V sobotu to na startu Tour v Bruselu bude zvláštní pohled na Petera Sagana.
Slovenský cyklista totiž vůbec poprvé v kariéře dorazí na Grand Départ v barvách svého týmu. Nebude mít na sobě ani duhový dres mistra světa, ani slovenské barvy.
Titul republikového šampiona totiž v neděli v Trnavě vybojoval jeho starší bratr Juraj.
„A jsem vážně šťastný z toho, že právě brácha bude vozit slovenský trikot,“ usmál se vítěz šesti zelených trikotů na Tour.
I'm happy to see my brother Juraj win the Slovak championship and I'd like to thank the thousands of fans that cheered for us along the route. In a few days, we head to Brussels with the team for the @letour Grand Départ. (Thanks to https://t.co/LoKelSecLw for the nice photos) pic.twitter.com/AAPqbdqJE9
— Peter Sagan (@petosagan) 30. června 2019
Jeho stáj Bora zažila vůbec úspěšnou neděli.
Německý celek absolutně dominoval německému mistrovství, kde do cíle přijeli pospolu s rukama nad hlavou Marcus Burghardt, Andreas Schillinger a Max Schachmann, který si nakonec vylosoval první příčku při průjezdu cílem, a německý dres tak následující rok bude vozit on.
#Nationals
— BORA – hansgrohe (@BORAhansgrohe) 30. června 2019
What an amazing picture - 3 #BORAhansgrohe riders on the podium 磊賂雷@MaxSchachmann is our new Champion!
Our birthday boy @MBurghardt83 took second & @andi_schilli second.
What an incredible performance from our team! We couldn't be more proud pic.twitter.com/1jZRNf0P6U
Davide Formolo porazil v Itálii při předlouhém šampionátu (226 kilometrů) Sonnyho Colbrelliho a šampiona Flander Alberta Bettiola. Ujel už 40 kilometrů před cílem a po úžasné sólojízdě slaví první italský titul.
„Bylo to šíleně těžké, vždyť bylo snad 40 stupňů,“ popisoval. „Ale věděl jsem, že musím něco vymyslet, že nemůžu přijet s rychlejšími kluky až do cíle. A tak jsem se rozhodl ujet a vydržel to až do cíle.“
V Irsku zase svůj první šampionát ovládl Sam Bennett a Patrick Konrad vládl v Rakousku.
Zajímavých příběhů z víkendových šampionátů ale bylo víc.
Slzy Barguila
Když vystoupil před fanoušky na pódium a převzal zlatou medaili a modro-bílo-červený dres francouzského šampiona, neubránil se emocím.
Z očí Warrena Barguila se v tu chvíli začaly řinout slzy.
Sedmadvacetiletý Francouz poté plakal celou dobu, co hrála Marseillaisa. Plakal i poté, co z pódia sestoupil a rozdával rozhovory novinářům.
Bylo zřejmé, co pro něj znamená možnost vozit dres francouzského šampiona po celý následující rok.
Pro překvapivý titul si dojel v šíleném vedru po sprintu skupiny uprchlíků, ve které porazil Juliena Simona a Damiena Touze.
On l’a fait !
— Team Arkéa Samsic (@Arkea_Samsic) 30. června 2019
Il l’a fait !
Warren Barguil est champion de France ⚪️
Whaouuuuuuuuuuu pic.twitter.com/B6mmfzKK0Y
Byla to pro něj odměna za poslední dva roky trápení.
V rozhovoru poté přiznal, že chtěl skončit s cyklistikou. Že chtěl nechat kolo v garáži a už na něj nikdy nesednout.
„Nebylo to jednoduché. Vůbec ne,“ soukal ze sebe. „Musím za to poděkovat celé rodině, že mě z toho dostala. Řekl jsem si, že když skončím, budu toho litovat třeba už týden poté a pak do konce života.“
Poslední rok a půl byl pro něj přetěžký. Marně hledal formu ze sezony 2017, kdy se na Tour stal králem hor a vyhrál dvě náročné etapy.
Od té doby šlo totiž všechno z kopce.
Ještě ten rok se v srpnu rozhádal se Sunwebem, když na Vueltě toužil po triumfech v etapách a nechtěl pomáhal Wilku Keldermanovi. Tým ho ze závodu stáhl a Barguil poté odešel do druhodivizního Fortunea i přesto, že měl nabídku ze Sky.
Od té doby se trápil.
Často padal a jen marně hledal formu z bývalých let. I letos to měl přetěžké. Na klání Kolem Katalánska si v březnu pochroumal pánev a k závodům se vrátil teprve na začátku června.
Třináctým místem na Dauphiné ale ukázal, že forma se mu vrací.
„Ale já tyhle skvělé nohy měl pořád, jen jsem je musel zase najít, stejně jako svou morálku, když na mě přicházely chmury a chtěl jsem se na cyklistiku vykašlat. Takové chvíle opravdu nastaly a byla to moje žena, která mě přesvědčila, abych to nevzdával,“ popisoval. „Titul nicméně nevnímám jako nějaké zadostiučinění za všechno to trápení. V cyklistice existují určité cykly, kdy se vám daří a kdy ne. Nejsem superhrdina, měl jsem těžké období a teď je to zase lepší.“
Na Tour tak pojede jako jeden z nejviditelnějších mužů v pelotonu. Vždyť co je víc pro francouzské fanoušky než domácí šampion na jejich největším závodě?
„Ale žádný tlak to na mě nevyvíjí. Mít na sobě tenhle nádherný dres, to je čirá radost. Pokusím se lidi u trati potěšit nějakým etapovým triumfem,“ slibuje.
Cyklokrosař Merlier i matador Valverde
K překvapení došlo v Belgii.
Ve spurtu se do cíle řítili velikáni Philippe Gilbert i Wout van Aert, který bude chtít na Tour zatápět Peteru Saganovi v souboji o zelený dres.
Oba se ale museli sklonit před…
Belgian Tim Merlier of Corendon-Circus celebrates as he crosses the finish line to win the men's elite Belgian cycling championships in Gent, a 223.8 km race.
— BelgaImage (@BelgaImage) 30. června 2019
.
.
.
@davidstockman
.
.
.#belgaimage #cycling #belgianchampionship #Gent #TimMerlier #winner pic.twitter.com/0mMNeHRglz
… Timem Merlierem!
Cyklokrosařem druhodivizní stáje Corendon-Circus, který letos na silnici začal závodit až v červnu poté, co před pouhými dvěma týdny podepsal smlouvu s belgickou stájí.
„A musím klukům z týmu moc poděkovat, dostali do perfektní pozice a já už to pak měl docela jednoduché. Je ale neuvěřitelné, že se mi to povedlo,“ smál se.
Jestli se teď obrátí spíše na silnici a cyklokros půjde na druhou kolej?
„To je snad nejčastější otázka, jakou dostávám. A vážně nevím. Užiju si ten rok, kdy budu na silnici vozit dres belgického mistra, a uvidíme,“ říká šestadvacetiletý cyklista.
Tak trochu do zásoby si dojel pro španělský dres šampiona Alejandro Valverde.
Vozit ho bude jen v případě, pokud na konci září neobhájí světový titul v Yorkshiru. Třetí titul španělského šampiona získal devětatřicetiletý matador doma v Murcii.
Po krásné bitvě s Luísem Leonem Sánchezem a Jesúsem Herradou, kdy si všichni tři v závěru několikrát nastupovali, prokázal ve finiši nejrychlejší nohy, a navázal tak na triumfy z let 2008 a 2015.
Valverde on the podium here with his 2 sons and 4 grandsons. pic.twitter.com/zbJnWcvpd8
— Simon Warren (@100Climbs) 30. června 2019
„Mrzí mě, že si dres nyní neužiju v závodech, ale takové vítězství jsem si nemohl nechat proklouznout mezi prsty. Když si ho neobleču letos, třeba to vyjde příští rok,“ prohodil.
Bratranci z Británie
Před čtyřmi měsíci ležel v nemocnici. Těžce totiž upadl na tréninkovém kempu na Tenerife, kde se připravoval na další část sezony spolu s Geraintem Thomasem
Zrovna si vytahoval energetický gel ze zadní kapsy dresu, když mu fouklo do řídítek a on narazil do skály. Pří pádu si poškodil slezinu víc, než on i tým původně předpokládali, až mu ji nakonec doktoři museli vzít skoro celou.
Ale Ben Swift se z toho dostal.
Three months ago Ben Swift was in hospital with a ruptured spleen after a crash, today he became the British road race champion | https://t.co/wBwrwZ9FCr pic.twitter.com/HdFsBpGJ8F
— Cycling Weekly (@cyclingweekly) 30. června 2019
A o víkendu se stal britským šampionem.
„V minulosti jsem byl možná až moc hrrr, příliš jsem chtěl a málokdy to vyšlo až na vítězství. Dneska ne, dneska jsem jen čekal na správný okamžik, kdy zaútočit a vyplatilo se to,“ popisoval.
V Británii to byla letka Ineosu, která nedala dalším týmům šanci. Hned za Swiftem totiž na druhém místě projel cílem Ian Stannard.
Došlo tak k zajímavé rodinné rošádě.
Před rokem totiž v Británii šokoval triumfem Swiftův bratranec Connor, který jezdí za druhodivizní Arkéa Samsic.
„Je fajn, že dres i pro letošek zůstává v rodině,“ usmál se po závodě Ben. „Na tohle vítězství jsem čekal roky. Poslední léta v UAE jsem měl fakt mizerné a soustředil jsem se na to, abych se z té bídy dostal. Snad je to dobrý začátek.“
