Koridory
„Otevírá se nová kapitola letectví. Bavíme se o novém druhu dopravy, která může mít hromadný charakter, která pomůže primárně velkoměstům, ale můžeme se bavit i o regionálním rozměru, protože ne všude je vybudována síť dálnic nebo železnic,“ říká generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
Odletová hala (Vertihub) projektu Vertimove
Abychom nevytrhávali jeho slova z kontextu, dodejme, že zmiňovaný „nový druh hromadné dopravy“ by přišel na řadu až v okamžiku, kdy cestičku k námluvám UAM se širší veřejností patřičně uhrabe využití eVTOL letounů ve službách záchranných složek či armády, později bohatých turistů a byznysmenů. Ale prezentace Vertimove na začátku listopadu roku 2023 jasně předkládá vizi civilní dopravy budoucnosti. Z jasného a pochopitelného důvodu: bez širšího rozšíření jeho vývoj vč. potřebné infrastruktury nelze ufinancovat.
Jedna věc je ale prostředí kupříkladu Spojených států, kde existují odlehlá místa s mizernou obslužností či dokonce zcela bez silniční či železniční sítě. A druhou věcí je pak hustě zalidněná aglomerace, kam je ale UAM ve většině případů vkládána jako kýžené odlehčení pozemní dopravě.
Schéma navrhovaných letových letových koridorů v Praze
Aplikujme si nyní tuto situaci do evropského prostředí. Nemusíte být zrovna obyvatel Žižkova, který má výhled na Hlavní nádraží, aby vás zajímalo, kudy budou budoucí autonomní drony s lidmi létat. Jak již bylo zmíněno, podle představ zástupců VZLÚ je řešením vytvořit letové koridory v místech, kde jednoduše už hluk existuje, tedy nad hlavními dopravními tepnami. Slovy klasika by se dalo podotknout, že školy sice nemám, ale přesto mi tady něco neštymuje. Není to tak trochu v rozporu se snahou vystrnadit dopravu z center měst, přimět občany, aby nemuseli ze svého města utíkat? Aby bylo všude dost zeleně a turistické skanzeny a byznys centra, ve která se moderní metropole stále častěji proměňují, se zase staly místem, kde svítí okna domů i v sobotu večer?
I kdyby v budoucnu létaly eVTOL letouny pouze s občas predikovanou jednou desetinou hlučnosti konvenční helikoptéry, aby se z tohoto prostředku stala součást hromadné dopravy, bude jich muset mít mnoho. Je to zajímavá představa, že jak jeden po druhém startuje, po nějaké chvíli nabere cestovní hladinu 300 metrů, změní konfiguraci křídla a odletí pryč. Vedle hlukového znečištění je zde samozřejmě i jistá ztráta soukromí, protože start a let 300 metrů nad terénem není v husté zástavbě mnoho.
Jak vypadá Praha na letecké mapě dnes?
Projekt Vertimove představuje vizi vertiportů, de facto kopírující magistrálu z Jižního města, přes Pankrác, Hlavní nádraží, Libeň. Dále pak do své sítě zapojuje Dejvice, Řepy a letiště Václava Havla. Celkem 11 míst. Jen pro ilustraci jakou změnu by to v letovém provozu nad naším hlavním městem znamenalo, si můžeme ukázat současný stav.
Letecká mapa ČR. Červený kruhy uprostřed vyznačuje omezený prostor LKR9 Praha.
Pomineme–li koncové řízené oblasti letišť ve Kbelích a v Ruzyni, je zde omezený prostor LKR9 nad Prahou. Ten je tvořen kružnicí od Bohnic po Krč a od Břevnova po Malešice. K tomu přidejme zakázaný prostor P1 chránící Hradčany a Malou Stranu. Jediné, co zde nyní najdeme, jsou heliporty nemocnic Střešovice, Bulovka a Vinohrady. Heliporty Motola, Krčské nemocnice jsou mimo zmíněný R9, nicméně blízko plánovaných letových koridorů. Jistě zde nevymýšlíme kolo a nad otázkou skloubení současné letecké dopravy s budoucími donáškovými drony a eVTOL dopravou si lámou hlavy dopravní odborníci po celém světě.
