Když jezdci pražského parkurového celku dokráčeli do mixzóny, nervózně pokukovali po velké obrazovce s přenosem závodu. Sledovali snažení svých soupeřů a dumali: Postoupíme?
Jelikož semifinálové klání Super Cupu na Prague Playoffs otevírali, poté dlouhé a nervózní minuty nevěděli, jestli se vejdou mezi první šestku.
Naději živili do poslední chvíle, na náročné trati totiž chybovali i favorité. „Je opravdu velmi obtížné, což je vidět i na výsledcích,“ všímala si Kellnerová. „I velmi zkušení jezdci mají hodně chyb.“
Prague Lions do finále parkurového Super Cupu znovu nepostoupili |
Navzdory tomu její Pražští lvi nakonec z velkolepé brány v O2 areně do nedělního finále nevyjedou.
„Všichni z týmu jsme seděli pospolu a doufali, že soupeřům nějaká kláda spadne. Ne že bychom to nepřáli, ale…“ přiblížila Kellnerová. „Hrozně moc týmů nám to dělalo napínavé.“
Jak jste jejich sledování prožívala?
Všichni jsme se na sebe po očku koukali vždycky, když spadla nějaká překážka. Prkna se hýbala opravdu hodně. Byla hrozná smůla, že když jsem se prkna dotkla já, tak bohužel hned spadlo, a u ostatních jezdců se třeba jen zakývalo a zůstalo tam. U mnoha týmů jsme si mysleli, že už už by mohla přijít ta rozhodující chyba, ale bohužel o kousek nepřišla.
Užila jste si přesto návrat do Prague Playoffs poté, co jste ročník 2019 vynechala kvůli zranění a loni se akce neuskutečnila?
Jsem hrozně ráda, že jsme bojovali. Já byla v semifinále poprvé, takže to byla taky nová zkušenost. Je mi líto, že jsme se nedostali do finále, ale máme před sebou ještě další roky. Je to zase velká motivace.
Při jízdě jste zaznamenala třináct trestných bodů, shodila jste hned první překážku. Zatrnulo vám?
Ano, protože jsem slyšela, že ta překážka spadla. Samozřejmě jsem se hned zamyslela, že to není dobrý začátek. Ale věděla jsem, že musím pokračovat dál a zvládnout jízdu nejlíp, co to jde.
Kellnerová exkluzivně. O alergii na koně, těžkém zranění i smyslu pro humor |
Ve čtvrtfinále jste závodila v sedle Silverstonea G, pro semifinále jste zvolila Catch Me If You Can. Jaký na vás udělala dojem?
Bylo mně líto, že jsem měla tři chybky, na druhou stranu jsem byla hrozně mile překvapená, že na to, jak je to fakt malá aréna a skoky jsou obrovské, tak to Catchie zvládala a na skocích se tolik nenadřela. Myslela jsem si, že bude trošičku víc lapat po dechu a že pro ni nebude tak jednoduché doskočit některé ty překážky, ale jsem ráda, že to zvládla dobře.
Takže jste spokojenější než po čtvrtfinále, kde jste také měla třináct trestných bodů, ale i problém u překážky ve tvaru Karlova mostu?
Bylo to lepší, právě proto, že nebylo to zaváhání. Pak se zbytek parkuru jede víc v klidu a člověk se víc soustředí i na techniku mezi skoky, nejen na to, aby se dostal na druhou stranu. Takže jsem měla možnost mít víc vyrovnanou hlavu a trošičku klidněji se rozhodovat mezi skoky, co udělám.
Atmosféru jste si užila?
Diváci mě i kolegy přivítali opravdu krásně a za to jsem jim hrozně vděčná. A i když jsme neměli úplně čistou rundu, tak tam pro nás byli a zatleskali nám, že jsme ze sebe vydali maximum.
Prague Lions startovali v Playoffs série Global Championships potřetí, jak se tým od premiéry v roce 2018 posunul?
Vyvinul se dopředu. Je to vidět nejen na výsledcích v rámci Prague Playoffs, ale i na celkovém pořadí sezony. Tento rok jsme skončili šestí, takže jsme se opravdu hodně posunuli. Jsem ráda, že se pomalu zlepšujeme. Na příští rok, i když to bohužel ještě nemůžu úplně komentovat, budeme zase silnější, co se týče jezdců.
Naznačíte tedy alespoň, co chystáte?
Probíhá vyjednávání s jezdci. Musíme myslet na to, že příští rok už nebudu zastupovat kategorii do 25 let, takže bude muset přijít posila i do této mladší kategorie. Zároveň posílíme tým ještě o jednoho zkušeného jezdce. Doufám, že nám to pomůže a budeme lepší.
