Jeho snaha byla úspěšná. Prožil vydařenou premiéru v domácím prostředí. Synthesia se po bídném vstupu do sezony konečně dočkala prvního vítězství. Nevyzpytatelný Kolín deklasovala suverénně 105:75.
"Věřím, že po takovém utkání se psychika hráčů rozhodně zlepší," pronesl Nikolič, jenž před lety dovedl Opavu ke dvěma titulům a mistrovské oslavy si prožil rovněž v bulharském Akademiku Sofia. "Myslím si, že kluci určitě mohou hrát ještě lépe," dodal devětačtyřicetiletý Srb po úspěšném duelu s Kolínem.
Nebyl jste až překvapen, jak hladce jste si dokráčeli pro první své vítězství?
Vzhledem k výkonu Kolína v jeho vítězném utkání proti Děčínu jsme z něj měli respekt. Sledoval jsem tento zápas na DVD. Kolín zahrál výborně, zejména Kandič podal výtečný výkon. Dokázali jsme se ale dobře připravit, i když s první čtvrtinou jsem ještě nebyl spokojen. Špatně jsme bránili, dostali jsme hodně bodů. Ovšem od druhé desetiminutovky jsme zlepšili obranu. To byl základ našeho vítězství. Všichni naši hráči se chytli, už nebyli pod takovým tlakem. Za dnešní výkon jim děkuji.
A nakonec z toho bylo utkání, jaké tým už nutně potřeboval, že?
Přesně tak. Kluci si potřebovali zahrát jednoduchý basketbal bez trápení. Už v Novém Jičíně jsem poznal, že můžeme takhle hrát. Jenže tam jsme dokázali odehrát vyrovnané utkání jen osmadvacet minut. Tentokrát jsme hráli koncentrovaně po celých čtyřicet minut. A určitě můžeme hrát ještě lépe.
Mimochodem: když jste minulý týden přebíral pardubický tým, znal jste ho vůbec?
Z hráčů jsem znal pouze Levella Sanderse a Tomáše Grepla. A slyšel jsem o Martinu Sýkorovi. Ale třeba Litevce jsem vůbec neznal. Ovšem na tréninku jsem hned poznal, že mančaft na to má. I manažeru Pavlu Starovi jsem říkal, že je to dobře složený tým.
Podíval jste se aspoň na videozáznamy ze zápasů Pardubic?
Koukal jsem jen na soupeře, s nimiž budeme hrát. A v pondělí jsme s hráči sledovali záznam z Nového Jičína, abychom se podívali na chyby.
Slobodan NikoličDevětačtyřicetiletý Srb vystřídal na lavičce basketbalistů Pardubic Ivana Vojtka, který byl odvolán po sérii pěti porážek. Bývalý hráč Crvena Zvezdy Bělehrad, Voivodiny Novi Sad, OKK Bělehrad a reprezentačního týmu Jugoslávie podepsal smlouvu do konce sezony. Jeho prvním trenérským angažmá byl Radnicki Kragujevac, v roce 1999 se stal trenérem Opavy, s níž získal dva tituly, ale v roce 2003 odešel s tím, že mu klub dluží peníze. Pardubickým basketbalistům zakázal pohled na tabulku nejvyšší soutěže, pracuje na zlepšení fyzické kondice a říká, že tým bude v optimální formě o Vánocích. |
Neviděl. Vůbec jsme se na ně nechtěl dívat.
Ovšem i bez toho vám asi bylo zřejmé, že tým má do pohody hodně daleko. Mám pravdu? Byli hráči hodně psychicky dole?
Byli. V Novém Jičíně to bylo vidět. Zápas jsme tam pustili během dvou minut. S manažerem Starou jsme měli od pondělí spoustu pohovorů s hráči. Dokola jsme jim opakovali, že sezona je ještě dlouhá. Pořád máme před sebou ještě čtyřiatřicet utkání a všechno můžeme dotáhnout. Klukům jsem zakázal koukat se na tabulku. Nebudeme se na ni vůbec dívat. Budeme se bavit o útocích, o obraně, o doskocích, prostě o čemkoliv. Ale ne o tabulce.
Takže první váš úkol v Pardubicích byl zvednout hráčům hlavy?
Ano, je to tak. Jsem zkušený trenér, abych po pár trénincích poznal, že tým má sílu. Jen si musí věřit. Samozřejmě trošku jsme změnili útočné systémy a určitě na tom ještě budeme pracovat, aby hra byla ještě víc jednodušší a rychlejší. Ale na to máme dostatek času. Hlavně jsme potřebovali zlepšit psychiku hráčů. Kdybychom s Kolínem prohráli, dostali bychom se do velkých problémů. Proto jsem klukům neustále opakoval, že s Kolínem určitě neprohrají.
Sám jste řekl, že tým se bude ještě zlepšovat. V čem vidíte rezervy?
Dostali jsme pětasedmdesát bodů, což je dost. Nechali jsme si dát spoustu lehkých košů. Jako bychom soupeři dávali dárky. To není dobře. Soupeř se musí na každý vstřelený bod natrápit, musí to mít co nejtěžší. Však jsem také během zápasu říkal: pánové, Vánoce jsou až za dva měsíce (smích).
Takže rezervy vidíte zejména v obraně?
Trošku chybí i fyzická síla. To byla příčina porážek na USK Praha, v Opavě a v Liberci. Klukům v dramatických koncovkách chyběly síly. A když chybějí síly, jde dolů i koncentrace. Musíme na tom pracovat. Proto jsme v pondělí trénovali i na atletickém stadionu. Samozřejmě to nepůjde hned, ale musíme to postupně zlepšit.
Mnoho hráčů se v přípravě zranilo. Je tedy na nich znát tréninkový deficit?
Zranění na to určitě mohou mít vliv. Ale každý trenér má svůj systém. Koučuji už mnoho let, mám skvělý systém. Ale teď se nechci bavit o tom, co bylo. Hráči chtějí makat, chtějí trénovat a chtějí se bavit basketbalem. To je moc dobře. Určitě kolem Vánoc by výkony už měly být podle představ. Teď jsem rád, že jsme porazili Kolín, že to byla jednoznačná výhra a že jsme se netrápili. V prosinci už můžeme vyhrát prakticky každý zápas. Jen nevím, jak to bude s Nymburkem (úsměv).
Zatím ale máte na kontě jednu výhru a šest porážek. Je to velký handicap do dalšího průběhu sezony?
Není, můžeme to dotáhnout. Bude pro nás důležité, abychom na konci základní části byli aspoň pátí nebo šestí. A vůbec ideální by bylo čtvrté místo. Hlavně nebýt osmí a narazit na Nymburk. Ale už dneska můžeme slíbit, že v play-off budeme hodně nepříjemní. Každý to s námi bude mít těžké. S play-off mám zkušenosti.
A úspěšné, když si vzpomene na dva tituly s Opavou a jeden ligový triumf v Bulharsku.
Přesně tak. Play-off se nebudu bát (úsměv).