respektive připovrchových nehomogenit.

Příklady využití různých metod nedestruktivního průzkumu

  • Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka
  • Kostel Panny Marie, Sušice  - V roce 2015 se podařilo se zachytit základové zdivo větší stavby, západně od dnešního kostela. V interiéru byla objevena neznámá kostnice.
  • Kostel sv. Jeronýma v Sedlci, Příbram - Měřením metodou DEMP se podařilo  pod podlahou dnešního kostela zjistit relikty starší architektury. Změřené základové zdivo umožnilo hmotovou rekonstrukci gotického a románského předchůdce dnešního kostela.
  • Historické sklepy v Ústí nad Labem - Při velkém plošném archeologickém výzkumu, který předcházel výstavbě obchodního centra Forum v Ústí nad Labem byly geofyzikálně (geoelektrické metody a termometrie) zjištěny a následně minisondou prozkoumány středověké a raně novověké sklepy.
  • Historické stříbrné doly u Českých Budějovic - V rámci předstihového průzkumu v místě budoucí dálnice D3 byla různými metodami nedestruktivního výzkumu detekována větrací šachta opuštěných stříbrných dolů u Rudolfova (u Českých Budějovic). Přesná lokalizace větrací šachty a následný speleologický výzkum přinesly velmi důležitou informaci o průběhu a stavu historického důlního díla v místech, kde je poddolované území v kolizi se stavbou dálničního tělesa.
Historické stříbrné doly u Českých Budějovic

Historické stříbrné doly u Českých Budějovic

Kostel sv. Jeronýma v Sedlci. Předchozí románská podoba kostela.

Kostel sv. Jeronýma v Sedlci. Předchozí románská podoba kostela.

Známe-li permitivity, můžeme z času příchodu odražené elektromagnetické vlny určit hloubku odrážejících rozhraní. Metoda zjišťuje subhorizontální odrazná rozhraní ve zdivu a podlaze, jejich reliéf, porušení a umožňuje indikaci přítomnosti eventuálních poruch - dutin, nehomogenních zón, inženýrských sítí apod. Výstupem jsou časové, resp. hloubkové řezy – radarogramy (jeden takový vidíte v záhlaví článku)

Na uvedené lokalitě použili průzkumníci systém antén o frekvenci 800 MHz a 250 MHz. Frekvence 800 MHz byla zvolena pro měření na stěnách. Stejnou metodou loni zkoumali i kostel v Poběžovicích.

Kromě georadaru využívá tým okolo Jiřího Šindeláře také metodu DEMP neboli dipólové elektromagnetické profilování. Vzhledem k tomu, že je náchylná na rušivé vlivy okolí (kovové části vnitřního vybavení kostela apod.), se tentokrát neuplatnila.

Lze však pomoci ní poměrně rychle získat představu o fyzikálním stavu geologického podloží a usuzovat na změny vrstev, změny vlhkosti, stupeň porušení podloží, přítomnost cizích těles v podzemí a podobně. 

Při hledání rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě a původní hrobky Karla IV. v Katedrále svatého Víta využili geofyzici metodu termometrie. Ta je, jak už název napovídá, založená na měření teplot. Měření může probíhat jako kontaktní i bezkontaktní (IR teploměry, termokamery). „Při realizaci několika projektů v minulosti se ukázalo, že jde o rychlou a velmi levnou metodu, která může odhalit existenci větších neznámých dutin v podzemí. Vychází se z předpokladu, že větší dutiny si udržují stabilní teplotu a v období s extrémní změnou venkovních teplot ovlivňují (teplotně) své okolí,“ vysvětluje Šindelář.

Na podlaze, nad hrobkou v kostele, kdy je vrchol klenby například 80 centimetrů pod podlahou, pak lze opakovaným měřením potvrdit teplotní anomálie 1 až 1,5 stupně Celsia. V zimních mrazech je anomálie kladná, v horkém létě naopak záporná.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Obraz Mony Lizy Leonardo nikdy nedal zákazníkovi, řekl host Rozstřelu

Historik umění Martin Zlatohlávek v diskusním pořadu Rozstřel. (6. května 2019)

Neuvěřitelně bohatých 67 let života prožil vědec, vynálezce a v neposlední řadě i umělec Leonardo da Vinci. O jeho...

Tyto geny můžete jen závidět. Chrání před cukrovkou a obezitou

Obezita má svou genetickou složku, o tom dnes není sporu. Velké potíže...

„Poruchy“ v naší DNA mohou mít někdy nečekané výsledky. Ilustruje to mimo jiné i výzkum univerzity v Cambridge. Ukázal,...

Co jste si nemohli vykoledovat. Které dinosauří vejce bylo největší?

Obří zkamenělá vejce oviraptorosaurních teropodů spadající pod oorod...

Velikonoce už jsou za námi, pojďme se ještě vrátit k jejich hlavnímu symbolu a představit si největší dinosauří vejce...

Najdete na iDNES.cz