Čtyři roky od chvíle, kdy jste tu doběhla senzačně pátá, jste se opět v Hochfilzenu probojovala na rozšířené pódium pro šest nejlepších. Kde se to ve vás vzalo?
To je asi tím zázračným místem, kterým Hochfilzen pro mě je a které pro mě moc znamená. Kdykoliv sem přijedu, mám na něj krásné vzpomínky, protože to páté místo z roku 2015 bylo dodnes mým nejlepším životním umístěním.
Takže jste se sem už v Östersundu těšila?
Jo, dorazím sem z tmavého severu a jsem najednou nabitá pozitivní energií. Dnes mi sice trochu chybělo mé oblíbené sluníčko a umrzlý umělý sníh, který tu bývá, ale i tak jsem se s podmínkami vypořádala docela dobře. Nebyl čas na žádnou nervozitu, startovala jsem skoro na začátku (s číslem 4), zabojovala jsem, co to šlo, a takhle pěkně to dopadlo.
Lucie Charvátová po vydařeném sprintu kráčí na rozšířené pódium coby šestáí žena závodu.
Pozitivní energie z Hochfilzenu by však určitě nestačila k tomu, abyste po tak dlouhé době opět jednou konkurovala nejlepším.
Ne, to určitě ne. Určitě mi moc prospěla trenérská změna, která nastala. Jsme vytrvalostní sport a všechno trvá nějaký čas, než se ukážou výsledky. Dva roky spolupráce s Egilem Gjellandem mi určitě pomohly k tomu, abych se vrátila tam, kde jsem bývávala. Jsem ráda, že jsem biatlon nevzdala a jsem zase zpátky. Cítím se teď o dost líp. I atmosféra v našem týmu je najednou úžasná.
Sprint žen v HochfilzenuZpravodajství |
Díky čemu?
Rozumíme si. Člověk musí umět trochu i žít, nesmí pořád prožívat jen biatlon. S holkama se dokážeme bavit o všem možném i nemožném, jsme spontánní. Což určitě přispívá k současné pohodě a harmonii v týmu. Z takové atmosféry se pak výsledky dělají mnohem jednodušeji, než když je člověk mrzutý a pořádně ani neví, jestli tu má být, nebo jestli má radši dělat něco jiného.
Jsme jeden tým. Fráze? Někdy ne. Markéta Davidová upadla, zlomila hůlku, dojela 35. Ale po závodě pomáhala Lucii Charvátové správně se obléci na pódium pro 6 nejlepších. Všechny Češky šly na její vyhlášení a tleskaly jí. "Atmosféra v týmu je najednou úžasná," povídala Charvátová. https://t.co/8a0LMesJjU
Loni jste měla průměr střelby 71 procent, tentokrát jste však minula jen jeden terč a navíc opravdu velmi těsně. Jinak byste byla mezi třemi nejlepšími.
Ještě jsem ty své střelby ani přesně neviděla. Na ležce jsem každopádně bojovala se zmrzlými prsty, necítila jsem spoušť. Jsem ráda, že jsem nejančila, tak nějak v klidu jsem tu položku i přesto udržela. Že jsem mohla být bez té jedné rány z ležky na bedně, je škoda, ale dvě nuly jsem nikdy v životě nedala, proto i 1-0 je pro mě nadprůměrná střelba a já jsem s ni moc spokojená. Opakoval se přesně sprint před čtyřmi lety. Tehdy jsem taky střílela 1-0. Pro mě je moc důležité, že stojku jsem dala za nula.
PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2019/2020 |
Co kouč Egil Gjelland ve vaší přípravě nejvíc změnil?
Důvěřuje nám. Máme větší zodpovědnost samy za sebe, můžeme se svévolně a svéprávně rozhodnout, říct svůj názor, co si o přípravě myslíme. A zároveň zavedl podobný styl tréninku, který jsem znala z běžeckého lyžování. Jde o základní běžný intenzivní trénink, který se kompenzuje lehkým objemem v nízké intenzitě. Má to ucelený systém a myšlenku a z Egilova plánu je jasně vidět, kam s námi směřuje. Když jeho myšlenku v tom systému najdete a pochopíte, může vám to pomoci. Konkrétně na mě tenhle typ tréninku funguje.
Štafeta ženSledujte v sobotu od 11.30 hodin online. |
V sobotu vás teď čeká štafeta.
Jeeeee. Štafeta pro mě bude vždy obtížná. Pokaždé si říkám, že by mohla dopadnout, a jdu do ní s přesvědčením, že to bude dobré, ale... Ne, že bych se při ní (na střelnici) bála, ale nejde to. Nejde. Nevím proč. Nevím co a jak udělat. Chtěla bych ji strašně moc zajet dobře.
Třeba vám dnešek pomůže i v sobotu na střelnici k většímu štafetovému sebevědomí.
Už v Östersundu jsem si myslela, že začnu štafetovou sezonu jinak, ale nezačala jsem. Po závodě mě to pak hrozně mrzí. Snažím se sebevíc, ale vždycky tam něco podělám.
