Ba naopak, Svoboda kulhá a vzhlíží k poslední šanci - plánovanému vyšetření u vyhlášeného německého sportovního lékaře Hanse-Wilhelma Müllera-Wohlfahrta v Mnichově.
Když vyhrál v Paříži před takřka dvěma lety halové mistrovství Evropy, jeho budoucnost byla zářivě jasná. Nyní se rýsuje hodně temně. Na začátku letní sezony 2011 měl Svoboda vleklé potíže s levým chodidlem a poškozenými vazy. Když se vrátil k tréninku, začal ho trápit zánět v achilovce. Tehdy přišel o čtyři měsíce přípravy a vynechal celou sezonu s vrcholem na MS v Tegu.
Loni na podzim mu na chvíli pomohla kortikoidová injekce, jenže v zimě se bolest vrátila. Rozhodl se jít na operaci, kterou podstoupil na konci ledna u Karla Horela v České Lípě. Jenže ani to nepomohlo. Svoboda přišel o halovou sezonu a také o letošní olympijské hry v Londýně. Na konci léta podstoupil další operaci, výsledek se ale opět nedostavil.
"Odjížděl jsem do Afriky s tím, že už to půjde. Bolest ustupovala, chtěl jsem tam začít pořádně trénovat, rozběhat to," uvedl Svoboda. Jenže zatímco k odletu přišel normálně, po středečním přistání kulhal. "A to jsem jen posiloval, běhal ve vodě a jezdil na kole," posteskl si český rekordman. "Dneska chodím, jakoby mi právě sundali sádru," dodal smutně.
Jeho jedinou šancí zbývá lednové vyšetření v Mnichově. To mu pomohl zařídit jeho bývalý manažer Alfons Juck, neboť u uznávaného odborníka se občas léčí také slavný sprinter Usain Bolt, s jehož manažerem má Juck dobré vztahy. "Jinak by nebyla šance se tam dostat," uvedl Svoboda. "Je to poslední možnost. Vzhlížím k němu jako ke svatýmu," prohlásil.
Psychicky na tom není dobře. "Moje hlava to pobírá dost špatně, jsou dny, kdy mám regulérní deprese," přiznal. Naštěstí je kolem něj v poslední době stále víc lidí, kteří mu fandí. "Takže pořád věřím, že se to už musí zlepšit. Ale halová sezona je určitě v háji," připustil. A dál se dívat nechce. "Neumím předvídat, jak to bude s létem," řekl k sezoně s vrcholem na mistrovství světa v Moskvě.
Jen zarputilá povaha mu velí bojovat. "Neumím prohrávat, ale tenhle soupeř je hrozně dobrej," řekl osmadvacetiletý překážkář. Vzdát se ale pořád nechce. "Sice nevím, jak toho soupeře porazit, ale právě to mi nedává spát. Nechci se vzdát," uvedl. "Ale teď je mou hlavní motivací paralympiáda za čtyři roky," snažil se žertovat. Do smíchu mu ale není.
