Bezpilotní letoun MiYa
Tři roky práce VZLÚ na vývoji autonomního eVTOL se systémem překlopného křídla nese své plody. Tím je model – nebo lépe řečeno létající laboratoř – v měřítku 1:4 budoucího autonomního letounu MiYa pro čtyři cestující.
Fotografie letu demonstrátoru MiYa
„Jsme svědky určité revoluce v letectví, kdy je snaha o vývoj letounů kombinujících kolmý start či vis, jaký jsme dosud znali u vrtulníků a běžných dopravních letadel, vysvětluje Ján Zakucia z VZLÚ.
Některé ekonomické předpovědní modely vidí v segmentu eVTOL obrovský potenciál, představující v příštích dvaceti třiceti letech desítky až stovky tisíců kusů těchto letadel. To by skutečně znamenalo, že se současná podoba letectví výrazně promění.
Odborník na bezpilotní letouny Ján Zakucia z VZLÚ
„My si myslíme, a vychází to z nějakých, dejme tomu, ekonomických a fyzikálních analýz, že zvlášť letadla na dopravní let a zvlášť letadla na vis, vlastně nemají ekonomicky dlouhodobě nějaký přínos,“ říká Zakucia a upřesňuje, jaké koncepty letounů eVTOL brali ve VZLÚ v úvahu: „my zaměřujeme na dva koncepty, které mají nějaký smysl, a to jsou koncept překlopného křídla – což je koncept, který máme my na letadle aplikovaný – a potom koncept překlopných rotorů.“
Letoun MiYa, projekt Vertimove
Největší výzva
Experti v VZLÚ jsou nyní ve fázi testování dronu MiYa, který využívá koncept překlopného křídla. Jak vysvětluje Ján Zakucia, překlopné křídlo skýtá v porovnání s koncepcí překlopných rotorů výhodu především v úspoře hmotnosti ve formě nutnosti znásobit v zájmu bezpečnosti ovládací mechanismy jednotlivých rotorů. Zde je nutné „pouze“ zajistit překlopení celého křídla tak, aby se rotory otočily do vertikální polohy. Je samozřejmé, že v tomto kritickém okamžiku je třeba počítat se ztrátou vztlaku na křídle a potřebného proudění na kormidle.
Fotografie letu demonstrátoru MiYa
„Hledáte řešení těch mezistavů, kdy se proudění na křídle utrhne a nejde žádný vzduch na kormidla a musíte ty síly nahradit jiným způsobem. Proto ten koncept ventilátoru v zadní části dronu,“ vysvětluje Zakucia. Právě dron MiYa je ideálním prostředkem pro testování.
„Je to demonstrátor, na kterém chceme vyzkoušet přesně ty režimy, které se normálně nezkouší v dynamickém režimu, to znamená překlápění křídla jak při startu, tak při přistávání. Paradoxně, když brzdí, tak ta dynamika je daleko horší než při rozjezdu letadla. Ubrzdit to letadlo a klidně přistát ve vertikálním směru, to je pro nás největší výzva,“ uzavírá Ján Zakucia.
Než spatří světlo světa letoun MiYa v měřítku 1:1 budeme si muset počkat ještě zhruba šest let. Celý projekt samozřejmě závisí na mnoha faktorech. Na zmenšeném modelu nyní bude m.j. probíhat testování stavitelných vrtulí.
Technické údaje eVTOL letounu MiYa
Až sem se může zdát, že jde jen o samá „pozitiva a sociální jistoty“. Projekty UAM ověnčené superlativy a zářivou budoucností ale mohou vzbuzovat i určité otázky či rovnou obavy.
