Rozlučku si během čtvrtečního kvalifikačního utkání o mistrovství Evropy proti Bělorusku užila, jen ji mrzelo, že její bývalé spoluhráčky neuspěly a prohrály 60:66.
„Byla škoda, že jsme neudržely tempo z prvního poločasu. Chuť vrátit se na palubovku jsem však neměla,“ řekla Elhotová v rozhovoru pro ČTK a Radiožurnál. „Je pravda, že takové ty momenty, kdy je radost z hezké přihrávky, pěkného koše nebo pocit adrenalinu, když za vypjatého stavu bouří celá hala, mi chybí. Pak si ale vzpomenu na ty náročné tréninky a vše okolo a už to takové není,“ přiznala vicemistryně světa z roku 2010.
Reprezentace v novém hávu. V Březinové se našla vůdkyně, mladičká Hamzová velela |
Dvaatřicetiletá bývalá reprezentantka se s kariérou rozloučila po letním Euru, kde Češky skončily patnácté. Představitelé federace pro ni, stejně jako pro Romanu Hejdovou a Lenku Bartákovou, připravily v poločase duelu s Běloruskem v hale Královka slavnostní ceremoniál. „Naměkko jsem nebyla. Naopak jsem byla v příjemném rozpoložení a byla ráda, že v tom loučení nejsem sama. Bylo fajn, že se to spojilo s tímto zápasem. V hledišti jsem si to se svými lidmi užila a navíc jinak, než jako hráčka,“ usmála se Elhotová.
S bývalými parťačkami z týmu se stihly pobavit o budoucích plánech. „U Lenky je to jasné, protože čeká miminko. Romča se věnuje skautingu, takže zůstane u basketu a spolupracuje s agentem. V budoucnu bude určitě úspěšná a moc jí to přeju,“ uvedla Elhotová.
Ona sama má o další cestě také rámcově jasno. „Ráda bych se vrhla na studium psychologie a jít terapeutickou cestou. Chtěla bych spojit a využít zkušenosti z basketbalu v podobě mentálního koučingu, aby ta předešlá kariéra nepřišla vniveč. Něco jako sportovní psychologie. Snad se najde nějaká cesta, jak by to šlo skloubit s rodinou,“ přála si pětinásobná vítězka domácí ankety o nejlepší basketbalistku roku.
O svých plánech už jednala i s řadou kompetentních osobností. „Ten základ mám rozvržený a je jen na mně, jakou cestou se vydám a rozhodnu začít,“ prozradila Elhotová.
České basketbalistky v evropské kvalifikaci nestačily na Bělorusko |
Na basketbal však matka pětiletého Daniela nezanevřela. Naopak přiznala, že svůj sport sleduje ještě víc než kdy dřív. „Předtím jsem toho byla přesycená, ale teď mě zajímá. Dívám se i na jiné týmy nebo jak se basket dál vyvíjí. Je to dynamický proces a baví mě to sledovat,“ usmála se někdejší reprezentační kapitánka.
Nevylučuje proto, že by si časem mohla zahrát na nižší úrovni jako její bývalá spoluhráčka Veronika Bortelová, která působí v pražském přeboru. „Věřím, že se tam pohybuje hodně kvalitních hráčů v dobré kondici, a když se ti lidé sejdou, může to být fajn. Uvidíme. V létě jsem si dala dva streetbally, na které jsem se těšila a měla při nich radost z basketu. Není to až tak konkurenční prostředí, lidé jsou rádi, že tam vůbec mohou být a děkují si i za odehraný zápas. Měla jsem radost, že je ten basket také o něčem jiném, protože profesionální kariéra a dlouhé konkurenční setkávání se je už pak trochu deformační,“ dodala Elhotová.
