O objevení hrobky Jana Jiřího ze Švamberka jste si na Technetu mohli přečíst minulý týden v článku o tajemném nejbohatším šlechtici své doby. Vědci si však z pochopitelných důvodů tehdy nepřáli zveřejnit jakékoliv detaily o nálezu. I proto vyšel tento článek až dnes jen několik málo desítek minut před tím, než se lidské oko díky speciální kameře společnosti Geo-cz po 400 letech poprvé podívá do hrobky tohoto významného českého šlechtice.
My již nyní víme, že se předpoklady potvrdily a pod podlahou kostela Nanebevzetí Panny Marie na náměstí v Poběžovicích je krypta s pohřební komorou, která ukrývá několik rakví. Vedle několika rozpadlých dřevěných rakví, je zde i jedna z měděného plechu ve které byl podle všech známek uložen Jan Jiří ze Švamberka.
Císařský diplomat i pán Rožmberku
Význam Jana Jiřího ke konci 16. století roste. Stává se plzeňským hejtmanem, přebírá správu Prácheňského kraje a stává se nejvyšším dvorským sudím. Jeho důležitost pečetí i dochovaná fakta o tom, že ho císař Rudolf II. žádá o účast v domažlické komisi, která jedná o určení hranic, a stává se císařským diplomatem. Když je zřejmé, že sedmdesátiletý Petr Vok z Rožmberka nebude mít potomka, vznáší Jan Jiří nárok na rožmberské dědictví.
Hádka o dědictví se kvůli více zájemcům řeší u zemského soudu, po kterém Petr Vok přenechává hrad Rožmberk a vyšebrodský klášter svému synovci Janu Zrinskému ze Serynu. Janu Jiřímu připadají Třeboň, Borovany, Nové Hrady i Soběslav a významně tak rozšiřuje svůj majetek. Spory ukončuje až Vokova záveť s dovětkem, že v případě smrti Jana Zrinského získá klášter ve Vyšším Brodě český král a hrad Rožmberk Jan Jiří.
Nemocný Jan Zrinský pouhé dva roky po sepsání závěti umírá na zápal plic, a Jan Jiří se tak stává jedním z nejmajetnějších českých šlechticů. Kromě panství Rožmberku mu připadly i Nové Hrady, Libějovice a Borovany. Nutno podotknout, že s rožmberským majetkem se pojily i značné dluhy ve výši 430 tisíc kop českých grošů, kvůli čemuž propustil část služebnictva.
S Matyášem Habsburským, který nastoupil na český trůn po Rudolfu II., měl napjatý vztah, ale i tak zastával politické funkce jako krajský hejtman na Bechyňsku. V roce 1615 se ovšem uzavírá do ústraní a správu nad majetkem přenechává nejstaršímu synovi Petrovi. Zesnul o dva roky později a byl uložen do hrobky, kterou právě dnes otevíráme.
