„Ta časovka sice měla jen 32 kilometrů, ale v mé hlavě mi připadala dlouhá jako Milán - San Remo,“ zmínil Filippo Ganna takřka třísetkilometrovou jarní klasiku.
Boj s časem a lombardskou rovinou kdekoho bolel.
Zatímco Ital v cíli čekal, zda uhájí výsostný post, a Tadej Pogačar už polykal první kilometry na trati, proťal cílovou pásku čtrnácté etapy v Desenzano del Garda také Jan Hirt. Krátce se zastavil u maséra Quick Stepu a hned pokračoval dalších 200 metrů k týmovému vozu. Tam si v mobilu nastudoval průběžné pořadí.
A nebyl jím právě nadšený.
„Nejelo se mi špatně, ale výsledek asi není dobrý,“ prohodil.
Věděl už před startem, že rovinatá časovka je pro něj tím nejožehavějším dnem na celém letošním Giru, že v ní s velkou pravděpodobností na mnohé muže z top 10 ztratí. Což se po jeho padesátém místě skutečně i stalo.
Ovšem od top 10 jej z průběžné třinácté příčky stále dělí pouze přijatelných 45 sekund.
Our last man on the course, @HirtJan concludes the #Giro individual time trial in 39:15.
Photo: @GettySport https://t.co/5jLHt1LRdL
Navíc koncovka Gira je tradičně napěchovaná horami. V čemž tkví jeho naděje. Koneckonců myšlenky na nedělní královskou etapu přes Mortirolo do Livigna měl v mysli i při časovce.
„Nevěděli jsme, jestli ji mám jet na doraz nebo ne,“ prozradil. „Nechtěl jsem se v ní před nedělí zničit. Nějaké síly mi asi zbyly. Docela se na neděli těším.“
Právě na Mortirolu se dvakrát v minulosti rval o etapové prvenství. V roce 2019 dojel v etapě vedoucí přes tento obávaný průsmyk druhý za Italem Giuliem Cicconem. A předloni v etapě vrcholící v Aprice po zdařilém úniku triumfoval před Thymenem Arensmanem, momentálně šestým cyklistou pořadí.
To Pogačar dosud nikdy Mortirolo v závodě nepřekonával, ale do patnácté etapy vjede s více než tříapůlminutovým „polštářem“ v celkové klasifikaci.
Proto mu ani tak moc nemuselo vadit, že interní souboj s Gannou v sobotu nakonec nevyhrál, přestože Itala na prvním mezičase ještě o čtyři sekundy porážel.
Gannu znervózněl jen Pogačar, Hirt je po rovinaté časovce třináctý |
„A já v křesle za cílem trnul,“ přiznal Ganna.
Pogačarův tým zvolil jinou taktiku než o týden dříve při první časovce ve Viaregiu,. Tehdy Slovinec začal rozvážněji a na rovině konzervoval síly pro závěrečné stoupání, kde Gannu deklasoval.
„Tentokrát jsem se naopak pokusil jet hned úvodní část co nejtvrději, obzvlášť když jsem viděl Filippovy mezičasy a jeho velký náskok před ostatními,“ popisoval. „Úvodní pasáž, která byla docela vlnitá a pořád doleva doprava, mi svědčila.“
Pravý opak představovalo posledních zcela placatých 12 kilometrů. „To nebyl pro mě ideální profil, zato vyhovoval Felippově síle. Na druhém mezičase už jsem věděl, že k vítězství nad ním bych potřeboval kouzelné nohy. A kouzly nedisponuju. Jsem jen člověk.“
💗🥈@TamauPogi put in another brilliant ride in TT to extend his GC lead by 3’41”💪.
#UAETeamEmirates #WeAreUAE #GirodItalia https://t.co/xRlkyDBSaS
Za cílem se tvářil tak vyčerpaně, jako snad na tomto Giru ještě nikdy.
„Kdybych nebyl vyčerpaný, tak něco není v pořádku,“ zasmál se s odstupem času, když mu výraz v jeho tváři připomněli. „Byl to dlouhý den, od rozježdění a dopolední rekognoskace trati až po závod. Navíc jsme na konci druhého týdne. Samozřejmě, že už jsme všichni unavení.“
Kytici, kterou dostal na pódiu při dekoroivání růžovým dresem, předal přítelkyni Uršce Žigartové, která ho přijela podpořit. A při čekání, až se na tiskové konferenci vypovídá velmi emotivní Ganna a přijde řada i na něj, spořádal obrovskou porci těstovin.
I když se Italovi povedla odveta za časovku ve Viaregiu, Pogačar mohl oslavovat, že najel podstatný čas na všechny své velké soupeře v celkové klasifikaci.
Před závěrečnými sedmi etapami má k dobru už 3:41 minuty na druhého Gerainta Thomase z Ineosu a 3:56 minuty na třetího Daniela Martíneze z Bory.
Tak velký náskok po čtrnácti etapách měl naposledy na Giru v roce 1990 Gianni Bugno, jenž tehdy vedl o 4:16 minuty a posléze celý závod vyhrál o 6:33 minuty.
Černý o časovce: Dobré, i když ne špičkové. Chvíli se nohy jen protáčely |
Co se týče konečného pořadí, je potom v 21. století rekordmanem Ivan Basso, jenž titul v sezoně 2006 získal s převahou 9:18 minuty (jenže nedlouho poté uvízl v síti dopingové Operación Puertó).
Bude však Pogačar v šesti stále zbývajících horských etapách bušit do protivníků s nejvyšší intenzitou, jaké by byl schopen? Má to zapotřebí?
„Cítil jste dnes, že chcete dát v časovce protivníkům drtivý direkt, kterým byste je definitivně srazil na zem,“ dostal na tiskové konferenci otázku.
„Ne, to by ani nešlo,“ zakroutil hlavou. „Skutečné Giro dnes teprve začalo. Získal jsem další čas, ale nikdy nevíte, co se stane v horách - mohou přijít déšť, sníh, cokoliv. Rozhodující k.o. úder by měl přijít být až příští sobotu v přetěžké etapě na Monte Grappa.“
Ta, která na něj čeká už tuto neděli, je ovšem označována za ještě těžší.
Tappone. Etapa královská.
Nekonečných 222 kilometrů v pěti kategorizovaných stoupáních. Trmácení se až do nadmořské výšky 2387 metrů. Celkem 5300 nastoupaných metrů.
Profil 15. etapy italského Gira.
Po průsmycích Colle San Zeno a Mortirolo (ze strany z Monna) následuje nekonečný, dvoudílný nájezd do cíle v Livignu přes výstupy první kategorie Passo di Foscagno a Passo di Eira.
Na samém konci vede trasa po cestě stoupající na sjezdovku Mottolino. Rytmus i sklon trati se často mění a na závěrečné rampě za flamme rouge dosahuje stoupání až 19 procent.
Pogačarovi konkurenti stále nekapitulovali.
Jezdci Ineosu chtějí využít povzbuzené týmové morálky ze sobotního etapového vítězství k útoku na lídra závodu, chtějí dostat růžového muže a jeho tým pod tlak.
These two 🥹
That performance not only sees @GannaFilippo take the win, but @GeraintThomas86 moves back up to second on GC 🔥 https://t.co/xF76lmVrsw
„Je hezké sledovat, jak jel Geraint časovku opravdu dobře,“ říkal Ganna. „Čeká nás v neděli opravdu intenzivní den. A pak náročný poslední týden, kdy potřebujeme bojovat srdcem a hlavou.“
Pogačar při pohledu na nedělní profil utrousil: „Monstrózní etapa.“
Právě takové jej však dokáží vyhecovat k výkonům, které rozhodně nejsou jen udržovací. Nemůže si pomoci. Šetřit síly na Tour? Proč, když si mohu tak báječně zazávodit?
Cílové stoupání i Mortirolo dobře zná ze svých pravidelných tréninkových kempů v Livignu, motivace mu nechybí.
„Náš plán bude pravděpodobně docela jednoduchý,“ řekl. „Je to královská scéna a my chceme na její jeviště. Ačkoliv pochopitelně záleží na síle úniku a na tom, co budou chtít dělat ostatní. A také na tom, jak kdo zvládne přechod z časovkářského speciálu a sobotní únavu.“
🔥 Are you ready? Mortirolo is coming!
🔥 Siete pronti? Arriva il Mortirolo!
#Giro https://t.co/Rbxs6g32WC
Kontrast snad ani nemůže být větší.
V sobotu se hřáli v 23 stupních u romantického jezera. V neděli se vydají vstříc drsným horám, na jejichž vyšších svazích ještě leží sníh a kde teplota rázem klesne pod 10 stupňů.
Zatímco v sobotu nosili diváci kraťasy, v neděli vytáhnou zimní bundy.
Náhlá změna podmínek bude dalším z faktorů, který ovlivní závod. Pořadí se opět zatřese. I někteří přední jezdci nejspíš v horách za předchozí vynaložené úsilí zaplatí.
Jan Hirt doufá, že také z toho může těžit.
Koncovky Gira míval vždy nejlepší.
