Na začátku srpna zvláštní stavební úřad pražského magistrátu povolil stavbu nové plavební komory u Dětského ostrova na Smíchově. A to i přesto, že stavbu loni zamítl stavební úřad Prahy 5.
„Vítězná varianta návrhu zdymadla obhajuje původní plány a vlastně se jedná o dostavbu. Podle vodocestného zákona z roku 1901 měly být u ostrova dvě komory. Dnes je zde komora, která umožňuje plavbu mezi Šítkovským a Staroměstským jezem, ale vedle ní měla být druhá menší komora,“ řekl na úvod Skalický.
Ta ale nakonec zbudována nebyla, protože v té době podle Skalického převažovala nákladní lodní doprava, takže stavitelé upřednostnili výstavbu pouze velké komory a počítali s tím, že menší komora se dobuduje později.
„S nárůstem hotelové plavby a rekreační plavby je druhá komora jednoznačně potřeba,“ podotkl.
Memorandum proti plavební komoře Zástupci magistrátu a Prahy 1 a 5 pak v pátek oficiálně podepsali prohlášení proti výstavbě nové plavební komory u Dětského ostrova na Smíchově. Zavazují se v něm, že využijí všechny zákonné prostředky, aby stavbě zabránili. Samosprávy také připravují odvolání proti povolení stavby k ministerstvu zemědělství. |
Ačkoli je projekt zdymadla umístěn mezi Dětským ostrovem a Smíchovem, jmenuje se Plavební komora Staré Město, protože její poloha se hledala i na druhém břehu.
Náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN) výstavbu nové komory mezi Šítkovským a Staroměstským jezem odmítá z důvodu, že by přinesl dopravu do zklidněné části Vltavy, kterou Pražané využívají k rekreaci.
„Je to místo s geniem loci, kde si můžete půjčit šlapadlo, nebo lodičku. Důvodně se obávám, že ve chvíli, kdy se tam lodní doprava pustí, tak se tato rekreační plocha pro Pražany a návštěvníky Prahy definitivně ztratí,“ řekl Hlubuček, a doplnil, že odmítá z Vltavy dělat Lunapark.
I podle magistrátních odborníků je stavba, kterou plánuje Povodí Vltavy, v souladu s územním plánem, památkovou ochranou či hygienickými předpisy.
Navíc už nyní podle Hlubučka využívá Vltavu padesát turistických lodí ze třinácti společností. Největší provoz je především v době obědů a večeří, kdy se zvýší počet turistických lodí, které chtějí zákazníkům nabídnout k jídlu zajímavý výhled. Město má ale podle Hlubučka málo nástrojů, jak dopravu na vodě omezit. Magistrát může ovlivňovat pouze počet lodí ukotvených u náplavek, které jsou v jeho majetku.
„Lodě na náplavkách musí do roku 2021 splňovat emisní limity, aby zde mohly být uvázány. Do budoucna bychom byly rádi, kdyby lodě jezdily pouze na elektro pohon, nebo na vodík. Zatím je to tak, jako by nám centrem města jezdilo padesát náklaďáků a výstavba další komory to jen zhorší,“ řekl v diskuzi Hlubuček.
Dodal, že kontrola emisí dokáže také zlepšit stav vodní dopravy v Praze.
Podle Skalického se lodě proplouvající novou plavební komorou nebudou s rekreační oblastí, přezdívané jako vltavské zrcadlo, křížit. „Lodě výhled na Hradčany vůbec nenaruší, protože poplují vlastním koridorem podél Sovových mlýnů, kde už nyní proplouvají,“ sdělil v Rozstřelu Skalický.
Odmítl také, že nová komora bude mít za následek nárůst plavidel v Praze na Vltavě.
„Základní parametr, který určuje počet lodí v Praze není komora, ale počet kotevních míst. Ten je v Praze prakticky vyčerpaný,“ odmítl Skalický jeden z argumentů kritiků zdymadla.
S náměstkem primátora Hlubučkem se Skalický shodl v tom, že stávající provoz ve smíchovské komoře 1 je neúnosný. Druhá komora by měla obyvatelům v okolí ulehčit. „Tím, jak se lodě dostanou doprostřed řeky, dojde k hlukovému i emisnímu zatížení Janáčkova nábřeží,“ vysvětlil.
Další výhodou nové komory má být podle Skalického bezpečnost. Doposud stávající smíchovskou komoru využívají malé i velké lodě dohromady a občas dochází k nehodám. Přemístění větších lodí do druhé komory by mělo problémy vyřešit.
„Veřejný zájem má několik složek. Smíchovská komora má 28 tisíc plavidel ročně a je zatížena emisemi a hrozbou nehod, tak si nedovedu představit nikoho, že by nebylo veřejným zájmem odstranit tento špunt,“ dodal.
Petr Hlubuček upozornil na to, že se nebude jednat o malou komoru pro malá plavidla, ale komoru dlouhou padesát pět metrů. Z celého množství parníků, které na Vltavě jezdí, by do nové komory nemohly vjet pouze tři.
Zdržení u stávající komory by mohl být problém pro pravidelné lodní linky v rámci Pražské integrované dopravy, které navrhl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr. Takzvané vodní tramvaje by podle Hlubučka musely mít pro průplav komory preferenci.
