„Přijde mi to jako hrozně unikátní věc,“ líčila osmadvacetiletá zimní obojživelnice o ceně Českého olympijského výboru, o jejímž držiteli za rok 2022 rozhodli sami sportovci. „Hlasují lidé, kteří žijí podobné sportovní životy jako já. Má pro mě velkou váhu.“
Co do hmotnosti dost váží i samotná cena, prý má 29 kilogramů. Byla jste na to už připravená?
Váží fakt hodně. Říkám si: Proč jsem se předtím nerozcvičila? Teď napodruhé už to vím, ale stejně nic. Ale jo, dobře to dopadlo.
Dvakrát ji získali i Lukáš Krpálek, Roman Šebrle, Jan Železný nebo Kateřina Neumannová. Jak se vám líbí v takové společnosti?
Něco neskutečného, jsou to sportovní legendy. Jsem ráda, že v takové kategorii můžu být i já.
Ester Ledecká přebírá od Jiřího Ježka Cenu Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského.
Čekala jste to?
Upřímně, když jsem dostala pozvání, tak jsem si říkala, za co jsem si to zasloužila. V letošní sezoně jsem jela jen dva závody, což je docela málo. Ale pak jsem si uvědomila, že to bylo za minulý rok (v němž Ledecká zvítězila na snowboardu v paralelním obřím slalomu na olympijských hrách v Pekingu). Bylo to každopádně trochu překvapení, přeci jen koukám spíš dopředu.
Co vás tedy čeká v nejbližší době?
Teď další čtyři dny na ledovci v Itálii. Pak se jako vždycky chystáme do Řecka na Lefkadu. Tam budu dělat letní přípravu, přijedou za mnou fyzioterapeuti a budeme makat. Hrozně se už těším, protože potřebuju nabrat sílu. Pak se také těším na lyže do Chile, kam pojedeme na konci srpna na měsíc. I tam vždycky uděláme spoustu práce.
Bude v Řecku i nějaký čas na oblíbeny windsurfing?
Bude. Je s tím spojený.
Ledecká získala podruhé Cenu Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského |
V loňské sezoně vás trápily zdravotní problémy, kvůli kterým jste vynechala celý Světový pohár na lyžích. Pociťujete ještě nějaké bolesti? Žádné, musím zaklepat.
K pořádnému tréninku na lyžích jste se dostala až po konci ročníku. Testovala jste hlavně vaši novou značku Kästle. Jak to šlo?
Byla jsem příjemně překvapená. Vzhledem k tomu, že jsme toho na nich ještě tolik nenatrénovali, tak jsem byla ráda, že to takhle vyšlo. Neměli jsme sice úplně perfektní podmínky, protože počasí bylo takové, že se chvíli dalo jezdit a chvíli ne. Ale pár dní jsme měli fakt dobrých. Myslím, že jsme minimálně na dobré cestě. Zatím jsem teda ve fázi rozjíždění, v nejtěžších sjezdech nejsem, na ně je ještě čas. Teď hodně testujeme a postupně se do toho dostávám.
Zlatá olympijská vítězka Ester Ledecká v Pekingu 2022. (8. února 2022)
Jak jste se do toho všeho ještě stíhala učit na státnice?
Moc času jsem neměla. Měli jsme ještě přípravné kempy v Itálii a v Rakousku. Každý den jsem měla na učení tak maximálně hoďku a půl. Navíc je k tomu ještě člověk dost unavený z tréninků a moc to do hlavy neleze. Takže to bylo dost náročné.
I tak jste ale zkoušky úspěšně zvládla.
Dělala jsem nejdřív státnice z ekonomie. Ty se mi povedly na jedničku. Pak jsem měla chvíli pauzu a po ní jsem měla další předměty psychologii, sociologii a marketing. A abych se pochlubila, tak teď taky tři jedničky. Jsem jedničkářka šprtka (smích).
Jaký předmět byl pro vás nejtěžší?
Ekonomie byla těžká v tom, že jsem nebyla asi ani na jediné přednášce. Všechno jsem se učila z učebnic, internetu a tak. Ostatní předměty byly lehčí. Je ale pravda, že toho zase při nich bylo víc.
Ester Ledecká v superobřím slalomu na olympijských hrách v Pekingu.
A diplomová práce?
Myslela jsem si, že ji budu psát průběžně celý rok. No a nakonec jsem ji psala asi jen měsíc. Naštěstí jsem si předtím v hlavě sesumírovala, jak ji chci mít udělanou, co v ní chci, co nechci, tak jsem to pak už jen hodila na papír.
Plánujte studovat ještě dál?
Končit určitě nechci. Hodně zvažuju, že bych si někdy chtěla dodělat doktorát. Teď bych ale chtěla studovat to, co mě baví a láká. Asi žádnou školu, ale spíš třeba jen kurzy fyziky.
Vážně? Pro spoustu studentů je velký strašák.
Mě baví. Maturovala jsem z ní a pak jsem ji chtěla studovat i dál. Matika mi sice už tolik moc nešla, ale koukala jsem, že na matfyzu mají i obory, kde není tolik důležitá a jde z větší části o obecnou fyziku. Plánovala jsem jít tam, jenže v roce, kdy jsem se hlásila, zrušili na tomto oboru individuální formu studia, což pro mě nepřipadalo v úvahu vzhledem k tomu, že dělám dva sporty.
