„Měli jsme i v nedávné historii několik velmi dobrých sezon. Vždycky tomu ale chyběl malý kousek. Letos i kvůli absenci PBP jsou naše šance o trochu větší,“ přiznává roli favorita šestadvacetiletá opora Lions.
Pro řadu lidí jste možná nejlepší český wide receiver v české lize, jak byste se ohodnotil či porovnal s ostatními na svém postu?
Sám sebe si určitě netroufnu označit za nejlepšího českého receivera. Pokud si to někdo myslí, tak mě to samozřejmě těší, ale na mojí pozici mě z českých hráčů napadá hned několik kluků, o kterých by se dalo říct totéž. Každopádně od ostatních mladších talentům mě dělí aspoň zkušenosti a odehrané zápasy. Což se samozřejmě projeví i na celkových statistikách.
Letos máte s Prague Lions výbornou sezonu. Co se změnilo? Je to hlavně odchodem Prague Black Panthers do rakouské ligy?
Lions i v historii měli pár skvělých sezon, jen se nám to nepodařilo nikdy dotáhnout až do konce. Samozřejmě na to má vliv i složení Paddock ligy. Je v ní letos spousta nováčků, kterým se daří skvěle a myslím, že je liga vyrovnanější a rozhodně ji to posouvá dopředu. Co se týká PBP, tak je jasné, že odchod dlouhodobě nejlepšího týmu z ligy ulehčí ostatním cestu do play off. Na druhou stranu musím říct, že mi zápasy proti nim celkem chybí.
Pro wide receivera asi není jednoduché, když máte každý rok nového amerického quarterbacka. Jak těžké je se rychle sehrát?
Sehrávat se každý rok je vždycky trošku oříšek. Nikdy nevíte, jak moc si sednete, dokud neodehrajete pár zápasů. Každý quarterback má jiné tendence a styl hry, tak je možné, že jednu sezonu dostanete deset balonů za zápas a další třeba dva. Nicméně importy je složité si udržet, pokud jim můžete nabídnou práci jen na půl roku. Jak se potom vrátí do USA a najdou si jinou práci, tak už se jim těžko vrací.
Případné finále se odehraje v Ostravě, kde sídlí asi váš největší konkurent v boji o Czech Bowl. Jak velká je nevýhoda, že se finále nehraje v Praze na Žižkově?
Je asi těžké vybrat dostatečně dopředu správný stadion pro Czech Bowl, tak aby to bylo neutrální a vyhovovalo to podmínkám. Neříkám, že by finále mělo být v Praze, ale myslím si, že pro Ostravu je to určitě motivace a výzva. V Ostravě jsem na finále ještě nebyl, ale myslím, že na Žižkově jde vytvořit skvělá atmosféra. Výborně se mi ale třeba hrálo i na stadionu v Jihlavě.
Co všechno pro vás znamená americký fotbal?
Americký fotbal je pro mě asi nejtýmovější sport ze všech, které jsem zatím zkoušel. Člověk k němu potřebuje jak fyzickou přípravu, tak psychickou odolnost a sílu, a je to samozřejmě i tak trochu způsob života. Člověk víc než půl roku tráví čas se spoluhráči, takže je to taková druhá rodina upocených sympaťáků.
Jak jste se k němu dostal?
K americkému fotbalu jsem se dostal celkem náhodou. Na střední jsem seknul s basketem, ale bez sportu jsem dlouho nevydržel. S kamarádem jsme hledali něco víc kontaktního a našli jsme informaci, že v Lions zrovna probíhá nábor.
Marek Suchý z Prague Lions krotí míč.
Zahrál jste si někdy i na jiném postu než wide receiver?
O jiném postu jsem snad až do této sezony neuvažoval. Letos jsem odehrál asi čtyři akce v obraně a myslím, že zůstanu u svého postu. Každopádně je to zajímavá představa i zkušenost. Obrana a útok vyžadují diametrálně odlišný styl. Možná na důchod si střihnu quarterbacka.
Kdo je váš herní vzor?
Z historických hráčů je to asi Jerry Rice, kvůli svému přístupu k tréninku a zodpovědnosti. A ze současně hrajících je to nejspíš Larry Fitzgerald, který je i na svůj věk výborný lídr. K tomu všemu má skvělý charakter.
