Touha zmizet na chvíli pod zem se v Paříži rozhodně netýká jen těch tenistek, které právě zažily bolestivou porážku.
„Tunely se mi ze všech změn, co tu probíhají, líbí nejvíc,“ souhlasí Karolína Plíšková. „Dřív jsme se hodně mačkaly s lidmi a já se tlačenicím ráda vyhnu.“
I tenhle detail dokazuje, že na Roland Garros probíhá velká francouzská stavební revoluce.
„Je to tu strašně malé a pořád do někoho vrážím. Myslím, že by měli myslet na komfort hráčů,“ pronesl tu v roce 2010 Tomáš Berdych – možná to nebyly věty uctivé, ale pravdivé ano. Antuková slavnost připomínala mnohé z pařížských památek: byla důstojná a prsila se mimořádnou historií, ale také jako by se zasekla v čase.
Roland Garros 2019zpravodajství, rozhovory, pavouky |
„Teď na všem hodně zapracovali. Jde to nahoru,“ říká turnajová dvojka Plíšková. „Centr je úplně nový, přibyl další velký kurt, nové fitko... Hodně změn se za rok událo. I když nemají moc prostoru, snaží se všechno zvětšovat. To je fajn.“
Pařížský grandslam nikdy nebude moci konkurovat rozlehlému prostředí v New Yorku, i v Melbourne je místa mnohem více. Ze severu areál ohraničuje Buloňský lesík (což je navzdory zdrobnělině obrovský park), z jihu stará zástavba.
Že není kam expandovat?
Kde je vůle, tam je cesta.
„Je to daleko lepší,“ říká Jiří Veselý, sedminásobný účastník hlavní soutěže. „Konečně – za ostatními grandslamy dost zaostávali. Změnilo se víceméně všechno kromě jídelen. Za mě super krok kupředu. Jestli to půjde dál, za pár let budou mít hráči všude neuvěřitelné zázemí.“
Nová image areálu je především vzdušnější. Nedejte se zmást, když narazíte na „špičku“, je tu pořád podobně lidí jako na schodech pod bazilikou Sacré Coeur, pohybující se fanoušci se mísí s těmi, co čekají ve frontách na občerstvení. Solidní tlačenice. Ale hlavně mezi hlavními arénami Phillipe Chatriera a Suzanne Lenglenové. Za nimi rostou nové kurty s přátelštějším okolím.
„Přijde mi, že se lidi mnohem víc rozprostřou,“ soudí další Češka Markéta Vondroušová. „Je až neskutečné, kolik do toho tady musí dávat peněz. Všechno je úplně jiné než loni, nemůžu skoro nic najít. Ale je to fakt hezké. Já mám Paříž ráda.“
Takový přístup býval spíš výjimkou. „Tedy kromě šampionů. Neslyšela jsem jediného vítěze Roland Garros, že by to tu nenáviděl,“ zasměje se Plíšková. „Tak to máme s turnaji asi každý. Taky mám dál radši Australian Open, ale zapracovali tu na všem fakt hodně.“
Nastupující tenisová generace to už nejspíš brzy bude brát jako samozřejmost. Tempo je nejzběsilejší právě teď. Novinářské středisko je kupříkladu na rok provizorně v muzeu, což překvapilo i Rogera Federera, matadora místních tiskovek: „Tak tady jsem fakt prvně!“
Zranění? Už jsem zvládla horší věci, říká Kvitová po skvělé dvouletce |
Zbrusu nový kurt Simonne Mathieuové, zapuštěný do zeleně Jardin des serres d’Auteuil, je svou konstrukcí mezi sportovišti světová rarita. „Fakt pěkný. Udělali to hezky, že tam ten skleník nechali,“ ocenila prostředí Barbora Strýcová.
A hlavně po ročníku 2018 pořadatelé rozebrali centrkurt a vystavěli ho prakticky od nuly, což ukazuje působivá časosběrná smyčka běžící na obrazovkách v areálu.
Sedačky působí elegantněji. Za rok hlavnímu hřišti přibude střecha, aby pařížský grandslam konečně netrápily propršené dny.
„Velmi hezké. Dobrá práce!“ zdvihala palce světová jednička Novak Djokovič. „Provést něco podobného za necelý rok, to na mě dělá velký dojem. Nový centr je krásný.“
Krása Paříži nikdy nechyběla, ale když se skloubí s moderností, aby se ostatní slavné areály planety pomalu bály soutěže popularity.
