„Spousta obcí bojuje dlouhá léta za údržbu a zachování lokálních tratí sloužících jejich obyvatelům. Takzvané zakonzervování trati, jak o něm mluví pozměňovací návrh, by ale znamenalo jejich faktický konec,“ říká radní pro oblast veřejné dopravy Středočeského kraje Petr Borecký (STAN).
O osudu jednotlivých spojení by totiž měla rozhodnout statistická vytíženost daného úseku. Správce či provozovatel by mohl o zrušení rozhodnout sám, pokud na trati ročně jezdí méně než 1 500 osobních vlaků, nebo méně než dvanáct nákladních.
Petr Borecký připomíná, že stačí, aby byla splněna jedna z uvedených podmínek. Na rozdíl od situace po privatizaci v 90. letech minulého století, kdy se obcím podařilo řadu kolejišť zachránit, nyní by je mohl provozovatel zrušit bez jejich vědomí.
Zakonzervované lokálky. Snaha státu ušetřit může ukončit řadu víkendových spojů |
Správa železnic (SŽ) v tomto ohledu upozorňuje, že splnění kritérií neznamená automaticky ukončení provozu. „Jde jen o jednu z možných variant,“ konstatuje mluvčí SŽ Nela Friebová. Navíc by každý konkrétní úsek prošel individuálním posouzením. Na rozhodnutí by měly vliv cena za konzervaci kolejiště a posouzení nákladů na eventuální obnovení spojení.
V kraji by nicméně legislativní změna mohla zastavit vlaky třeba na trati mezi Bakovem nad Jizerou a Dolním Bousovem na Mladoboleslavsku. Ročně tam projede 476 vlaků, což je pod limitem návrhu. Podobně je tomu u několika dalších úseků. Třeba na Kolínsku mezi Bošicemi a Bečváry, kde počet spojů ročně dosahuje jen čísla 72. Ohrožena by mohla být i dvanáctikilometrová trať Kolešovice – Krupá na Rakovnicku, kde jezdí pouze prázdninové a historické vlaky.
Radní pro dopravu připomíná, že s krajským úřadem nikdo z ministerstva o případné úpravě nejednal.
„Považujeme to za zásadní problém, neboť Středočeský kraj je majoritním objednatelem regionální železniční dopravy a nachází se na našem území velké množství lokálních tratí,“ podotýká Petr Borecký. Jak dodává, další nepříliš využívaná spojení jsou například na Kutnohorsku a v Posázaví.
Odpůrcům se nelíbí zejména zmiňovaný termín zakonzervování tratě. Podle Sněmovnou projednávaného návrhu stačí, aby se zachoval násep a propustky. Štěrkové lože, pražce a kolejnice lze odstranit. „K obnově zakonzervovaných tratí tak již evidentně nikdy nedojde,“ obává se Petr Borecký.
Autobus by mohl nahradit vlak
Ministerstvo dopravy shodně s železničáři upozorňuje, že si mnozí úpravu špatně vykládají.
„Konzervace není likvidace, naopak je to lepší možnost než nevyužívanou nebo jen velmi málo využívanou trať rušit,“ tvrdí mluvčí resortu dopravy František Jemelka s tím, že v budoucnu u trati může vzniknout zajímavý cíl železniční dopravy a pak bude obnovení rozhodně jednodušší než na úředně zrušené trati.
„Není pravda, že zakonzervovanou dráhu nelze prakticky obnovit. Tratě, koleje, pražce se obnovují naprosto běžně,“ vysvětluje František Jemelka.
Cílem návrhu tak prý není rušit tratě s jistým potenciálem, ale naopak je chránit. „Smyslem je udržet možnost budoucí obnovy dráhy a také ochrana před znemožněním takové obnovy. Například blízkou výstavbou, která by provoz vyloučila. Náklady na obnovu by nesl její vlastník,“ konkretizuje navrhované úpravy Nela Friebová.
Resort dopravy uvádí i další argumenty, proč není třeba se obávat rušení regionálních tratí. „Není pravda, jak tvrdí některé kraje, že konzervace povede k likvidaci lokálek. Pokud si kraje objednají odpovídající počet vlaků, je po problému,“ říká Jemelka.
Správa železnic k tomu považuje za předčasné dopředu označovat tratě, které by mohla konzervace potkat. „Když se institut konzervace stane součástí právního řádu, dojde v jednotlivých případech k diskusi s dotčenými kraji a obcemi,“ říká Friebová.
Hledání úspor může narušit návaznost vlaků, říká šéf Českých drah Bednárik |
Hejtmanství nicméně pro případ, že by praxe byla jiná, uklidňuje obyvatele zapadlejších koutů regionu. „Pokud by došlo k omezování spojů, respektive k významnému snížení objednávky ze strany Středočeského kraje, bude se zvažovat adekvátní náhrada autobusovou dopravou,“ upozornila mluvčí krajského úřadu Martina Kemrová.
„Spousta obcí bojuje dlouhá léta za údržbu a zachování lokálních tratí.“ Petr Borecký krajský radní pro veřejnou dopravu
Fakta Méně využívaná spojení ve středních Čechách Trať 012 Na 28 kilometrech mezi Pečkami, Kouřimí a Bošicemi by se omezení mohlo týkat úseku Bošice – Bečváry (72 vlaků/rok). Trať 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov (476 vlaků/rok). Hejtmanství upozorňuje, že pro zachování trati hovoří, že je intenzivně využívaná pro nákladní dopravu. Trať 095 Železniční spojení Zlonice – Straškov (408 vlaků/rok) začali lidé využívat už v roce 1900.
Trať 121 V úseku Noutonice – Podlešín (472 vlaků/rok) v okresech Praha-západ a Kladno kromě osobních jezdí podobně jako mezi Bakovem a Dolním Bousovem také nákladní soupravy. Trať 125 Jde o 12 kilometrů dlouhou jednokolejnou trasu mezi Krupou a Kolešovicemi na Rakovnicku, na níž jezdí pouze prázdninové a historické vlaky. Jejich provoz podporuje Středočeský kraj.
