V letošní sezoně ještě nenašla Camachová-Quinnová přemožitelku, pokaždé navíc stlačila čas pod 12 a půl vteřiny.
„Sezona zatím vychází skvěle, samozřejmě ještě musím na některých věcech pracovat, ale po mentální stránce se cítím dobře. Není nic horšího, než když přijde duševní únava. Nemůžete s tím nic dělat, pak jen stojíte na startu a je vám vlastně jedno, jak závod dopadne,“ popisovala si na pondělní tiskové konferenci v Ostravě.
O narušení její nadvlády se pokusí dobře známá soupeřka Amusanová. Letos stihly šestadvacetileté překážkářky jen souboj v Los Angeles, kde se z vítězství radovala nezastavitelná Camachová-Quinnová.
Pravidelně se ovšem utkávají od roku 2016. „Tehdy jsme byly v prváku na vysoké,“ vzpomínala Portoričanka, která získala bakalářský titul na univerzitě v Kentucky. Rodačka z nigerijského Ijebu Ode zase v květnu zdárně převzala magisterský titul na University of Texas.
Potřebuji jen ideální den. Vadlejch vyhlíží velehod za magickou hranici |
Kromě vysokoškolského vzdělání je spojuje také lehkost, s jakou zdolávají překážky, a touha užít si každý závod. „Nevyplatí se na sebe vytvářet zbytečný tlak,“ vysvětlovala Camachová-Quinnová. V Ostravě chce především zjistit, co ještě dokáže změnit a vylepšit oproti předchozím vydařeným představením.
Klidná zůstává i Amusanová. „Jdu od jednoho závodu k dalšímu,“ hlásila.
Na Zlaté tretře mají ovšem obě vyhlédnutou jasnou metu - pokořit rekord mítinku, který vytvořila před osmi lety Američanka Sharika Nelvisová.
Staněk chce na Tretře mazat kaňky. Proti elitě motivace chybět nebude, říká |
Loni Camachová-Quinnová zaostala za časem 12,55 o pouhou setinu. Tentokrát si je jistá, že historie Zlaté tretry bude přepsána. „Jen se podívejte na startovku,“ smála se. „Přesný čas vám asi neřeknu, ale budeme na sebe tlačit.“
Do přesných odhadů se nechtěla pouštět ani Amusanová. „Moje trenérka vždycky říká: ‚Soustřeď se na výkon, ne na čas.‘ Počítá se totiž až to, co uvidíte na tabuli, až proběhnete cílem.“
Souboj jako na mistrovství světa
Jenže obě překážkářky už mnohokrát ukázaly, že mohou opravdu cílit na speciální časy. Stačí si v paměti přehrát loňské mistrovství světa v Eugene.
„Utíkala jsem jako o život,“ zavtipkovala Amusanová, když vzpomínala na loňské semifinále světového šampionátu, v němž posunula světový rekord na 12,12 sekund. Dostatek sil si nechala i na finále, v němž s podporou větru proletěla cílem ještě o šest setin rychleji.
„Když jsem viděla ten čas, jen jsem si v hlavě říkala, jestli se nechce Tobi trošku uklidnit,“ vyprávěla Camachová-Quinnová, která nakonec brala bronz.
„Ani nevím, jak je možné, že jsem dosáhla na medaili. Živě si vybavuju začátek závodu. Sotva jsem odstartovala a ostatní už byly u druhé překážky. V ten moment jsem věděla, že musím přemýšlet jen nad tím, co předvedu dál.“
Drobné zaváhání na startu napravila a ještě se vměstnala na stupně vítězů. „Byly jsme neskutečně rychlé,“ uzavřela Portoričanka.
Nabízí se tedy otázka: Dokážou jednou stlačit čas pod hranici 12 sekund?
„Někomu se to určitě povede,“ zamyslela se Camachová-Quinnová.
„Snad něco podobného uvidíme, ještě během naší kariéry. Překážky jsou velmi specifické. Nezáleží jen, jestli jste rychlí na stovce i dvoustovce. Rychlost vám může během překážek uškodit, když nenajdete správný rytmus a techniku,“ vysvětlovala. „Ale určitě se jde dostat pod 12 sekund.“
„Nic není nemožné,“ souhlasila Amusanová.
Kuráž na podobný kousek výjimečným atletkám rozhodně nechybí.
I proto bude v Ostravě zajímavé sledovat, jestli splní usměvavé dámy stanovený cíl a překonají rekord Zlaté tretry.