O odvoláních bude rozhodovat ministerstvo zemědělství jako odvolací orgán.
Další plavební komora by měla podle představ státního podniku Povodí Vltavy, který je jejím investorem, posílit kapacitu té stávající. Podle kritiků by stavba zvýšila lodní provoz na Vltavě, což by znamenalo vyšší emise a narušení atmosféry klidové zóny v okolí řeky. Povodí to odmítá s tím, že stavba nové komory naopak odlehčí zátěž té stávající.
Stavbu loni zamítl stavební úřad Prahy 5, povodí však podle zákona mohlo ještě požádat vodoprávní úřad na magistrátu. Oba úřady spadají pod státní správu a politici na ně nemají mít vliv. Proti stavbě se postavily všechny dotčené samosprávy, tedy vedení Prahy 1, Prahy 5 i hlavního města. Podepsaly v tom smyslu společné memorandum. I tak úřad stavbu předminulý týden povolil.
Radnice Prahy 5 ve svém dvacetistránkovém odvolání uvedla několik námitek. Rozpory jsou podle ní například v posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), v souladu s územní dokumentací či s ochranou Pražské památkové rezervace.
Radnice využila také námitku systémové podjatosti, protože odvolacím orgánem je ministerstvo zemědělství, které je zároveň zřizovatelem investora stavby.
Pátá městská část namítla například to, že podle posouzení vlivu na životní prostředí má komora sloužit pro rekreační plavbu menších lodí, a není tak důvod, aby byla dlouhá 55 metrů, jak se plánuje. Sám stavebník podle Prahy 5 navíc připouští, že stavba zdymadla zvýší lodní provoz na Vltavě, což stanovisko EIA nezohlednilo z hlediska emisí, hluku či památkové ochrany. Podle radnice je tak rozporné a požaduje jeho zrušení.
Proti stavebnímu povolení podala odvolání i Praha 1, ta však podle mluvčí Písačkové na zdůvodnění teprve pracuje. Odvolání je možné podat a odůvodnění doručit dodatečně, uvedla. V minulosti starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě) řekl, že výstavba není v souladu s návrhem připravovaného nového pražského územního plánu a nemá žádný pozitivní přínos pro obyvatele centra města.
Proti komoře se ve čtvrtek odvolal i pražský magistrát prostřednictvím IPR. Rozhodnutí je podle institutu nesprávné a nezákonné, protože bylo vydáno v rozporu s veřejnými zájmy obce a jejích obyvatel, a neopírá se tak o prokazatelný veřejný zájem. Zároveň z něj není zřejmé, co je zásadním důvodem umístění a povolení stavby, proto tak je v případě podání námitek takzvaně nepřezkoumatelné.
Všechny odvolání nyní zpracuje vodoprávní úřad magistrátu a následně je odešle ministerstvu zemědělství. V případě, že povodí získá pravomocné povolení, by stavba měla trvat dva až tři roky a podle dokumentace k územnímu rozhodnutí by vyšla zhruba na 530 milionů korun.
