Že vozí medaile z mezinárodních závodů kajakáři Jiří Prskavec, Vít Přindiš nebo Tereza Fišerová, na to už si čeští fanoušci zvykli.
Po letošní sezoně se k nim ale budou muset doučit nová jména: kanoisty Gabrielu Satkovou a Vojtěcha Hegera.
Satková zvítězila v závodu Světového poháru v Pau a o týden později dojela ve španělském Seu d’Urgell druhá.
Heger ve Španělsku ovládl závod v extrémním kajaku a stal se v této disciplíně celkovým vítězem Světového poháru.
A hlavně, na mistrovství Evropy do 23 let ovládli čeští slalomáři všechny čtyři kategorie a ani junioři za nimi o moc nezaostali. Medaile dovezli české naděje i z mistrovství světa.
Ovoce nového systému
„Dělá nám radost, že přivážíme výsledky ze všech věkových kategorií. Už to není jen o jedné, dvou tvářích, ale je to celý český vodní slalom, který, dovolím si říct, válcuje svět,“ říká spokojeně manažer svazu Tomáš Rak.
Co ale stojí za takovými úspěchy? „Je to příběh skvělé party. Kluci i holky si navzájem pomáhají,“ nabízí Rak vysvětlení a dodává: „Pokud někdo chce porazit tyhle kluky, tak laťka je nastavená opravdu vysoko. Takže mladí dneska dřou a trénují, co to jde.“
Fišerová, Satková i Heger navíc vyšli z nového systému, který se zaměřuje na podporu mládeže. „Jsme rádi za to, jak jsme to nastavili. Systém už přináší ovoce. Hlavně nám tu nevzniká žádná generační mezera,“ těší Raka.
Čtyřiadvacetiletá Fišerová, která zdatně kombinuje kanoi s kajakem, k úspěchům z předchozích let tuto sezonu přidala zlato a bronz z mistrovství Evropy a celkové vítězství Světového poháru mezi kanoistkami.
Dojatý mistr světa Přindiš: Je to bomba. Našel jsem klid v burácivém prostředí |
„Od závodů na kajaku jsem vůbec nevěděla, co čekat,“ přiznává. Přesto se v celkovém hodnocení umístila na třetím místě. „Zpětně hodnotím sezonu pozitivně. Měla jsem sice momenty, které byly náročnější, ale na konci jsem si spravila chuť,“ říká.
Největším letošním výsledkem z české reprezentace je ale bezpochyby kajakářský titul mistra světa, který v německém Augsburgu získal Přindiš.
„I když byl šampionát v atypickém termínu, podařilo se nám naskládat tréninky tak, že jsem pak na vodě cítil nejlépe za celý rok,“ vrací se ke svému úspěchu.
„Pak jsem měl spoustu povinností okolo a nenačasoval jsem trénink před posledními závody Světového poháru,“ lituje. Svým výkonnostním poklesem ovšem uvolnil prostor Prskavcovi, který závěrečný závod ovládl a už potřetí v kariéře zvítězil v celkovém hodnocení SP.
„Letošní sezona pro mě byla náročnější zejména v začátku přípravy. Měl jsem spoustu aktivit okolo na základě mého výsledku na olympiádě, a nebylo tedy tolik prostoru pro regeneraci,“ říká olympijský šampion Prskavec.
„Na startu sezony jsem proto tak trochu nevěděl, do čeho jdu. Ale začátek na mistrovství Evropy byl skvělý,“ vrací se ke zlatu z Liptovského Mikuláše. To pak doplnil třetím a prvním místem ze závodů Světového poháru v Krakově a Tacenu.
Až přišel světový šampionát a jediná šmouha na Prskavcově blyštivém roku. „Páté místo na světě je docela dobré, ale je to můj nejhorší výsledek v sezoně. Trochu mě mrzí, že jsem nedokázal na nejdůležitějším závodě sezony prodat formu,“ přiznává.
Proti vodě a času
Příští rok opět čeká slalomáře nominace na olympijské hry, přičemž každý stát má pro každou kategorii pouze jedno místo, což je v české nabité konkurenci o to bolestivější.
Prskavec bude bojovat už o svou třetí olympijskou účast. „Nemyslím si, že je správná cesta orientovat se na tu nominaci. Všichni chceme jezdit co nejlépe, a pak to funguje,“ říká k tomu. Jeho hlavním soupeřem v boji o jediné místo na olympiádě bude opět Přindiš, který je navíc od letoška s Prskavcem ve společné tréninkové skupině.
Bez zášti. Na pohodu. I s palačinkami. Jak funguje zlatá česká skupina |
„Oba máme rádi to, co děláme, chceme v tom být úspěšní. Ale když je ten druhý lepší, tak mu to ten první přeje,“ odmítá Prskavec možnost vzájemné rivality. „S Vítkem jsme se oba posunuli. Už nejsme mladí kluci, kteří mají v hlavě jen sport. Samozřejmě tomu dáváme maximum, ale oba máme rodinu,“ vysvětluje.
„Nejdeme proti sobě. Náš sport samotný nám v tom nahrává, protože jedeme jen proti vodě a proti času. A pokud bude moje aktuální jízda nejrychlejší, tak mám právo jet na olympiádu.“
Žijeme můj sen
Prskavec se navíc může pokusit o vyjetí nominace i na siglkanoi, které se začal věnovat. „Uvidíme, jak obstojím mezi kluky. Oni nejsou úplně špatní,“ připomíná s úsměvem. Heger je medailistou z mistrovství světa U23 a ve stejné kategorii i mistrem Evropy a další český kanoista Lukáš Rohan přivezl z tokijské olympiády stříbro.
„Myslím, že mě mezi sebe nepustí, ale třeba je trochu potrápím,“ doufá Prskavec.
V kajaku dosáhl na všechny myslitelné úspěchy a právě kvůli tomu začal jezdit i na kanoi, v čemž je zatím podle svých slov „docela špatnej.“ Tím se mu otevřely nové cíle, pro které může pracovat.
„Učím se od znova, je to něco jiného. Jsem zpátky na začátku, takže se mám kam posouvat. Zároveň mi to přidá hodiny tréninku navíc a cítím, že jsem ze singlkanoe silnější, takže to mi v kajaku pomáhá a můžu si dovolit jiné věci,“ vyjmenovává.
Na tiskovou konferenci dorazil Prskavec i se svým mladším synkem Marečkem. Náročnou přípravu se mu zatím daří kombinovat s časem pro rodinu. „V tomhle mám velkou výhodu. Manželka pracuje pro svaz kanoistiky, tím pádem celá rodina se mnou objíždí závody,“ vysvětluje.
„Zatím si žijeme možná trošku můj sen, ale manželka říká, že ji to baví a že chce se mnou cestovat. Tak doufám, že to takhle vážně je,“ dodává. „Cítím, že žiji šťastný život. Spojil jsem rodinu s tím, co mám rád, a toho si moc vážím.“