Co možná nevíte o jogurtu
Každý Čech zkonzumuje za rok průměrně 15,5 kg jogurtů a zakysaných mléčných nápojů.
Už naši předkové věděli, že fermentované, tedy zakysané potraviny, jako třeba jogurt, jsou zdraví prospěšné. Ovlivňují totiž střevní mikrofloru, kde se nachází více než 70 % buněk imunitního systému. Jogurt se v minulosti dokonce prodával v lékárně jako lék. Ten bílý je mj. zdrojem řady tělu prospěšných živin, včetně bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a minerálů, zvláště vápníku.
Abychom o zakysaném výrobku mohli hovořit jako o jogurtu, je nutné, aby obsahoval ušlechtilé mikroorganismy – konkrétně Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophyllus.
Podle u nás platné právní normy musí produkt označený jako jogurt obsahovat živou mikrofloru v přesně definovaném množství, a to 10 milionů zárodků na 1 gram. Poměr obou mikroorganismů může být různý, převažují-li laktobacily, je chuť kyselejší.
Jogurty se dělí na čtyři typy. Jogurt s nerozmíchaným koagulátem zraje přímo ve spotřebitelském obalu. Má pevnou, gelovitou konzistenci, která se nepravidelně láme. Mírné vyvstávání syrovátky na povrchu není na závadu. Jogurt s rozmíchaným koagulátem zraje v procesním tanku a teprve pak se plní. Konzistence je hladká a krémovitá. Řecký jogurt má vysoký obsah bílkovin, zhruba 2,5krát více než běžné jogurty. Je velmi hustý a krémovitý. Po fermentaci se z něj odstraňuje syrovátka, a tím se přirozeně zvýší obsah bílkovin (nejméně 5,6 %, ale obvykle více než 8 %). Jogurt řeckého typu má také vysoký obsah bílkovin, ale toho je dosaženo dodatečným přidáním.
Pro výrobu bílého jogurtu se mohou použít pouze látky mléčného původu – čili mléko, mléčná bílkovina, sušené mléko, smetana, popřípadě jejich směsi, a mléčná kultura. Bílý jogurt nesmí obsahovat žádné škroby či jiné stabilizátory konzistence.
Kdo nemusí bílý jogurt, ten si může koupit buď ovocný, nebo výrobek s příchutí. Rozdíl mezi ovocným jogurtem a jogurtem s příchutí je v použité ochucující složce – ovocný jogurt obsahuje skutečné ovoce, kdežto jogurt s příchutí pouze aroma. Sledujte proto etikety, kde se tento údaj musí povinně uvádět.
