„Hlavně díky fanouškům jsme si to užili. To ani jinak nešlo, když nás tak moc povzbuzovali,“ říkala. „Myslím, že nám lidé prominuli i některé výsledky, které nebyly úplně podle našich představ. Mohu je ujistit, že jsme tady nechali všechno, co jsme v sobě měli, a snažili jsme se jim udělat radost.“
V podání Markéty Davidové byla rozhodně nejpovedenější sobotní stíhačka, během níž se posunula z 16. místa na startu na osmé v cíli. V neděli vytáhla smíšenou štafetu na druhém úseku z 11. na 8. místo.
„Těžký to už bylo,“ přiznala v nedělním odpoledni.
A nejen kvůli obtížným sněhovým a povětrnostním podmínkám.
„I moje nohy jsou docela unavené. Měla jsem toho plné zuby,“ řekla po štafetě. „Je docela náročné, že jsme včera závodily ve čtyři odpoledne a dneska už v jedenáct. V devět ráno jsme vyráželi na stadion.“
STOJKA. Markéta Davidová na střelnici během smíšené štafety.
Ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Také pro českou jedničku byl letošní Světový pohár v domácí atmosféře generálkou na mistrovství světa v Novém Městě v příští sezoně.
„Za rok to asi nebude až tak užívací akce, ale naopak vrchol sezony pod velkým stresem,“ podotkla. „I když pokud budou diváci stejně skvělí jako letos, půjde nám to snad o kus líp.“
Čtyřicet sekund hrůzy
Slova chvály pěl na 23tisícovou nedělní návštěvu také Michal Krčmář, byť se mu smíšená štafeta vůbec nevydařila.
„Moc se mi líbí, že nás fanoušci podporují i ve chvílích, kdy se nedaří. O tom by fandovství mělo být,“ vykládal. „Když se mi dneska nepovedla ležka, měl jsem pocit, že lidi burácejí ještě víc, aby mě podpořili.“
BYL PŘI CHUTI, ALE... Michal Krčmář se nevypořádal se střelbou.
I po třetí dobíjené ráně zůstal při jeho položce vleže jeden terč svítit černě, musel tudíž na trestné kolo. Namísto očekávaného útoku na elitní šestku se odporoučel na devátou pozici.
„Ve větru na střelnici jsem se ztratil a nedokázal se najít. Vítr tam zrovna hodně osciloval, stoupal, klesal, já cvakal (upravoval miřidla), pak jsem je zase vracel zpátky. Buď jsem ten vítr špatně přečetl, nebo jsem ho řešil až moc,“ usoudil. „Přitom bych si s takovou věcí měl poradit.“
Mikyska versus Rakousko. Už opět
Tomáš Mikyska se podobně jako na mistrovství světa v Oberhofu utkal na závěrečném čtvrtém úseku se štafetou Rakouska, jen s tím rozdílem, že tehdy šlo o čtvrté místo v cíli a tentokrát o sedmé.
Také jeho protivník se nejmenoval Simon Eder, nýbrž Harald Lemmerer - a Mikyska si s ním v koncovce poradil.
Z poslední střelby přitom ještě vyjížděli takřka společně.
„Nechal jsem si ho trochu před sebou, aby táhnul tempo, ale od televizního kopce jsem za to už vzal já,“ vyprávěl český mladík. „Za tubusy mi pořád šlapal na hůlky, což mi dost vadilo. A potom už jsem se s ním neprděl, a jednoduše jsem mu to ukázal.“
ADRENALIN Z TRIBUN. Tomáš Mikyska přijíždí před nadšeným publikem do cíle sedmý.
Covid v týmech Norska i Francie
Pohárový víkend v Novém Městě se nesl i ve znamení covidu. Ten už od začátku týdne řádil ve velkém v norském týmu, kvůli nemoci do závodů vůbec nevyjeli Sturla Holm Lägreid a tři norské ženy. Před sobotní stíhačkou měli pozitivní testy také Johannes a Tarjei Böové. Přesněji řečeno: jeden z jejich antigenních testů byl vždy pozitivní, druhý naopak negativní.
Tým je přesto nechal závodit. Až v neděli raději Norové neriskovali a sourozence do štafet nenominovali.
„Covid protokol je už zrušený, proto byl i jejich sobotní start výhradně na rozhodnutí jejich týmu,“ vysvětloval viceprezident IBU Jiří Hamza. „Covid v dnešní podobě bude prostě patřit k našim životům stejně jako chřipka. Investovat dál v IBU do centrálního testování by bylo pro federaci vyhazováním peněz.“
V Novém Městě se covid šířil také ve francouzské reprezentaci, v sobotu chyběl na startu Quentin Fillon-Maillet, problémy měli údajně i někteří další. Proto Francouzi startovali v neděli v improvizovaných sestavách (a přesto dokázali smíšenou štafetu vyhrát).
Na poslední chvíli stáhli ještě i Italové ze startovní listiny smíšené štafety Dorotheu Wiererovou.
„Určitě jsme ke konci sezony k onemocněním náchylnější, protože toho máme všichni plné kecky. Je to docela očistec,“ říkala Davidová. „Myslím, že některé týmy si nákazu přivezly už z mistrovství světa. Přece jen, když jsou takové spousty diváků blízko tratí, má to i své nevýhody, virů kolem vás létá víc.“
Johannes Bö: Tady se všichni musí usmívat
Diváci v Novém Městě se stali každopádně největšími vítězi sedmého pohárového kola, na čemž se shodli všichni biatlonisté, včetně toho v současnosti nejlepšího na světě.
„Fanoušci jsou tu doslova blázni do biatlonu,“ konstatoval Johannes Bö. „V novinářské mixzóně pomalu ani neslyším otázky, jaký je kolem rachot. Tady se všichni závodníci musí usmívat, když vidí to nadšené publikum.“
Pohled ze zcela zaplněných tribun na závodníky při smíšené štafetě v Novém Městě na Moravě
Rekordem tohoto týdne bylo sobotních 27 100 diváků, celkem jich za čtyři dny dorazilo 86 tisíc.
„Jasně, všichni chceme zase vidět české medaile, ale i když se teď nekonají, musím před těmi fanoušky smeknout,“ říkal Jiří Hamza v roli šéfa organizačního výboru.
Češi se baví biatlonem: 27 tisíc diváků v Novém Městě v sobotu, 23,5 tisíce v neděli. "Byli úžasní," říkala i Markéta Davidová a aby jim aspoň trochu poděkovala, vyrazila k nim po štafetě se stohem podepsaných kartiček. https://t.co/qWx5rzA4qZ
Od 1. dubna se mají začít prodávat vstupenky na mistrovství světa.
„Nemělo by jít o žádný cenový šok,“ ujistil Hamza. „Řekli jsme si, že za jeden závod nesmí ani cena té nejlepší vstupenky překročit tisícovku. A na závody mimo víkendy by měly být lístky výrazně levnější. Pro nás je důležité, ať tady máme co nejvíc lidí.“
V roce 2013, když se chystalo Nové Město premiérově k pořádání mistrovství světa, rok po všemi opěvovaném německém Ruhpoldingu, tehdejší předseda IBU Anders Besseberg si ulevil: „V Česku to bude katastrofa.“
Nebyla. Naopak. Byla to v únoru 2013 velkolepá oslava biatlonu.
Od té doby jsou české Světové poháry zárukou nevšedních zážitků.
„Takže teď věřím, že uspořádáme lepší mistrovství než letos Oberhof,“ pousmál se Hamza.
